Duby představují důležitou součást našich lesů. Vlivem klimatické změny vzrůstá význam sucha jako hlavního faktoru způsobujícího zvýšené odumírání stromů. V současných podmínkách teplejšího klimatu jsou v oblastech, kde tvoří společně smíšené lesy, vůči suchu odolnější duby než buk lesní.

Narůstající odumírání dubů v posledních desetiletích je předmětem zvýšeného vědeckého i praktického zájmu. Vědci z Lesnické fakulty Technické univerzity ve Zvolenu své poznatky zveřejnili v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021. Přestože výzkum realizovali na Slovensku, v oblasti pohoří Poľana a přilehlé části Zvolenské kotliny, jejich závěry mají platnost v podobných přírodních podmínkách střední Evropy.

Ve svém výzkumu porovnávali extrémní růstové reakce jedinců dubu o různé tloušťce v buko-dubových a dubo-bukových lesích, tedy ve 2. a 3. lesním vegetačním stupni. Přesněji prozkoumali reakci dubů s dominantní tloušťkou, méně ovlivněných konkurencí a více ovlivněných klimatem, a porovnali ji s reakcí stromů se střední tloušťkou, ovlivněných více konkurencí a méně vnějšími klimatickými faktory.

Sucho a suchem vyvolané poškození patogeny jsou rozhodující faktory odumírání dubin. Za přidružené faktory lze považovat vliv věku, půdních podmínek, poškození mrazem. Hlavními ukazateli chřadnutí dubin jsou defoliace (odlistění), růstové anomálie a zvýšená mortalita stromů.

V letokruzích stromů jsou zaznamenány reakce na různé přírodní události. Například náhlý pokles radiálního (tloušťkového) přírůstku v průběhu jednoho nás při analýze informuje o extrémním počasí v daném roce. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je možné letokruhové série považovat za dlouhodobou časovou řadu s dostatečným počtem (frekvencí) výskytu událostí náhlého poklesu přírůstku vlivem extrémních klimatických jevů; ve své podstatě událostí s řídkým výskytem.

Negativní růstová odchylka v letokruhové sérii dubů je nejčastěji zaznamenaná za současného výskytu vysokých teplot a nízkého množství srážek ve vegetačním období. V lesích mírného pásma epizody extrémního počasí způsobují významný pokles růstové vitality stromů. Současně patří mezi nejdůležitější faktory spouštějící poruchy v tvorbě a ukládání uhlíku a zvýšené odumírání stromů.

Proces odumírání dubů má dlouhodobý průběh. V reakci na klimatické podmínky existují mezi jedinci dubu rostoucích jako solitéry a ve skupině významné rozdíly. Vliv konkurence a dimenzí dubů je důležitým faktorem pro jejich zdravotní stav. Odumřelí jedinci dubu letního jsou převážně menších dimenzí a jsou méně osvětlení v porovnání s vitálními jedinci.

Jedním z adaptačních opatření mohou být probírky, jež snižují kompetiční tlak a tím i náchylnost porostů vůči účinkům extrémního sucha. Na druhé straně zapojené porosty zmírňují výkyvy vysokých teplot a zlepšují vlhkostní poměry uvnitř porostu, což naznačuje, že zápoj porostu může tlumit dopady extrémního sucha v dubových lesích.

Výsledky vědců ukazují, že nárůst teplot během vegetační doby přispívá k vyšší mortalitě dubů a prosychání korun. Vyšší frekvence extrémních klimatických událostí jako následek klimatické změny nepříznivě ovlivňuje tloušťkový růst a zároveň zvyšuj pravděpodobnost poškození podkorním a dřevokazným hmyzem. Kombinace těchto faktorů může v budoucnosti způsobit jejich výraznější úhyn.

Dominantní stromy rostoucí bez menší ochrany okolního porostu jsou vystavené většímu vodnímu stresu (vyžadují větší množství vody) a jsou citlivější na klima a extrémní klimatické události. Následně mohou být méně odolné vůči vnějším faktorům, jako je mráz či houbové a parazitické patogeny přímo navázané na pletiva vedoucí vodu ve stromech.

Dominantní stromy v porostech reagovaly na sucho vyšším poklesem přírůstku než stromy menších tlouštěk. Vzhledem k větší vitalitě jsou ale dominantní stromy schopné rychlejší regenerace, a vykazují tak větší pružnost, resp. životaschopnost vůči nepříznivému působení prostředí.

Citlivost, negativní odezva radiálního růstu dubů na teplé a suché počasí je dobře známá. Ve zkoumané oblasti vědci zaznamenali nejsilnější růstovou odezvu na klima v případě srážek během vegetačního období (březen – srpen), přičemž mnohem nižší korelaci zaznamenali pro teplotu. Dub je citlivý na vodní stres, proto periody narůstajícího sucha během vegetační sezóny povedou ke zvýšenému výskytu roků s extrémně nízkým přírůstkem a k jeho zvýšenému odumírání.

Kromě sucha i jiné klimatické události mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav dubů. Chladná až extrémně chladná zima, v kombinaci s chladným až extrémně chladným počasím během vegetačního období, způsobila náhlý pokles přírůstků v letech 1942, 1956 a 1962.

Vědecké výsledky ukazují, že stoupající frekvence výskytu extrémních klimatických událostí v budoucnosti negativně ovlivní růst a zdravotní stav dubů a bude komplikovat obhospodařování lesů.

Postupující klimatická změna může mít paradoxně mírnější negativní vliv na jedince se slabší tloušťkou. Vědci nepotvrdili, že konkurencí oslabení jedinci budou ve srovnatelných stanovištních podmínkách méně odolní vůči extrémním vlivům klimatu a následně náchylnější na poškození dalšími vnějšími faktory.

Stromy, rostoucí na živinově bohatém vulkanické podloží pravděpodobně dokážou kompenzovat růst v méně příznivých klimatických podmínkách. Vysoký produkční potenciál stanoviště v dané oblasti může kompenzovat déletrvající a intenzivnější epizody sucha.

Předmětem dalšího výzkumu by měl být význam různě intenzivních výchovných zásahů pro adaptaci lesních porostů na klimatickou změnu s ohledem na schopnost stromů vyrovnat se se suchem. Také příznivý vliv mikroklimatických podmínek uvnitř porostu na schopnost dubů odolat a zregenerovat snížený přírůstek vlivem klimatických extrémů jakož i možný nepříznivý vliv vnitro a mezidruhové konkurence, si vyžaduje podrobnější výzkum.

Společný vliv klimatu a konkurence na radiální růst dubu nebyl doposud předmětem širšího vědeckého zájmu. Přitom cílenější pěstební opatření mohou v budoucnosti umožnit zlepšení stability lesních porostů v přechodné zóně dubových a bukových lesů. Výsledky vědců ukazují, že nejen druhové složení porostů, ale i vhodná porostní struktura může významně zmírňovat negativní dopady klimatické změny na růst lesa.

Celý článek „Reakce dubů vůči klimatickým extrémům v přechodné zóně dubových a bukových lesů“ je ke stažení na https://www.vulhm.cz/files/uploads/2021/07/627.pdf (17.9.2021)