Začlenění udržitelnosti do obchodního modelu firem je příležitostí jak výrazně prospět celé planetě. Firmy mají v oblasti udržitelnosti velkou odpovědnost a podle průzkumu, který Svaz průmyslu a dopravy realizoval na přelomu května a června, si to podniky nejen uvědomují, ale konkrétní kroky na cestě k udržitelnosti už podnikají.

Do průzkumu se zapojila stovka firem působících v České republice a hned na jeho začátku 87 % podniků potvrdilo, že se aktivně udržitelnosti věnují. Jako velmi důležitou pro konkurenceschopnost firmy ohodnotilo udržitelnost 60 % firem. Že firmám není cizí zkratka ESG, potvrdila informace o tom, že plných 70 % z nich vnímá udržitelnost jako komplexní přístup k naplňování ESG. Mezi tím, co přimělo podniky věnovat se systematicky udržitelnosti, se nejčastěji objevuje vlastní přesvědčení, konkurenceschopnost a udržení nákladů, snaha zvýšit svoji atraktivitu u zákazníků a obchodních partnerů a také snaha vystupovat jako lepší zaměstnavatel. Cíle udržitelného rozvoje OSN zná rámcově polovina dotázaných, většina z nich 82 % se na některé konkrétní cíle zaměřuje. Nejčastěji se jedná o odpovědnou výrobu a spotřebu, zdraví a kvalitní život a také rovnost mužů a žen.

Velkých firem se týkala část průzkumu o reportingu. Z padesáti podniků odpovědělo pouze 21 % ne na otázku, zda jsou seznámení s aktuálním návrhem Evropské komise o směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence – CSDD). Tyto podniky by také od Svazu nejvíce uvítali pomoc v oblasti prosazování a hájení zájmů na národní, evropské a globální úrovni. A opakovaně se v odpovědích menších i větších firem objevilo volání po příkladech dobré praxe, které poslouží jako zdroj inspirace.

Takovým podnikem je i Škoda Auto, který jsme nedávno navštívili.

Automobilka by během jedné dekády měla všechny své závody v České republice proměnit na uhlíkově neutrální. Už od roku 2020 je uhlíkově neutrální závod na výrobu komponentů ve Vrchlabí, přeměna čeká Mladou Boleslav a Kvasiny.

Kromě svých velkých energetických projektů chystá také změnu ve využívání recyklovaných materiálů, větší užití by měly najít přímo ve výrobě nových aut.  Jak říká Karsten Schnake, člen představenstva Škody Auto za oblast nákupu „Už dnes vyrábíme potahy sedadel utkané z nití vyrobených z PET lahví. Na každý elektromobil Enyaq připadá zhruba tisíc plastových lahví.“ Zajímavé je využití kávy. Slupky se totiž používají na vyčinění kůže. Škoda se proto chystá zaměřit přímo na produkci kávy, kdy slupky použije k výrobě a kávu pak nabídne svým zaměstnancům.

Dalším příkladem dobré praxe je i Plzeňský prazdroj, který udělal důležitý krok na cestě k maximální cirkularitě obalů. Podíl recyklátu obsaženého v plechovkách Pilsner Urquell zvýšil na 75 %, což je aktuálně nejvyšší certifikovaná úroveň dostupná na trhu. Díky většímu poměru recyklovaného hliníku mají nové plechovky až o 30 % nižší uhlíkovou stopu a ušetří přes 1500 tun nového hliníku ročně.

Prazdroj také podporuje opakované využití obalového materiálu a v loňském roce spolu s dalšími tuzemskými nápojovými společnostmi založil Iniciativu pro zálohování, která otevřela dialog o zavedení plošného zálohového systému na plechovky a PET lahve v Česku. „Naším cílem je maximální cirkularita obalů. To znamená využívat je opakovaně, jako to děláme u skleněných vratných lahví či sudů, které aktuálně tvoří přes 70 % našeho portfolia. Nebo nový obal vyrobit z použitého obalu – z recyklátu, tedy z použité nápojové plechovky znovu vyrobit novou plechovku,“ vysvětluje Pavlína Kalousová, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje. V souladu s touto strategií definitivně ukončil Prazdroj na konci loňského roku stáčení piva do PET lahví.

Příkladem změn v těžkém průmyslu jsou Třinecké železárny, které letos startují realizaci konkrétních projektů pro snížení emisí CO2 do ovzduší. Jejich objem podle propočtů klesne do roku 2030 o více než polovinu. Integrovaný transformační projekt Green Werk se dotkne energetiky, výrobkového portfolia i výrobních procesů prvovýroby.

Podmínkou splnění všech aspektů výroby zelené oceli je podle generálního ředitele zároveň ekonomicky dostupná energie. „Abychom byli féroví, nelze zakrývat, že zelená ocel bude pro zákazníky dražší. Podotýkám, že není vyřešena otázka exportu, který bude pro Evropu znamenat konkurenční nevýhodu na světových trzích. Podle nedávno zveřejněné studie společnosti Prognos pro asociaci německých výrobců oceli bude snížení emisí CO2 stát 600 eur hrubé přidané hodnoty na jednu tunu oceli,“ dodal Jan Czudek.

Řada firem se naopak teprve chystá přizpůsobit nové realitě. Nutí je k tomu i evropská směrnice CSRD. Určuje pravidla, podle nichž budou muset podniky informovat o své nefinanční činnosti. Nejdříve, ve finanční zprávě za rok 2024, budou muset novým požadavkům vyhovět velké společnosti. Malé a střední kotované na burzách přijdou na řadu od roku 2026 a ještě budou moci požádat o dvouletý odklad. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy zkoumal, jak se majitelé a odpovědní manažeři na reportovací povinnost připravují. Povědomí o této nové povinnosti má 71 procent z nich a 87 procent uvedlo, že se věci aktivně věnují. Většina z velkých firem má již vypracovanou strategii a cíle udržitelnosti (63 procent) a pravidelně s nimi seznamují zaměstnance. Z šetření vyplynulo i to, že koncept ESG podnikům slouží jako vodítko pro tvorbu nefinančních zpráv.

Jak ale dodává poradkyně prezidenta Svazu průmyslu a dopravy i jeho generální ředitelky pro oblast mezinárodních organizací a EU Vla­dimíra Drbalová, je potřeba vzít v úvahu i to, že firmy potřebují více flexibility a méně restrikcí: „Zvyšující se míra detailu podávaných zpráv stupňuje administrativní nároky a nepřiměřeně zasahuje do citlivých podnikových strategií.“ Firmy proto od svazu mimo jiné očekávají pomoc při prosazování a hájení jejich zájmů při vzniku směrnice.

Právně nastavená ESG strategie může firmě přinést konkurenční výhodu a nové trhy. Aktuálně je nejsledovanější to, co skrývá písmeno E, tedy environmentální část byznysu a klimatická neutralita. „Přináší to novou legislativu a tomu se musí přizpůsobit i jednotlivé podniky a jejich byznysové strategie,“ říká Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který vede expertní tým pro udržitelnost, a dodává „Naše firmy by zároveň měly vědět, že samotný reporting a jeho metodika jsou celosvětově „work in progress“. Když začala ruská agrese na Ukrajině, tak ESG experti reálně řešili, jestli by zbrojaři neměli mít vyšší ESG skóre. Známý je i spor Elona Muska, kterému se nelíbilo vyřazení ekologické Tesly z žebříčku S&P 500, což je mimochodem krásný důkaz, že ESG není jen o životním prostředí, ale také o podmínkách zaměstnanců nebo governance. Také se již objevují různé pokusy o lokální české žebříčky nebo metodiky, které ale nemají větší význam než určité PR. 

Udržitelnost ve zkratkách

ESG – Environmental, Social, and Governance. Zkratka odkazuje na nové reportingové požadavky v oblasti udržitelnosti. ESG je de facto hodnocení odolnosti firmy v oblasti sociálních a environmentálních rizik.

CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directive. Evropská směrnice o nefinančním reportingu, která má vyjasnit klíčová data pro reporting firem v oblasti udržitelnosti. Půjde například o data o dopadech, strategiích a cílech s ohledem na dekarbonizaci ekonomiky.

SDGs – Sustainable Development Goals. Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje je prezentováno jako program OSN rozvoje na následujících 15 let (2015–2030)

Zdroj: časopis CzechInudsatry 3/2022