Investice do plynovodů se vyplatí, jejich smysluplnost potvrdila Evropská komise ve svých dvou nových strategiích. I po roce 2050 budou plynná paliva významnou součástí evropského energetického mixu s tím rozdílem, že v plynovodech by měl být zemní plyn zastoupen minimálně z 20 procent. Zbylých až 80 procent připadne na vodík a další obnovitelné plyny, jako je biometan, syntetický metan nebo bioplyn. Český plynárenský svaz (ČPS) proto očekává, že v následujících patnácti letech bude nutné investovat do modernizace plynovodů řádově desítky miliard korun, stejně jako vytvořit normy kvality pro nové směsi přepravovaných plynů.

„Komise vyslala členským zemím i komerčním firmám významný signál, do kterých oblastí se v energetice v příštích desetiletích vyplatí investovat. Budoucí role plynárenské infrastruktury je poměrně jasně definována, a to s ohledem na potřebu zvýšení flexibility elektrizační soustavy a zvýšení potenciálu akumulace energie,“ uvedla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka ČPS, a dodala: „Nové strategie EU pro integraci energetických systémů a rozvoj vodíku stanovují hned několik desítek opatření spojených s dekarbonizací, ale často bez zohlednění jejich dopadů na jednotlivá odvětví, infrastrukturu a spotřebitele. Dosud nám chybějí jakékoli analýzy, které by popsaly, s čím se bude nezbytné vyrovnat při uvedení těchto plánů do běžné praxe.“

Strategie pro integraci energetických systémů například podceňuje skutečnost, že energetický mix je v jednotlivých členských státech EU velmi rozdílný. Konkrétně je to viditelné v oblasti teplárenství, kde Evropská komise poměrně opomíjí využití zemního plynu a prioritně počítá s tepelnými čerpadly. Ta jsou ale především ve střední a východní Evropě, kde je velký podíl obyvatel zásobován ze systému centrálního zásobování teplem, prostě nerealizovatelná. Jejich instalace by navíc výrazně prodražila teplo pro domácnosti a neúměrně navýšila nutnou výrobu elektrické energie. Nezbytností proto bude důkladný rozbor všech opatření, jenž by potvrdil optimální úroveň elektrifikace v konkrétních sektorech národních ekonomik.

„Z pozice Českého plynárenského svazu je zapotřebí zdůraznit nepostradatelnou roli zemního plynu v teplárenství, a to kvůli plánovanému odklonu od uhlí. Tento fakt by měla Evropská komise rozhodně více zohledňovat. Právě v České republice se bez plynofikace a následného ozelenění plynu v teplárenské soustavě neobejdeme. Zásadním úkolem je zabránit hromadnému rozpadu teplárenských soustav a přechodu domácností na méně ekologické způsoby vytápění,“ shrnula L. Kovačovská.

Budoucnost plynovodů se spojuje také s rozvojem technologie Power to Gas, která přeměňuje elektřinu na plynná paliva – vodík nebo metan. Tato metoda se využívá pro akumulaci elektrické energie z obnovitelných zdrojů, především solárních a větrných elektráren, v době jejich špičkové výroby, kdy je energie nadbytek a není pro ni jiné využití. Klíčová je v této souvislosti právě existující plynárenská infrastruktura v podobě rozsáhlé tranzitní a distribuční sítě, jež dokáže zajistit skladování a distribuci takto vyrobeného vodíku či metanu.