Na své první schůzi v novém roce (1963) schválila rada NVP směrnice, jimiž se má zabezpečit usnesení vlády ČSSR o hospodaření s elektrickou energií. Směrnice, jejichž návrh předložila komise pro vodní hospodářství a energetiku, určují další opatření ke snížení odběru elektrické energie. Předseda komise Josef Kilian zodpověděl v této souvislosti redaktorovi Nové Prahy několik otázek.
- Co způsobilo tíživou situaci v zásobování elektrickou energií?
Předně jsou to potíže s novým blokem v elektrárně v Tisové. To způsobilo, že jsme museli nepřetržitě vyrábět elektrickou energii v hydrocentrálách vltavské vodní kaskády, jejichž využití se plánuje jen na špičková denní období. Situaci zhoršila sucha a mrazy, a tak poklesla vodní hladina na přehradách (s výjimkou Slapské) na minimum. Hydrocentrály jsou tedy skoro vyřazeny z provozu, protože nemají hnací sílu. Mrazy podstatně zmenšují kapacitu vodních toků. I když nám naši přátelé v SSSR, Polsku a Maďarsku dodávkou elektřiny pomáhají, nebylo možné bez úsporných opatření zabezpečit chod našeho hospodářství.
- Již na podzim byla odstupňována pracovní doba, aby se předešlo některým potížím zvláště v ranních a odpoledních špičkách. Jaký úkol mají nová opatření?
Kromě úprav pracovní doby jsme organizovali snižování odběru elektrické energie u velkoodběratelů, kteří jsou rozhodujícím výrobním činitelem v našem hospodářství. Menší podniky, obchody počínaje a podniky místního hospodářství konče, stály mimo dosah těchto opatření a totéž se týkalo odběratelů v domácnostech a v domech. Nedostatek energie vyhrotil situaci tak, že jsme museli přikročit k regulacím i zde.
- Na prvním místě jde tedy o šetření proudem?
Samozřejmě, že chceme ušetřit, ale potřebujeme zejména vyrovnat hladinu odběru elektrického proudu. Snížit „špičky“ a zvýšit tak zvaná „sedla“. Když se nám to podaří, vyřešíme hned několik problémů. Jedním z nich je například lepší využití tepelných elektráren, jiným zlikvidování nehlášeného vypínání celých sítí, což způsobuje velké národohospodářské ztráty nejen menším podnikům, ale potíže i občanům.
- Co navrhla vaše komise radě NVP?
Je to celá řada opatření. Všechny výrobní a opravářské závody řízené NVP snižují spotřebu elektřiny na technologické minimum, a to dopoledne v době od 9-11 hodin a večer v době od 19-21 hodin. Ve všech pražských úřadech, ústavech, provozovnách, kancelářích, školách všeho druhu, jakož i v kulturních a ve společenských organizacích se snižuje intenzita osvětlení nejméně na polovinu. Totéž platí o obchodních místnostech, restauracích, jídelnách a provozovnách poskytujících služby obyvatelstvu. Neónové reklamy se dokonce března vůbec vyřadí. Výkladní skříně se osvětlují jenom z jedné čtvrtiny intenzity a po pracovní době se vůbec neosvětlují.
- A jak se tato opatření plní?
Hned po schůzi rady NVP (8. ledna) začala naše komise organizovat kontrolu plnění opatření a komise (i pracovníci odboru) se ještě týž den večer rozběhli po městě a osobně žádali vedoucí obchodů, kde ještě k omezení výkonu nepřistoupili, aby snížili spotřebu proudu. Tam, kde již bylo po pracovní době, jsme nechávali lístečky a upozornění. V mnoha případech jsme se setkali s aktivisty a pracovníky obvodních národních výborů – rovněž nelenili a vyšli „do ulic“. V průběhu týdne jsme omezili veřejné osvětlení o padesát procent.
- A co drobní spotřebitelé v domácnostech?
Je nutné, aby se zejména v domácnostech ve špičkách omezila spotřeba elektrické energie. Výsledky, které zatím máme po ruce, ukazují, že naši občané pochopili naléhavost situace, i když nelze statisticky vyčíslit, kolik se vypnulo chladniček, jak se omezil provoz domácích elektrických spotřebičů, jak se snížilo elektrické osvětlení v bytech nahrazením silných žárovek slabšími.
- V pražských domech probíhají v těchto dnech besedy…
Na domovních besedách se občané radí o účelných úsporách. Dílčí zprávy, které máme zejména z Prahy 9 a z Prahy 3, jsou radostné. V mnohých domech například snižují dočasně intenzitu osvětlení.
- Odrazí se úspory v rozpočtu každé rodiny, co myslíte?
Ano, s tím počítáme i u nás doma.
- Znáte konkrétní výsledky úsporných energetických opatření v Praze?
Podařilo se „o špičkách“ snížit zatížení v průměru o 19 MW. Abychom si to uměli představit. Pražské veřejné osvětlení při plné intenzitě má zatížení 8 MW. Uznáte tedy, že ta úspora je výrazem politického uvědomění našich občanů. To jsou však jen dílčí výsledky, tento týden proběhnou další opatření v závodech, bude pokračovat přesouvání směn na noc, jak to žádají některé podniky. Podniky ministerstva spotřebního průmyslu nastupují na pohyblivé výseče se zavedením jednodenního omezení spotřeby elektrické energie.
- Jak je to se změnami pracovní doby?
Zásadně platí, že ředitelé podniků mohou měnit pracovní dobu ve svých závodech jenom se souhlasem dopravní komise a komise vodního hospodářství a energetiky NVP. Jde totiž o to, že pracovní doba musí být sladěna s možnostmi městské dopravy.
- S dosavadními výsledky úsporných opatření můžeme být tedy spokojeni?
Raději bych v této souvislosti tlumočil názor ředitele Energetických rozvodných závodů soudruha J. Beneše, který konstatoval, že jsme v Praze operativně a rychle provedli účinná opatření, což svědčí o pochopení stávající situace občany a podniky. Ano, úspory pomohly, ale mrazy, které trvají, vyhrocují disproporci mezi zdroji a potřebami, a tak nemohu odpovědně říci, že je situace dobrá. Není, a já se znovu obracím na všechny občany, aby ve svém úsilí o úspory cenných kilowattů pokračovali. Ve spotřebě proudu si teď musíme „utáhnout opasek“. Nebude to trvat věčně. Úsporná opatření budou platit do konce března.
Zdroj: Nová Praha č. 1, 1963
