V poměru k dosaženému hrubému domácímu produktu podpořila Evropská unie výzkum a vývoj nižším objemem finančních prostředků než Spojené státy a Japonsko. V Česku došlo v období 2010 až 2011 k navýšení podpory. V posledních deseti letech však financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu spíše stagnuje.

Podle údajů Eurostatu bylo v roce 2014 vyčleněno z veřejných rozpočtů států Evropské unie na financování výzkumu a vývoje (VaV) 94 mld. eur. Částka odpovídala 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie a 1,4 % jejích celkových veřejných výdajů. Spojené státy pro srovnání podpořily v daném roce VaV částkou v objemu 102 mld. eur odpovídající 0,8 % HDP. Japonsko za stejným účelem rozdělilo ze státního rozpočtu 26 mld. eur (0,8 % HDP).

Rozdělíme-li pomyslný rozpočet přímých veřejných výdajů Evropské unie na VaV na příspěvky jednotlivých členských zemí, více než polovina byla vydána z veřejných rozpočtů velkých ekonomik Německa, Francie a Velké Británie. Třetinou přispělo Německo. Česká republika se na celkových unijních veřejných výdajích na VaV podílela jedním procentem.

Polovina podpory v Praze

Přímými výdaji ze státního rozpočtu podpořila Česká republika v roce 2014 výzkumnou a vývojovou činnost částkou 27 mld. Kč. Šlo o 1,5 % celkových veřejných výdajů odpovídajících 0,6 % HDP státu. Navzdory mírnému navýšení mezi lety 2010 a 2011 přímé veřejné výdaje na VaV v posledních třech letech spíše stagnují.

Z geografického rozložení byla polovina těchto prostředků spotřebována v Praze, šestina v Jihomoravském kraji. Polovina (51,9 %) výdajů roku 2014 byla rozdělena formou účelové podpory VaV. Byla přidělena na financování programových a grantových projektů podle toho, zda směřovala do základního nebo aplikovaného výzkumu. Polovina (48,0 %) výdajů na VaV byla rozdělena formou institucionální podpory. V obecné rovině tedy slouží dlouhodobému koncepčnímu rozvoji výzkumných organizací, specifickému výzkumu na vysokých školách a rozvoji mezinárodní spolupráce ve VaV.

Přímé veřejné výdaje patří mezi hlavní nástroje veřejné politiky VaV

římou veřejnou podporou VaV se rozumí výdaje veřejných rozpočtů vyčleněné k financování lokálních, národních případně nadnárodně koordinovaných výzkumných a vývojových činností. K jejich mezinárodnímu srovnávání byla v rozvinutých zemích zavedena metodicky sjednocená statistika GBARD (Government Budget Appropriations for Research and Development). Jde o statistiku, jež se liší od Výběrového šetření o výzkumu a vývoji ČSÚ, neboť sleduje veřejné výdaje z hlediska poskytovatelů finančních prostředků, nikoli uživatelů, subjektů provádějících výzkum a vývoj. Vedle objemu přímých veřejných investic do VaV sleduje statistika GBARD také jejich zacílení. Výdajové položky veřejných rozpočtů na VaV jsou při zpracování tříděny podle oblastí výzkumu do tzv. socioekonomických směrů (obrany, zdraví, životního prostředí apod.). Jejich třídění se řídí mezinárodně užívanou klasifikací NABS (Nomenklaturou pro analýzu a srovnávání vědeckých programů a rozpočtů).

Významní poskytovatelé veřejné podpory VaV v ČR

Státní výdaje na VaV mířily k jednotlivým uživatelům (pracovištím VaV) prostřednictvím 11 veřejných rozpočtových kapitol či organizací, jež je rozdělovaly v souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Téměř polovinu veřejné podpory VaV v objemu 11 mld. Kč přidělilo v průběhu roku 2014 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Převažující část těchto financí (8 mld. Kč) byla určena VaV prováděnému na veřejných vysokých školách. Menším dílem byly podpořeny ústavy Akademie věd ČR a v podnikový VaV.

MŠMT současně spolufinancovalo dva operační programy Evropské unie zaměřené na zvýšení kapacit a konkurenceschopnosti českého výzkumu: OP Výzkum a vývoj pro inovace a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Velkým poskytovatelem veřejné podpory VaV byla dále Akademie věd České republiky, jež k činnosti svých ústavů rozdělila institucionální podporu ve výši 4 mld. Kč. Třetí významnou kapitolou, jíž ve sledovaném roce prošly tři miliardy korun veřejné podpory VaV, byla Grantová agentura České republiky. Agentura sloužila především k účelovému financování VaV veřejných výzkumných institucí a vysokoškolského VaV.

V posledních letech roste vliv Technologické agentury ČR, jakožto poskytovatele přímé veřejné podpory. Ve sledovaném roce rozdělila prostředky na podporu VaV v objemu tří miliard korun. Jen v programu ALFA zaměřeném na podporu VaV v oblasti progresivních materiálů, energetických zdrojů či ochranu životního prostředí vyčlenila 1,8 mld. Kč.

Důležitým poskytovatelem podpory VaV je také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tato organizace se ve sledovaném období věnovala zejména účelové podpoře podnikatelských subjektů, do jejichž VaV investovala 1,6 mld. Kč. Ministerstvo současně spolufinancovalo operační program Evropské unie Podnikání a inovace.

Polovinu podpory získaly veřejné a státní vysoké školy

Největší skupinou příjemců byly z hlediska objemu získané přímé podpory VaV v roce 2014 veřejné a státní vysoké školy. Celkem 28 vysokých škol si rozdělilo téměř polovinu rozpočtových výdajů státu vyčleněných na výzkumnou a vývojovou činnost. Převažující část těchto prostředků sloužila k financování všeobecného či neorientovaného výzkumu. Podíl institucionálního a účelového financování byl u vysokých škol relativně vyrovnaný.

Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce. V dané skupině získalo 72 subjektů podporu v rozsahu osmi miliard korun. Drtivá většina těchto prostředků byla využita pracovišti Akademie věd, a to především k neorientovanému výzkumu.

Početnou a rozmanitou skupinou příjemců přímé státní podpory VaV (čítající více než tisíc jednotek) byly ekonomické subjekty v podnikatelském sektoru. Podnikatelský sektor dosáhl na přímou podporu v rozsahu šestiny celkových státních investic do VaV. Z 80 % šlo o soukromé podniky, jež získaly podporu ve výši 3,4 mld. Kč.

Sledujeme-li tyto finance z odvětvového pohledu, více než třetina přímé podpory v soukromém podnikatelském sektoru skončila ve zpracovatelském průmyslu. V podrobnějším členění byly veřejné prostředky na VaV využity v oblasti strojírenství (263 mil. Kč), produkce počítačů, elektronických a optických přístrojů (190 mil. Kč) či elektrických zařízení (111 mil. Kč.). Relativně významná část státních investic v oblasti VaV v objemu přesahujícím miliardu korun směřovala v roce 2014 také do odvětví profesních, vědeckých a technických činností.

Statistika&My, 5/2016