Sněmovna schválila daň z mimořádných zisků firem neboli windfall tax, příjmy z ní by měly pokrýt většinu nákladů na zastropování cen energií. Okolnosti jejího vzniku komentuje Lubor Lacina z Ústavu financí Provozně ekonomické fakulty MENDELU.

„Některé země Evropské unie si z důvodu nedostačených domácích zdrojů ropy a zemního plynu vytvořily historicky vysokou závislost na dovozu poměrně levných surovin z Ruska. Závislost EU na dovozech ropy z Ruska byla na počátku roku 2022 téměř třetinová, na dovozu zemního plynu pak čtyřicetiprocentní. Rusko bylo nejvýznamnějším importérem ropy do zemí EU. U zemního plynu je závislost na ruských dodávkách na úrovni členských zemí EU ještě vyšší. Země jako ČR, Slovensko, Bulharsko nebo Maďarsko měly na začátku konfliktu závislost více než 90%, ale i velké země jako Německo dovážely z Ruska více než 60 % své roční spotřeby zemního plynu. Rusko si je této své pozice plně vědomo a využívá ji k ekonomickému tlaku na členské země EU a jejich energetický systém.

Kombinace sankcí uvalených na Rusko a snaha Ruska destabilizovat ekonomickou situaci v zemích EU vedla k růstu ceny ropy, plynu a zprostředkovaně všech energií. V kombinaci s dalšími faktory vedl růst cen energií k růstu inflace a zprostředkovaně ke zvýšenému tlaku na rozpočty domácností a náklady firem. Členské státy EU, které již v době pandemie COVID-19 podporovaly domácnosti, nemohou poskytnout kompenzace domácnostem a firmám bez nalezení dodatečných zdrojů rozpočtu.

Při hledání zdrojů experti upozornili, že řada firem především v energetickém sektoru vytváří nadměrné zisky v důsledku zvýšených cen energií. Druhým sektorem s nadměrnými zisky tentokrát v důsledku růstu úrokových sazeb byl identifikován bankovní sektor.

Ministerstvo financí ČR navrhlo daň z mimořádných zisků jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy, na které v příštím roce daň dopadne, budou z této daně platit zálohy. Státní rozpočet tak bude mít příjmy z této daně již během roku 2023. Pro nebankovní firmy bude platit práh dvě miliardy korun takzvaných rozhodných příjmů za první ukončené účetní období od 1. ledna 2021. Pro banky má platit práh šest miliard korun čistých úrokových výnosů. Rozhodné příjmy musí pocházet z takzvaných rozhodných činností, kterými budou vedle bank také energetická odvětví, například těžba uhlí, ropy i zemního plynu nebo výroba elektřiny.

Ministerstvo financí odhaduje, že v roce 2023 získá uvalením mimořádné daně dodatečný příjem ve výši 85 miliard korun a zároveň vyplatí domácnostem a firmám formou kompenzaci maximálních cen energií 100 miliard korun. Další příjmy plánuje Ministerstvo financí ČR získat na odvodech z výroby elektřiny. Konečný poměr výnosů z daně a odvodů od výrobců bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury záviset na vyvážení obou nástrojů.

Zavedení daně způsobilo velké kontroverze jak na straně dotčených firem, tak na straně expertů. Zasažené firmy si stěžují na vysoké daňové zatížení, experti mají obavu, že firmy se v globálním prostředí budou snažit placení daně vyhnout, například přeložením sídla společnosti do země s výhodnější daňovou sazbou.

Na výsledek si musíme počkat. Může se stát, že situace se vyřeší tím nejlepším možným způsobem jak pro stát, tak pro firmy a domácnosti. Situace na trhu energií se stabilizuje, ceny se vrátí na výrazně nižší úrovně a windfall tax se stane jen vzpomínkou na časy krize a zdrojem vášnivé akademické a politické debaty, zda ji použít někdy v budoucnosti.“