Vodíkovým technologiím, které se ještě donedávna trochu krčily ve stínu bateriové elektromobility, se zaslouženě dostává mimořádné pozornosti nejen ze strany politiků, podnikatelů, investorů, výzkumných ústavů i školství, ale také od uživatelů. Měly by jim zpříjemnit život a přinést zcela nové udržitelné perspektivy rozvoje dopravy a energetiky. Vodík a s ním spojené technologie nejsou zázračným objevem, schopným jako kouzelným proutkem vyřešit ze dne na den energetické, dopravní a ekologické problémy lidstva. Přesto se mohou stát velmi užitečným nástrojem a pomocníkem řešení řady komplexních problémů současnosti. Je však zapotřebí postupovat s rozvahou, rozumem a velkou trpělivostí, a zároveň se nenechat zaslepit miliardami, které se do oboru momentálně nalévají ze všech stran.
Vodík má potenciál zařadit se po boku zemního plynu a stát se energetickým nosičem, který bude významnou položkou mezinárodního obchodu a zřejmě v nedaleké budoucnosti zemní plyn zcela nahradí.
Německo výrazně podpořilo výrobu zeleného vodíku
Zcela na poslední chvíli bylo do novelizace německého zákona o podpoře obnovitelných energií – EEG, vloženo osvobození výroby zeleného vodíku od povinnosti platit příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů OZE. Novelizovaný zákon vstoupil v platnost začátkem letošního roku. Jedná se o velmi významný krok při vytváření legislativních podmínek, který může být základem pro rychlý tržní rozvoj výroby zeleného vodíku, vyráběného pomocí OZE. Spolkový ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier silně doufá, že tento impulz budou následovat další země Evropské unie.
První německé vodíkové valné shromáždění
Letos v lednu proběhlo za účasti asi 3500 odborníků virtuálně první celoněmecké vodíkové setkání zástupců celé vodíkové branže. Stalo se přehledem vodíkových technologií, produktů a projektů zejména v oblasti dopravy. Spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer při té příležitosti řekl také: „…Zelený vodík doplňuje – ve všech druzích dopravy – další alternativní formy pohonu rozumným způsobem, šetrným ke klimatu.“ V Německu je zejména spolková země Severní Porýní-Vestfálsko na nejlepší cestě stát se vůdčím vodíkovým regionem Evropy. Je zřejmé, že bez skutečně důsledného a rychlého zapojení vodíkových technologií nelze úspěšně pokračovat v uskutečňování Energiewende. Osvědčená podpora německých vodíkových regionů z programu HyLand (zatím 25 regionálních projektů) se připravuje na vstup do druhého kola v druhé polovině 2021 vyhlášením programu HyLand 2 při koordinaci prostřednictvím organizace NOW. Podpora se bude odvíjet ve třech stupních s přihlédnutím k dosavadnímu rozvoji příslušného regionu: od první koncepce regionu („HyStarter“) přes vypracování integrovaných koncepcí a hlubších analýz („HyExpert“) až po převedení koncepce do praxe („HyPerformer“). Do roku 2024 je v Německu pro uskutečnění Národní vodíkové strategie připravená částka 1,6 miliardy eur a dalších 80 milionů eur ročně je v tomto období k dispozici pro výzkum a inovace v rámci Národního inovačního programu vodíkových a palivočlánkových technologií – NIP.
České Hydrogen Days 2021
Po výpadku této mezinárodní konference v minulém roce kvůli pandemii proběhl letošní ročník formou virtuální konference, aniž ji to ubralo na zajímavosti a dobré organizaci. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček při zahájení konference uvedl, že Česká republika jako druhá nejprůmyslovější země EU se může stát významným výrobcem zařízení a komponentů pro vodíkové hospodářství. Jeho ministerský kolega pro životní prostředí Richard Brabec zdůraznil důležitost vodíku zejména pro bezemisní dopravu jak byla v loňském roce schválená v Národním akčním plánu čisté mobility. Ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy Luděk Sosna zmínil výstavbu základní sítě veřejných vodíkových čerpacích stanic v počtu devíti do konce roku 2021 a další předpokládané rozšíření této sítě o deset stanic do roku 2026.
Vodíková strategie EU je základem
EU zveřejnila v červenci 2020 svoji vodíkovou strategii, která se stala významným milníkem pro celý svět. Rozvoj vodíkového hospodářství totiž předpokládá nejširší mezinárodní resp. globální spolupráci, která jediná může zvládnout všechny výzvy s touto technologií spojené.
Šéf FCH JU (The Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking) Bart Biebuyck představil svou organizaci jako klíčový element rozvoje vodíkového hospodářství v EU, ztmelující zájmy průmyslu, výzkumu i veřejnosti. Od roku 2008 podpořila skoro tři stovky vodíkových projektů hlavně v energetice a dopravě s celkovým objemem více než dvě miliardy eur. Podle cílové vize pro rok 2050 by vodík mohl krýt zhruba čtvrtinu celkové konečné spotřeby energií zemí EU. Už v roce 2030 mají být v zemích unie a ve Velké Británii instalovány elektrolyzéry na výrobu zeleného vodíku s celkovou kapacitou 13 až 56 GW, což je rozpětí mezi pesimistickým a optimistickým scénářem. Výroba zeleného vodíku má mezitím růst mílovými kroky z 1 milionu tun koncem roku 2024 na desetinásobek do roku 2030! Biebuyck ale zdůraznil, že v přechodném období ještě bude zapotřebí využívat běžně vyráběný vodík pokud možno s nízkými emisemi CO2 při jeho produkci. V Evropě se aktuálně ročně produkuje okolo 10 mil. tun vodíku, ale jen asi čtyři procenta z toho tvoří bezemisní zelený vodík. V první fázi rozvoje unijního vodíkového hospodářství v letech 2020-2024 má dojít k vytvoření rámcových podmínek např. rozvoje tekutého vodíku, který považují zejména výrobci těžkých vozidel za klíčový. V druhé fázi let 2025-2030 má dojít k širokému rozvoji „vodíkových údolí“ (Hydrogen Valleys) a přeshraniční vodíkové logistické infrastruktury mezi členskými státy unie.
Biebyuck také oznámil, že do konce roku 2021 bude FCH JU nahrazena organizací s názvem Clean Hydrogen Partnership. Bude mít rozpočet jedné miliardy eur a koordinovat unijní aktivity ve třech hlavních pilířich: výrobě vodíku, dále jeho distribucí (skladování, čerpací stanice ap.), a konečné využívání vodíku v dopravě, energetice a průmyslu. Tyto pilíře budou doplněny o sekci vodíkových údolí a průřezovou sekci, zahrnující např. standardizaci, vzdělávání, bezpečnost. Podporována budou unijní partnerství jako Clean Steel, Clean Sky, EU Rail a další. Průběžně lze komplexní informace k unijnímu vodíkovému hospodářství sledovat také na webové stránce www.fchobservatory.eu, zprovozněné v září minulého roku. Ve dnech 29. listopadu až 3. prosince 2021 se bude konat druhý ročník European Hydrogen Week. První Evropský vodíkový týden koncem minulého roku se konal virtuálně a přilákal k monitorům více než deset tisíc zájemců ze 63 zemí světa!
Vodíkové aliance vznikají a rostou před očima
Najdůležitější evropskou asociací pro rozvoj zeleného vodíku je European Clean Hydrogen Alliance ECH2A s více než tisícovkou členů – firem, veřejných institucí (ministerstva, regionální organizace, města apod.), výzkumných organizací, univerzit, nevládních organizací, finančních institucí, bank a dalších. Je mezi nimi spousta kalibrů jako BMW, LINDE, BP, PKN Orlen nebo také přístav Rotterdam. Posláním ECH2A je vytvoření širokého portfolia projektů pro masivní rozvoj čistých vodíkových technologií. Přitom je zapotřebí dbát na široké zapojení dodavatelských, ale také uživatelských subjektů. Odhaduje se, že do roku 2030 bude v EU do vodíkových technologií investováno celkem kumulovaně 430 miliard eur z veřejných i privátních zdrojů. Většina bude směřovat do energetiky (220-340 mld. eur) a do dopravy, distribuce a skladování vodíků (78 mld. eur)
Vznikají ale také další aliance jako je Renewable Hydrogen Coalition, jejímž členem jsou třeba evropské svazy Windeurope a Solarpower Europe a v jejímž pozadí je také zakladatel Microsoftu Bill Gates. Posledně jmenovaná koalice přitom jasně deklaruje, že se nehodlá stát žádnou konkurencí pro ECH2A. Cílem obou aliancí je vytvořit z Evropy lídra na světovém trhu se zeleným vodíkem.
Aliance vznikají ve vysokém tempu také mezi významnými společnostmi. Například kooperace Siemens s francouzským Air Liquide by měla být základním kamenem vzniku seriové výroby elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku v Evropě. Společně už plánují pilotní projekt dvousetmegawattového zařízení na výrobu zeleného vodíku v Normandii. Podobné ambice má i společný podnik ITM Linde Electrolysis dvou dalších silných hráčů německé LINDE (zatím má na kontě zřízení 190 vodíkových čerpacích stanic a 80 zařízení na výrobu vodíku elektrolýzou po celém světě) a britské společnosti ITM Power, specializované na vodíkové technologie. Konkurenční souboj obou těchto aliancí může významně urychlit vývoj v celé vodíkové branži.
Dalším příkladem může být aliance výrobců nákladních aut Daimler Truck a Volvo, které dohromady zatím kontrolují necelou polovinu evropského trhu. Nehodlají nečinně přihlížet aktivitám zejména jihokorejské společnosti Hyundai, která začala v minulém roce dodávat do Evropy první seriově vyráběné palivočlánkové nákladní vozy Hyundai XCIENT Fuel Cell. Společně už intenzivně pracují na obdobné koncepci, i když na trhu zůstanou i nadále konkurenty.
Vodíková horečka na burzách
Překotný rozvoj vodíkových technologií v posledním období způsobuje i negativní jevy – například výrazné anomálie na burzách. Finanční poradci došli koncem března letošního roku k závěru, že současná cena většiny ‚vodíkových akcií‘ je extrémně nadhodnocena. Například vlajková loď výroby palivových článků – kanadská společnost BALLARD uzavřela minulý rok s obratem 103 milionů USD (pokles o dvě procenta proti 2019) a ztrátou okolo 50 mil. USD. Přesto činí objem tržní kapitalizace emise jeho akcií téměř 8 milard USD! Podobně jsou na tom i některé další společností, jejichž hospodářské výsledky zdaleka nezdůvodňují vypjatost ceny jejich akcií. Poradci začali ještě v březnu vysílat důrazná „vodíková varování“ a investory naléhavě nabádají k urychlenému prodeji těchto nadhodnocených akcií. Týká se to například společností Plug Power, ITM, Nel ASA, Powercell, FuelCell i Ballard a řady dalších. Pády cen akcií o polovinu i více a dokonce i bankroty mohou být výsledkem tohoto vývoje, který může silně poškodit celou branži.
Vodíkové technologie mají smysl
Je zřejmé, že si vodík konečně nachází své zasloužené postavení bez ohledu na občasnou kritiku, problémy a některé své dětské nemoci. Stává se velmi lákavou a v podstatě neodmítnutelnou možností řešení komplexní problematiky v energetice, například německé Energiewende, zejména u akumulace energie z OZE a při výrobě syntetických paliv PtX. U dopravních aplikací vodík své výhody zatím rozvinul hlavně ve veřejné městské dopravě u městských bezemisních autobusů, dále v těžké nákladní dopravě u kamionů, v železniční dopravě, ale také u vysokozdvižných vozíků a velký zájem se rýsuje také při využívání vodíkových technologií ve vodní a letecké dopravě.
Zdeněk Fajkus, Mnichov
Obr. Koncept vodíkového tahače Mercedes-Benz GenH2 s palivočlánkovým pohonem pro těžké náklady na dlouhé tratě. Na projektu se zúčastňují také IVECO, OMV, SHELL, VOLVO Group v rámci zájmového sdružení „H2 Accelerate“, které se snaží přispět k prosazení vodíkových pohonů nákladních aut v Evropě. Testování u zákazníků proběhne asi v roce 2023 – tedy tři roky po dodání prvního vodíkového nákladního auta Hyundai do Švýcarska v roce 2020. Společnosti Linde a Daimler Truck AG spolupracují navíc souběžně na technologii snadného tankování kapalného vodíku v čerpací stanici pro nákladní automobily.
Zdroj: CzechIndustry 1/2021
