Období rozúčtování je aktuálně v plném proudu a řada vlastníků bytu již údaje o loňské spotřebě vody a tepla obdržela. V dokumentech na ně přitom oproti minulým rokům čeká řada nových informací. Může za to vyhláška, která mění dosavadní předpisy týkající se rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody. Co všechno tedy uživatelé mohou nově na vyúčtování nalézt a k čemu tyto poznatky využít? Odpovědi nabízí následující článek.
Hlavním důvodem rozšíření vyúčtování je nová legislativa. Konkrétně vyhláška č. 376/2021 Sb., která nabyla účinnosti koncem minulého roku a novelizuje stávající vyhlášku 269/2015 Sb. Vyhláška upravuje některá pravidla o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, jejím obecným cílem je přitom lepší informovanost uživatelů. Právě k lepšímu informování veřejnosti by v budoucnu měly směřovat i další plánované legislativní novinky.
Letošní změny umožňují spotřebitelům zasadit si svoji spotřebu energií do lepšího kontextu a také ji srovnat s předchozím obdobím. „Uživatel má nově k dispozici meziroční grafické srovnání spotřeby tepla na vytápění a spotřeby teplé vody. Může si tedy porovnat, jak se mu změnila spotřeba těchto zdrojů oproti předchozímu roku. Důležité přitom je, že graf spotřeby tepla předchozího období je upravený s ohledem na klimatický faktor, takže jsou v něm eliminovány případné odchylky způsobené počasím,“ uvedl vedoucí oddělení služeb společnosti Enbra Josef Haumer s tím, že právě tato novinka bude pro řadu spotřebitelů nejvíce přínosná. Díky grafickému znázornění je totiž velmi přehledná.
Porovnání s referenčním příjemcem služeb
Pro lepší zasazení spotřeby do kontextu nově ve vyúčtování slouží srovnání s průměrnými hodnotami spotřeby. Přesněji s takzvaným referenčním příjemcem služeb, jehož náklady na vytápění a spotřeba teplé vody odpovídají průměru v zúčtovací jednotce. „Spotřebitel si může porovnat hned několik věcí. Jde o náklady na vytápění či spotřebu teplé vody. Jinými slovy, v rozúčtování má možnost porovnat svoji spotřebu nejen s předchozím rokem, ale také v rámci celého objektu a jeho předpokládanou průměrnou spotřebou,“ doplnil Josef Haumer.
V případě ústředního vytápění se pracuje s průměrným nákladem na vytápění jednoho metru čtverečního v objektu. Výpočet nákladu referenčního příjemce služeb se provádí tak, že se celkový peněžní náklad na ústřední vytápění vydělí počtem metrů čtverečních na ústřední vytápění takzvanou započitatelnou podlahovou plochou v daném objektu a následně vynásobí započitatelnou podlahovou plochou bytu konkrétního uživatele. Tato referenční částka se pak porovnává se skutečnými náklady z vyúčtování za danou jednotku. „Zatímco referenční srovnání v rámci centrálního vytápění pracuje s finančním nákladem, u teplé vody se používá jiná metrika. Porovnává se spotřeba v kubických metrech na příjemce služeb,“ uvedl Josef Haumer.
Výpočet referenční částky pro ústřední vytápění Kč
celkový peněžní náklad na ústřední vytápění /celková započitatelná plocha objektu x započitatelná podlahová plocha dané jednotky
Kontaktní informace či obnovitelné zdroje
Kromě těchto možností srovnání lze v letošním vyúčtování najít i řadu dalších doplňujících informací. Některé z nich ale podle vedoucího oddělení služeb společnosti Enbra nemusí být vždy dohledatelné. Rozúčtovací firma je v dokumentech uvádí pouze tehdy, pokud je má od daného objektu či jeho správcovské firmy k dispozici.
„Jde například o použitou skladbu zdrojů energie pro objekt a roční emise skleníkových plynů za zúčtovací jednotku za poslední kalendářní rok, za nějž jsou dostupné. Ve vyúčtování může být také uveden údaj o energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů v soustavě zásobování tepelnou energií,“ řekl Haumer. Kromě toho zde může uživatel najít rovněž popis jednotlivých daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, které jsou zahrnuty v ceně tepelné energie, aby si o skladbě nákladů udělal lepší obrázek.
Letošní vyúčtování se také výrazněji rozšiřuje o řadu kontaktních informací. Uživatelé tak v dokumentech nově najdou kontakt na energetické konzultační a informační středisko, jež v případě potřeby mohou využít. Ve vyúčtování by mělo být vždy uvedeno nejméně jedno. Kromě toho spotřebitel najde v dokumentech i odkazy na internetové stránky s informacemi o zvyšování energetické účinnosti, ale také informace o mediačních službách a mechanismech alternativního řešení sporů, a to pokud by například nesouhlasil s výší vyúčtované částky.
I další plánované změny v legislativě by se měly zaměřit na to, aby veřejnost získala snazší přístup k informacím. Nejčastěji bývá zmiňováno poskytování údajů o spotřebě tepla a teplé vody v bytech na měsíční bázi. To by pro všechny spotřebitele mělo začít platit od roku 2027. Od 1. 1. 2024 poté tato povinnost platí v případech, kdy je již instalováno dálkově odečitatelné měřidlo, které samo nebo prostřednictvím jiného již nainstalovaného zařízení umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů, minimálně v měsíčním intervalu.