Živnostenské právo

  • živnostenské právo tvořily předpisy upravující kapitalistické podnikání řemeslného či továrního typu
  • základem živnostenský řád (dále jen ŽŘ – č. 227/1859 ř. z.) – liberální tendence (volný přístup k živnostem vyjma koncesních a reálné koncese – podnikání pod kontrolou státu), ale nevztahoval se na námezdní pracovníky, dělníky a zřízence, kteří museli být věrni zaměstnavateli
  • povinnost zaměstnavatele – pouze vyplácet mzdu, dělníka mohl kdykoliv propustit, dělníci ovšem bez zákonného důvodu odejít nemohli (pod hrozbou trestu či nuceného návratu)
  • stávka znamenala porušení pracovní smlouvy, ale již nebyla trestná
  • právní úprava pracovního poměru a sociálního postavení dělníků → středem pozornosti vlády a stala se součástí politiky namířené proti organizovanému dělnickému hnutí a socdem straně
  • zpočátku perzekuce dělníků a pouze dílčí reformy – ručení zaměstnavatele při pracovním úrazu, koaliční zákon a zákon o živnostenských soudech
  • poté i nástup ochranného zákonodárství (cukr a bič → inspirace v Bismarckově Německu, sociální reformy jako cukr, perzekuce jako bič)
  • ochranné zákonodárství neplatilo pro čeledíny (pracovníky v domácnostech zaměstnavatele) – ty upraveny čeledními řády, vycházejícími z představ o kárné pravomoci pána, znevýhodňovaly do pracující co do práva na volný čas/odpočinek/mzdové nároky
  • změny v 80. letech – 1883 novela ŽŘ – zaveden průkaz způsobilosti pro řemeslníky a tzv. nucená společenství pro všechny druhy živnostníků (vyjma továrníků)

Ochranné dělnické zákonodárství, dětská práce, pracovní doba

  • dělnická novela 22/1885 upravila poměry v továrnách, vydáno několik dalších předpisů, upravila se i pracovní doba (původně neomezená)
  • děti do 10 let zákaz práce v průmyslu, 10-13 let max. 10 hodin/den, 14-16 let max. 12hodin/den – noční práce až na výjimky do 16 let zakázána – předpisy ale jen pro tovární výrobu s 20 a více zaměstnanci (tzn. bez zemědělství, hornictví atd.)
  • novela z roku 1885 pak určila pracovní dobu dětí (12-14 let) pro všechny obory, max. 8 hodin/den, zákaz práce v továrnách do 14 let, do 16 pak 11 hodin/den
  • podle horního řádu 115/1884 pak do 14 let (dívky do 18) jen na povrchu mimo noc a neděle
  • dospělí horníci 12 hodin bez započítání přestávek, od 1901 9 hodin
  • „dělnická politika“ rakouských vlád – chtěla získat dělnictvo a omezit vliv socdem
  • zákonem 33/1888 zavedeno všeobecné nemocenské pojištění (mimo zemědělství)
  • upraveno bylo i pojištění úrazové – zatím pouze pro velké továrny, později pro železnice
  • 1907 zakotveno penzijní (invalidní a starobní) pojištění soukromých zaměstnanců, veřejní měli jako součást pracovního poměru
  • zhoršení podmínek během válečných let – právním podkladem zákon 236/1912 o válečných úkonech –> zaměstnanci ve válečné výrobě pod vojenskou pravomocí bez ochrany živnostenským zákonem – podřízení práv válečným cílům

Horní právo

  • 146/1854 – horní řád – teprve tento řád odstranil staré právní řády pro hornictví vyrůstající z tradic feudálního horního práva – stále preferoval právo nálezce na těžbu bez souhlasu majitele pozemku, rozlišoval ale mezi kutáním (hledání) a dolováním (těžba – nutná horní propůjčka)
  • předpisy se rozvíjely v duchu průmyslové revoluce a s rozmachem těžby uhlí
  • úprava pracovních podmínek pak hlavně v zákoně 115/1884 – práce dětí od 12 let jen na povrchu se souhlasem rodičů, nařízení z roku 1907 pak bez noční práce a mimo školní dobu, dívky do 18 let jen na povrchu, ale jinak neomezeně
  • s rozvojem důlní techniky však dětská práce v dolech ustala, práce dospělých viz. výše

Právo směnečné a obchodní, kapitálové společnosti

  • ovlivněno Pruskem, úprava směnečného řádu pro Rakousko je z roku 1850
  • shrnoval dosud rozptýlené právní předpisy jednotlivých zemí o směnečném právu a likvidoval staré směnečné řády
  • Všeobecný obchodní zákoník 1/1863 – základní úprava právních poměrů při obchodování, další zákony pak živnostenský zákon, spolkový zákon z roku 1852, akciový regulativ (1899)
  • kupec = osoba, která provozuje podnikání po živnostensku
  • kapitálové asociace = obchodní společnosti, družstva, a. s., s. r. o., atd. (viz dále), spojení jednotlivců za účelem společného podnikání → protože kapitál jednotlivce samotného byl nedostačující
  • veřejná obchodní společnost – nejjednodušší, sdružení 2 a více osob bez omezení kapitálovými vklady, vznik smlouvou, právní subjektivita vzniká zápisem do obchodního rejstříku a počátkem obchodování, členství je vypověditelné, zisk rovným dílem, ručení i majetkem společníků, věřitel se mohl obrátit, na kterého z nich chtěl, ale ručili i za sebe navzájem (to znamenalo nežádoucí rizika, která odstraňovaly některé další typy společností)
  • komanditní společnost – jeden nebo více komanditistů účast majetkovým vkladem, jedeno nebo více komplementářů – nejsou omezeni na vklady, ale za závazky ručí neomezeně, zatímco komanditisté jen do výše vkladů, komplementáři zpravidla ve vedení společnosti, komanditisté kontrolní funkce
  • akciová společnost – oblíbená, nejrozšířenější, vznik udělením státní koncese ministerstvem vnitra, zápisem do obchodního rejstříku a složením akciového kapitálu – ten byl dělen na akcie (na jméno či na majitele), ke kterým byly připojeny kupon (nárok na dividendu) a talon (legitimace)
  • právnická osoba
  • akcionář neručil osobně, pouze povinnost počátečního vkladu podle počtu akcií
  • organizačním základem byly stanovy, orgány pak valná hromada, představenstvo (řídí společnost) a dozorčí rada
  • komanditní společnost na akcie – podobně jako komanditní společnost, pouze se komanditisté účastnili vkladů ve formě akcií a vznik společnosti a orgány podobně jako akciová společnost
  • společnost s ručením omezeným – nejdokonalejší formou, vznik uzavřením smlouvy ve formě notářského zápisu a zápisem do obchodního rejstříku, v některých případech nutná státní koncese (železnice, doprava vystěhovalců, vydávání zástavních listin, bankovních dlužních úpisů)
  • byla stanovena minimální výše kmenového kapitálu děleného na podíly společníků (každý max 1)
  • ručili do výše vkladů, měli právo na zisku a vedení společnosti, zisk dělen podle podílů, které neměly charakter akcií
  • orgány byly jednatelé, valná hromada a dozorčí rada

Ostatní

  • monopolizace rakouské ekonomiky se projevila i na právní úpravě dalších oblastí podnikání
  • celní tarif 20/1906 – chrání domácí podnikatele před zahraniční konkurencí
  • 1892 a 1899 – stanovy rakouské cedulové banky → cílem zajištění stability rakouské měny
  • založení Zemské banky Království českého (1890) a Markrabství moravského (1896)
  • zakládány akciové banky, 1875 vznikla v Praze burza (rámcový burzovní zákon)
  • 43/1870 – koaliční zákon – mířil proti kartelovým dohodám zvyšujícím ceny
  • úmluvy podnikatelů, které vedou ke zvýšení cen ke škodě odběratelů jsou zakázány, jsou neplatné
  • dále povoluje sdružování dělnictva a přiznává právo na stávku (do té doby za ní byl trest vězení až na 3 měsíce)
  • 1897 – návrh kartelového zákona (nezadařilo se, až v ČSR)

Zdroj: lus wiki