Zahraniční obchod má v naší ekonomice velmi významnou roli. Převaha vývozů nad dovozy, dosahovaná zhruba od roku 2005, však neznamená, že dovozy zboží a služeb do České republiky hrají z tohoto pohledu „druhé housle“. Naopak.

Potřeba dovozů zboží nutných na jednotku nově vytvořené hodnoty v české ekonomice je velmi vysoká – v Evropské unii existují pouze čtyři země, kde je tato dovozní náročnost vyšší. A vezmeme-li v úvahu i dovozy služeb, pak se před ČR dostávají už jen další tři země, ze své povahy „ekonomiky služeb“ (především Lucembursko a Malta). Relativní síla importů tak řadí ČR v žebříčku států Unie mezi čtvrtinu zemí EU s nejvyšší náročností HDP na dovozy zboží a služeb.

Kam s ním?

Dovážené zboží může být přímo spotřebováno či investováno. Může však být také použito k dalšímu zpracování či úpravě. Tato transformace dovozů přepracováním do výsledného produktu je v ČR překvapivě robustní. Plné tři čtvrtiny veškerého dovezeného zboží a služeb jsou dále zpracovávány a upravovány do výsledné tržně realizovatelné podoby. V roce 2010 směřovalo pro tento účel, tedy do mezispotřeby, 75,7 % celkové hodnoty zboží a služeb dovážených do ČR (podle symetrických input-output tabulek typu produkt x produkt zpracovávaných útvarem národních účtů ČSÚ). Nižší byl tento podíl v krizovém roce 2009 (73,2 %), což však bylo logické vzhledem k útlumu hospodářské aktivity. Ekonomiku se silnou exportně-importní provázaností, jakou má ČR, postihl v logice věci silně tehdejší propad zahraniční poptávky.

Jen čtvrtina dovozů spotřebována přímo

Přímo užity (tedy nikoli v mezispotřebě dále zpracovány) jsou pak dovozy do ČR jen zhruba z jedné čtvrtiny jejich hodnoty.

V roce 2010 spotřebovaly české domácnosti 13,7 % celkových dovozů zboží a služeb, vládní sektor jen 1,3 %. Necelá desetina dovozů (8,9 %) byla užita na investice (tvorbu hrubého fixního kapitálu). Zbytek zdrojů z dovozu určených pro konečné užití v ekonomice, tj. 24,3 % celkové hodnoty dovozů v roce 2010, připadl na jejich použití ve zbývajících složkách výdajové strany HDP.

Produkty s největší vahou

Která odvětví, resp. které produkty, se podílejí největší měrou na zdrojích z dovozu určených pro další zpracování? K produktům s největší vahou v dovozech pro mezispotřebu patří dlouhodobě komponenty pro počítače a elektroniku, základní kovy, chemické látky a díly pro motorová vozidla (v úhrnu tvoří dvě pětiny celkové hodnoty produktů dovážených do ČR pro další zpracování). Z pohledu mezispotřeby jsou dovozně nejnáročnějšími odvětvími automobilový průmysl a výroba počítačů a elektroniky, dále rafinerie a koksárny a také výroba elektrických zařízení.

Auta, auta a zase auta

Ačkoli ve výši nově vytvářené hodnoty vždy pro daný rok automobilový průmysl v České republice nedominuje, jeho síla je patrná z „nitek“, jimiž prostupuje ekonomikou. To se týká i nároků tohoto zpracovatelského odvětví na dovozy.

V roce 2012 podle předběžných dat spotřeboval automobilový průmysl 16 % celkové hodnoty dovozů do ČR určených pro mezispotřebu. Nebyly to jen komponenty „vlastního“ produktu (tj. dovážené karoserie, podvozky, motory, sedadla, zapalovací kabely a svíčky aj.), kde použil více než tři čtvrtiny (77 %) z úhrnu jejich dovážené hodnoty určené pro mezispotřebu. Předloni také absorboval přes dvě pětiny (41 %) všech dovážených pryžových a plastových produktů určených k dalšímu zpracování a 36 % dovozů elektrických zařízení. Produkce aut v ČR tak spotřebovala v roce 2012 větší díl z celkových dovozů do ČR určených pro mezispotřebu než další tři z tohoto pohledu nejvýznamnější odvětví dohromady (tj. výroba počítačů, výroba koksu a rafinérských produktů a výroba elektrických zařízení).

Nároky na dovozy slabší

Vývoj v roce 2012 až do poloviny roku 2013 byl ve znamení poklesu české ekonomiky v reálném vyjádření a faktické stagnace nominálního HDP, snižujících se přírůstků dovozů v nominálním vyjádření, dezinflace dovozních cen a v trendu mírného oslabení směnného kurzu koruny k euru. Výsledkem bylo, že významný každoroční růst dovozní náročnosti ekonomiky ČR v posledních třech letech se za první pololetí 2013 prakticky zastavil.

Statistika&My, 1/2014