Vodní turbíny českého výrobce si našly stabilní cestu na japonský trh. Některé z nich jsou v provozu již přes deset let a nové každým rokem přibývají.
Česká republika zaznamenává v posledních letech výrazný nárůst výroby elektrické energie z malých vodních elektráren, které jsou navíc čím dál tím častěji pro zvýšení efektivity modernizovány. Jeden z předních domácích výrobců turbín CINK Hydro – Energy však slaví úspěchy také za hranicemi. Začátkem roku jsme s Petrem Koňatou, obchodním manažerem firmy s více než desetiletou zkušeností v hydroenergetice, bilancovali nad úspěchy zařízení s nálepkou CINK v zemi vycházejícího slunce.
„Podíváme-li se na produkci elektrické energie v České republice, zjistíme, že za rok 2020 vyprodukovalo cca 275 českých malých vodních elektráren zhruba 230 gigawatthodin elektřiny. To je přibližně o 16 % více než v roce 2019 a zdaleka nejvíce za posledních 6 let,“ říká Martin Vaidiš, regionální obchodní manažer, který má v CINK Hydro – Energy na starosti aktivity na českém trhu. „Malá voda v Česku roste. A svůj podíl na tom mají rovněž modernizace a generální opravy již existujících elektráren,“ dodává.
I přesto se však sadovská firma CINK, jejíž historie sahá až do roku 1983, soustředí primárně na trhy za hranicemi. Jedním z takových je Japonsko, kde firma poprvé uspěla v roce 2009. Od té doby dodala do tohoto ostrovního státu ve východní Asii celkem 12 turbosoustrojí. „Jedná se většinou o průtokové turbíny typu Crossflow o relativně malém výkonu. Naše nejmenší japonská turbína vyrábí lehce přes 40 kW elektrické energie, ta největší pak dosahuje výkonu bezmála 300 kW,“ popisuje Petr Koňata, který se ve firmě zabývá exportem vodních turbín mimo jiné právě do Japonska.
A není se čemu divit. Japonsko je v decentralizaci energetických zdrojů na velmi vysoké úrovni, a právě několikasetkilowattová soustrojí jsou na tamním trhu relativně žádaným zbožím. Místním se ovšem turbíny a generátory vyplatí pořídit jinde; třeba právě ve strojírenstvím proslavené České republice. „Naši japonští zákazníci oceňují flexibilitu, které se jim u místních dodavatelů nedostávalo. Vědí, že jim v mnoha ohledech vyjdeme vstříc a že jim zařízení dodáme mnohem rychleji, než kterákoliv z místních firem. V neposlední řadě hraje samozřejmě roli vysoká kvalita provedení našeho zařízení,“ líčí Petr Koňata.
Začátky ovšem nebyly jednoduché. Japonsko je v mnoha ohledech specifický trh, a co může fungovat v jiných asijských zemích, v zemi vycházejícího slunce bývá naopak často výraznou překážkou. „Japonský klient obecně je velice náročný a vyžaduje velké množství detailních informací předem. Často se jedná o informace, které nikdo jiný nevyžaduje, jako například detailní rozměry, elektrická rozhraní apod. Jazyková bariéra je také jistou komplikací, jelikož angličtina, coby mezinárodní jazyk techniky, zde není nijak rozšířen. Naštěstí pomáhají osobní setkání, názorné ukázky, ilustrace a v neposlední řadě dobrý tlumočník,“ doplňuje Koňata.
Působení firmy CINK ve druhé nejvyspělejší zemi Asie však nese své ovoce. Byť se jedná o relativně malé instalace, u kterých se ceny jednotlivých dodávek pohybují pouze v řádu jednotek milionů korun, japonské reference jsou pro firmu jen těžko vyčíslitelným aktivem v jiných částech kontinentu. „Pokud se například v Jižní Koreji nebo v některé ze zemí stále rychleji rostoucí jihovýchodní Asie zmíníme o našich prodejích v Japonsku, v diskuzi o kvalitě našich výrobků není s dotyčným vůbec potřeba pokračovat. Místní jsou si japonských nároků na kvalitu dobře vědomi, a jakmile zjistí, že se nám podařilo dosáhnout s Japonci dlouhodobé spolupráce, nemají potřebu naše výrobky jakkoliv zpochybňovat,“ podotýká Martin Vaidiš, hájící zájmy společnosti rovněž v Koreji a ve státech sdružení ASEAN.
O kvalitě a životnosti sadovských turbín pak nemůže být sporu. Od roku 2005, kdy firma prošla modernizací a rozšířila svoji výrobu o další celosvětově žádané typy turbín, vyrobila pro bezmála 50 zemí světa již téměř 400 turbosoustrojí. Každoročně se rovněž umisťuje v 0,1 % českých firem dosahujících excelentního hodnocení (AAA) v žebříčku CZECH Stability Award, a v minulém roce zároveň získala certifikát D&B TOP RATING potvrzující nejnižší možný stupeň rizikovosti. Tyto záruky poctivých obchodních vztahů jsou pro zákazníky určitou jistotou, že firmě mohou důvěřovat i v tak delikátní záležitosti jako je výroba kompletního zařízení pro malou vodní elektrárnu nezřídka kdy dosahující výkonu několik megawatt a s pořizovací cenou v řádu desítek milionů.
Jak ovšem popisuje Koňata, japonští zákazníci jsou v určitém slova smyslu kapitolou samou pro sebe. „Kromě již zmíněných požadavků na detailní informace a dokumentaci kladou Japonci důraz i na jiné aspekty projektu, než jsme zvyklí například v Evropě. U nás se zaměřujeme primárně na jednoduchost, úsporu a celkovou výdělečnost projektu, takže se někdy při realizaci zakázky průběžně některé části projektu mění, nebo se dokonce do jisté míry improvizuje. To je však podle našich dosavadních zkušeností v Japonsku téměř nemyslitelné. Tam se primárně klade důraz na formální správnost a soulad s původním návrhem a stanoveným postupem. Výdělečnost je spíše až na druhém či třetím místě, co se priorit týče.“
Firmě se však snahy ve východní Asii i přes to vyplatí a do budoucna očekává, že projektů pod vlajkou Hinomaru bude přibývat. „Velikou výhodou japonského trhu a obecně spolupráce s japonskými partnery je to, že pokud úspěšně započnete a vyjdete zákazníkovým požadavkům vstříc, získáte velice loajálního partnera, o kterého byste mohl přijít jen nějakým opravdu hrubým nedopatřením. Díky tomu se těšíme přízni japonských zákazníků dlouhodobě a každý rok tak můžeme očekávat několik nových projektů,“ uzavírá ohlédnutí za desetiletím spolupráce s japonskými zákazníky Petr Koňata.
Zdroj: CzechIndustry 1/2021
