Letošní topná sezona může kvůli rostoucím cenám energií pro spoustu uživatelů znamenat výraznou finanční překážku. Náklady na vytápění lze však stlačit řadou způsobů – výrazně může pomoci například snížení pokojové teploty o dva stupně Celsia, řada Čechů totiž své domácnosti přetápí. Roli hraje také rozdělení vytápění dle místností, venkovní stínicí technika nebo propojení stínění a vytápění pomocí systému chytré domácnosti. Způsoby, jak v zimě ušetřit za vytápění, popisuje podrobněji následující článek.

Rolety i vchodové dveře

Jedním z nejběžnějších způsobů snížení nákladů za energie je vylepšení izolace pláště domu. Zpravidla se jedná o zateplení fasády. Zároveň však platí, že i přes jeho realizaci se v plášti mohou vyskytovat místa, kudy především v zimě uniká velké množství tepla. Nejvíce problematický bývá prostor okolo oken a také okenní výplně samotné.

„Zdaleka ne všechny domácnosti disponují dobrou izolací oken, například v podobě trojskel. Tímto prostorem může unikat až 30 procent tepelné energie. Řešením proto může být instalace předokenních rolet, které v zavřené poloze výrazně zabraňují tepelným ztrátám. Mohou za to jednak samotné lamely, které jsou přitisknuté na sobě, stejně jako izolační vložka z polystyrenu, která zajišťuje tepelný odpor až 0,6 W/m2k,“ popisuje tepelnou izolaci předokenních rolet Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Hlavním cílem uživatelů by tak podle něj měla být nejen v době přicházející zimy a rostoucích cen energií maximalizace vytápění pomocí slunce. Efektivně to umožní zejména speciální čidla, které monitorují sluneční svit a na základě toho stínicí techniku vytahují. Pro člověka to tak může znamenat výrazné úspory i ve chvílích, kdy se nenachází v domácnosti. „V některých případech se tak o vytápění během dne může postarat příroda, výrazně účinnější přitom je, pokud je domácnost, například podlaha, vyvedena v tmavých odstínech, které více pohlcují teplo,“ doplňuje Petr Přichystal.

Obezřetný přístup by podle odborníků měli lidé volit i u vchodových dveří, další části pláště domu, kudy může teplo v zimě výrazně unikat. Překážkou přitom nemusí být ani prosklení. „Při použití izolačních trojskel lze dosáhnout často lepších parametrů než u běžných výplní,“ uvádí Přichystal.

U některých typů staveb, zejména cihlových a panelových, pak zároveň může dojít k tomu, že stěny pohlcují teplo z radiátorů, které se před nimi nacházejí. Ideálně by ho zdi však měly do místnosti spíše odrážet, jako je tomu například u dřevostaveb. Pokud teplo pohlcuje stěna, je vhodné před ni umístit hliníkovou folii, která tepelné proudění odrazí zpět do místnosti.

Stupeň teploty dolů = 5 procent nákladů

V souvislosti s topením se kvůli aktuálnímu zdražování energií lze setkat i s případy, kdy lidé vypínají centrální zdroj vytápění a pomáhají si například lokálními otopnými tělesy, které vytopí jen určité místnosti. Podle odborníků však může být lepší cestou plošné snížení teploty v domácnosti. Velká část uživatelů v Česku totiž topí tolik, aby uvnitř domácnosti dosahovala teplota až 24 stupňů Celsia, ve finále tak objekty paradoxně přetápí.

„Je to částečně pozůstatek z minulosti, kdy bývaly energie levné. Obecně lze však říci, že se jedná o světový unikát. Málokdo ví, že snížení vnitřní teploty o jeden stupeň po celou zimu znamená zároveň pokles nákladů o 5 procent. Pokud tedy bude člověk vytápět domácnost na 21 stupňů Celsia místo dosavadních 23 stupňů Celsia, ušetří desetinu nákladů, což v dnešní situaci může být pro řadu uživatelů klíčové,“ říká generální ředitel společnosti Enbra Karel Vlach.

Současný růst cen energií podle něj bude pro řadu lidí znamenat důkladnější zamýšlení se nad vytápěním. Například při odchodu do práce je možné teplotu v interiéru snížit až o 4 stupně Celsia oproti cílové hodnotě. „Při návratu domů a zapnutí topení se vzduch v místnostech i přes tento útlumový režim poměrně rychle ohřeje. Pokud by však byla teplota například o 10 stupňů nižší, byl by problém ve finále přesně opačný. Ohřívání prostoru by trvalo velmi dlouho a náklady se naopak zvyšovaly,“ doplňuje Vlach. Podle něj je zároveň smysluplné rozdělit vytápění dle místností. Například v ložnici by měla být teplota nižší, stejné pravidlo platí i pro místnosti, které člověk využívá výrazně méně. Tepleji by naopak mělo být určitě v koupelně.

I v případě běžného vytápění je přitom možné vypomoci si moderními technologiemi. Například ucelené systémy chytrých domácností umožňují propojení stínicí techniky se systémem vytápění. Pokud tedy dají sluneční čidla pokyn k vytažení stínicí techniky, ztlumí se s tím zároveň výkon topného tělesa, aby bylo potřebné teploty dosaženo co nejvíce ekonomickým způsobem.

Dalším příkladem moderní technologie bývá kromě dnes již poměrně běžného termostatu či termostatické hlavice systém takzvané ekvitermní regulace. V takových případech je výkon otopné soustavy v domě řízený na základě aktuální venkovní teploty vzduchu. Značné úspory to může přinést především u bytových domů, výše uspořených nákladů se pohybuje nad 10 procenty. Skutečně mrazivých dnů, kdy je nutný velký výkon vytápění, je totiž jen několik do roka, regulační systém tak v teplejších obdobích nastavuje mírnější topnou křivku.