Solární elektrárny instalované na střechách obytných či průmyslových budov mohou mít v České republice do roku 2030 výkon až 3,9 GW, do roku 2050 pak dokonce 7,1 GW. To za předpokladu, že zhruba 35 km2 střech rodinných a bytových domů či průmyslových objektů pokryjí solární panely. Fotovoltaickou elektrárnu k výrobě elektřiny dnes využívají pouhá 4 % českých domácností. Data vyplývají ze studie Svazu moderní energetiky pro společnost Columbus Energy realizované v červnu 2022. Přitom instalací fotovoltaických elektráren na všechny technicky vhodné střechy bychom podle odborníků z Columbus Energy pokryli až 6 % spotřeby elektřiny v roce 2021. S větším využíváním obnovitelných zdrojů energie počítá i vláda. Podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima z roku 2019 by měl instalovaný výkon fotovoltaik růst v průměru o 180 MWp ročně. Toho se prozatím nepodařilo dosáhnout.

Česká republika má do roku 2050 potenciál vybudovat dalších 5 GW nových fotovoltaických elektráren. Třikrát více než nyní. Pokryli bychom tak téměř 6 % spotřeby elektřiny v roce 2021, která dosáhla 73,4 TWh. „Přechod na obnovitelné zdroje energie je potřeba urychlit. Potenciál je jen u střešních fotovoltaických elektráren až trojnásobný oproti stávajícímu stavu. Od září máme již stovky zákazníků na fotovoltaiku, u kterých se nám daří realizovat instalace do 30 dnů, v příštím roce plánujeme 500 až 1000 zařízení za měsíc. S realizací vlastní fotovoltaické elektrárny doporučujeme nečekat až na jaro. Přestože je rozdíl energie v zimě nižší než v letní sezóně, vyčkávání se nemusí vyplatit, a to právě kvůli vysokým cenám energií. Nákup fotovoltaiky se při aktuálních cenách může vrátit už za 5 let,” uvádí Petr Vaverka, člen dozorčí rady Columbus Energy.

Fotovoltaickou elektrárnou je podle studie možné v Česku osadit až 21 km2 střech rodinných domů, téměř 11 km2 bytových a obecních domů a 3 km2 průmyslových objektů. Dohromady by tedy solární panely mohly pokrýt až 35 km2 střech. „S ohledem na orientaci, umístění oken, komínů a dalších prvků je potřeba počítat s tím, že lze efektivně využít asi třetinu střechy dané obytné budovy. Zároveň je nutné brát na zřetel stínění okolím, např. stromy nebo budovami, ne všechny střechy proto budou vhodné pro instalaci fotovoltaiky,“ vysvětluje Petr Vaverka a dodává, že u průmyslových objektů je využitelná část střechy ještě menší, protože velkou část zaberou světlíky, výtahy, technologie pro chlazení či telekomunikační zařízení. Instalaci fotovoltaik na kancelářské a komerční budovy často limituje jejich umístění v centrech měst, kde se naráží na problémy památkově chráněných území.

Fotovoltaiky nepřibývají tak rychle, jak se plánovalo

S větším využíváním fotovoltaik k výrobě elektřiny počítá i česká vláda. Přesto se původní plány prozatím nedaří naplňovat. Podle Vnitrostátního plánu pro energetiku a klima z roku 2019 by měl instalovaný výkon fotovoltaik růst v průměru o 180 MWp ročně, což by znamenalo 22 500 nových fotovoltaických elektráren o výkonu 8 kWp na rodinných domech za rok. Dle dat Solární asociace za loňský rok narostl instalovaný výkon o 62 MWp, v roce 2020 o 51,4 MWp. A Česká republika zaostává i v porovnání se sousedními zeměmi. Například u našeho severního souseda bylo na konci srpna 2022 podle Institutu obnovitelné energie (IEO), který monitoruje vývoj fotovoltaiky v Polsku, realizováno již 1,1 milionů mikro instalací s celkovým výkonem 10,6 GW.

„Významnějšímu nárůstu fotovoltaik u nás bránila především nedostatečná legislativní podpora. Novela energetického zákona by měla umožnit vznik energetických společenství i instalaci větších fotovoltaických elektráren do 50 kWp bez licence a stavebního povolení, což může ještě více zvýšit zájem o fotovoltaiku, zejména u firem, kterým najednou narostly ceny za elektřinu v řádech statisíců korun,“ uzavírá Vaverka.  Více na: www.columbusenergy.cz. (13.12.2022)