Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou zkoumat, jak nejlépe řešit jednotlivé situace, které nastanou a zejména, jak tyto nové informace mezi sebou efektivně sdílet. Cílit budou i na porozumění mezi jednotlivými zájmovými skupinami. Na projektu financovanému z Evropské unie se budou podílet i vědci z Mendelovy univerzity v Brně.

Projekt podpořený na tři roky částkou 2 miliony EUR vybuduje evropský digitální kampus k problematice vody zahrnující mimo jiné čtyři virtuální huby (centra) rozšířené reality v rámci Evropy, ve kterých se budou sbíhat informace, které pak budou vědci posouvat dál. „V podstatě vzniknou centra excellence zaměřená na vodu. Součástí center bude také 3D digitální vodní laboratoř. Informace budou sdíleny jak mezi partnery, tak cílovými skupinami. Vznikne také možnost streamovat a virtuálně přenášet praktická měření, analýzy vody či výukové postupy v rámci Evropy,“ uvedla Milada Šťastná, vedoucí projektového týmu z Agronomické fakulty MENDELU.

Podle ní je hospodaření s vodou v době klimatické změny klíčovou výzvou. Vědci budou pro jednotlivé situace vytvářet doporučení a předávat informace mezi různé cílové skupiny, kterými jsou tvůrci politik, zástupci průmyslu, akademici/vědci a občané. „V současné době se těmito informacemi zabývají hlavně vědci a odborníci pro konkrétní sektor, ale chybí provázanost s praxí, vzděláváním a komunikace s občany,“ uvedla Šťastná.

Cílem je dostat efektivní problematiku hospodaření s vodou jak do strategií a politik či doporučení krizového managementu státu, tak i do krizového managementu firem. „Velké společnosti si musí uvědomit, že voda je rizikovým (limitovaným) zdrojem a může být v kritickém období sucha cíleně regulována a omezována, například pro průmyslové chlazení, protože zajištění vody obyvatelům má větší prioritu,“ uvedla Šťastná s tím, že akademici by měli tato rozhodnutí a priority podpořit vědeckými fakty.

„Potřebujeme uzavřený cyklus sdílení informací. Běžný občan by měl pochopit, proč stát přijal konkrétní opatření, že se něco změní v běžném nastaveném chodu. Je například logické, že omezení chodu výroby, kde by byla i dočasná opatření přijata, bude mít dopad na zaměstnance, a bude nutné se na tyto situace připravit,“ uvedla Šťastná.

Do projektu v evropském programu HORIZON je zapojeno 15 institucí z 11 zemí. Téma koordinují vědci z Malty, která trpí suchem dlouhodobě. V žebříčku evropských zemí je na prvním místě a ve světě v první desítce mezi nejvíce postiženými státy suchem.