Tytéž dotace přinášejí každoročně miliardy korun firmám a podnikatelům v regionech

Zájem domácností o dotace na fotovoltaiku, tepelná čerpadla, solární kolektory nebo kotle na biomasu rok od roku roste. Ukazují to data z obou dotačních programů, které mají domácnosti na pořízení obnovitelných zdrojů k dispozici. Celkový roční počet žádostí o dotace v Nové zelené úsporám a takzvaných kotlíkových dotací za poslední tři roky narostl ze 20 na 66 tisíc, víc než na trojnásobek. Pro jejich hladké fungování v budoucnosti ale bude zásadní, zda se Ministerstvu životního prostředí podaří zajistit dostatek prostředků a umožní žadatelům podávat žádosti průběžně. Prozatím přislíbené prostředky pokryjí fungování úspěšných a u domácností oblíbených programů jen na 2 až 3 roky.

Počet žádostí, které domácnosti podávají do programu Nová zelená úsporám se každý rok zvyšuje. Platí to i o roce 2020, který byl prakticky celý zasažený pandemií koronaviru.

„Rostoucí zájem domácností vnímáme jako snahu ušetřit za energie do budoucna a zároveň si zajistit stabilní dodávky energie. Rád bych domácnosti ujistil o dalším pokračování podpory obnovitelných zdrojů z programu Nová zelená úsporám 2030 i z kotlíkových dotací,” uvedl Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí, jehož team připravuje pokračování oblíbeného programu.

Oproti tomu počet žádostí podaných v kotlíkových dotacích mezi lety velmi kolísá, protože závisí na objemu dostupných prostředků, které jsou krajům na výměnu špinavých kotlů na uhlí přidělovány z Operačního programu životní prostředí.

„Pro domácnosti i instalaterské firmy je zcela zásadní kontinuita, čili možnost podávat žádosti průběžně a co nejméně změn a výkyvů. Pokud se totiž mezi lidmi šíří zprávy, že program bude omezen, nebo se jeho spuštění teprve očekává, domácnosti své žádosti pozdrží nebo naopak s nimi spěchají. Pro instalační firmy je problém obsloužit takto poskakující poptávku jako to vidíme zejména u tepelných čerpadel a kotlů na biomasu placených z kotlíkových dotací,” uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Výkyvy mapuje tabulka viz níže.

„Za druhou zásadní věc považujeme zajištění finanční stability programu Nová zelená úsporám 2030. Prostředky z Národního plánu obnovy spolu se základními čtyřmi miliardami garantovanými zákonem jsou minimum, které bude Ministerstvo životního prostředí potřebovat,” dodal Chalupa.

Postupně se zvyšující zájem domácností je podle Komory obnovitelných zdrojů energie důkazem dobrého fungování programů. Dotační programy jsou však výhodné i pro stát a v době ekonomického oslabení to platí dvojnásob. Na každou korunu vyplacenou z těchto dotačních programů totiž připadají další dvě až tři, které domácnosti utratí ze svého. Tyto peníze přitom zůstávají především u lokálních podnikatelů a menších firem, které technologie zákazníkům instalují. „Jde o miliardy korun, které se dál protáčejí v regionech,” doplnil Štěpán Chalupa.

Roste zájem o sofistikovaná řešení

Výrazně roste i zájem domácností o sofistikovaná řešení určená k chytrému řízení spotřeby například pomocí nahřívání teplé užitkové vody a spínání domácích spotřebičů v době výroby elektřiny z fotovoltaiky. Podobně roste zájem o kombinace fotovoltaiky s tepelným čerpadlem, případně s bateriovou akumulací či akumulací do vody nebo dobíjením elektromobilu.

Podrobná čísla ukazují, že v Nové zelené úsporám za poslední tři roky nejvíc vyrostl zájem domácností o fotovoltaiku. Meziročně je nárůst podaných žádostí na instalaci fotovoltaiky na rodinné domy přibližně osmdesátiprocentní. Tento trend se již několik posledních let pravidelně opakuje a svědčí o trvale rostoucím zájmu českých domácností si vyrobit bezemisní energii pro vlastní spotřebu s možností ukládání vyrobené energie jak do vody tak do baterie. Tento trend neovlivnila ani koronavirová krize. Stejný trend domácností je možné sledovat také v sousedním Německu.

„Zatím jsme hodně nízko, ale trh se střešními fotovoltaikami každoročně roste. Až se dostaneme na aspoň osminásobek, na zhruba 400 až 500 megawattů nových instalací ročně, bude to optimální tempo pro naše montéry i postupné využití potenciálu, který tu máme,” řekl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky, který v Česku montéry a výrobní, obchodní a montážní firmy z branže sdružuje. S výběrem prověřené montážní firmy může pomoct webová aplikace CAFT.

Tradičně velký zájem je mezi domácnostmi o tepelná čerpadla, který podobně jako u kotlů na biomasu roste průběžně. V jejich případě však bylo patrné násobné zvýšení zájmu u žádostí podaných do kotlíkových dotací v předloňském roce a to kvůli zpřísňujícím se kritériím pro uhelné kotle. Právě kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla (a plynové kotle) jsou zdroje, které si na jejich náhradu domácnosti pořizovaly. Kvůli (ne)dostupnosti dotací však domácnosti své žádosti kumulovaly a podávaly ve vlnách a na poslední chvíli. Tyto výkyvy zástupci Komory OZE kritizují, dobře je ilustruje počet podaných žádostí v jednotlivých letech viz tabulka:

Právě na počtu ročně podaných žádostí do kotlíkových dotacích je dobře vidět efekt „start-stop”, který firmy z oboru kritizují. Jeden rok jsou počty dodaných technologií nízké, další rok firmy špatně stíhají zájemce obsloužit. „Při nárazově vypisovaných výzvách firmy nestíhají a domácnosti jsou otrávené z přetíženého systému, kam se žádosti podávají a pak z čekání na nový kotel. Situaci by zásadně zlepšila možnost podávat žádosti průběžně. Čím jasnější a předvídatelnější pravidla a čím méně změn, tím lépe,” uvedl Jan Habart z CZ Biom. „Kdyby se státu povedlo zavést zpoplatnění uhlíku i u domácností, stát by získal další zdroj pro financování opatření, která pomohou snížit české emise,” dodal Habart,

„Zatímco v Nové zelené úsporám počet žádostí o tepelná čerpadla za tři roky narostl ze 4200 na 7800, v kotlíkových dotacích trh s nimi doslova roste a padá podle toho, jak krajské úřady vypisují výzvy k předkládání dotací,” uvedl Václav Helebrant z Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Standardně vysokému a postupně se zvyšujícímu zájmu se těší i solární kolektory určené pro ohřev vody. O dotace na ně lze žádat v Nové zelené úsporám. Jejich počet vystoupal ze zhruba 9 tisíc v roce 2018 na 11,6 tisíce v roce 2020.

Státní fond životního prostředí, který program Nová zelená úsporám administruje a přiděluje krajům prostředky pro kotlíkové dotace, sleduje i počty aktivních či vyplacených žádostí. O aktuálním zájmu však nejlépe vypovídají čísla o podaných žádostech, uvedli zástupci Státního fondu životního prostředí. Srovnání počtu zájemců o oba programy přináší graf níže.

Jaká je budoucnost dotací pro domácnosti?

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí uvažují o přeskupení dotací pro domácnosti tak, aby Nová zelená úsporám byla hlavním dotačním programem pro domácnosti, kdežto tzv. kotlíkové dotace by měly být zacíleny na segment sociálně slabších příjemců.

Největší objemy podpořených zdrojů lze proto očekávat z Nové zelené úsporám, kde však hrozí, že nebude dostatek prostředků. Z programu navíc budou nově podporovány vedle rodinných domů také bytové domy i mimo Prahu, které doposud byly podporovány z končícího IROPu.

Komora OZE společně se Šancí pro budovy spočítala, že do roku 2030 bude program pro svůj hladký průběh s podporou obnovitelných zdrojů a renovací budov potřebovat 70 až 80 miliard korun. Zatím jsou však prostředky alokovány pouze v Národním programu obnovy (Fondu obnovy) ve výši 19 miliard částečně na krytí stávajícího programu a ve státním rozpočtu na rok 2021 ve výši 1,35 miliardy, což společně odpovídá přibližně dvou až tříleté potřebě.