V době koronakrize se stal běžným pracovním režimem. Skrývá přitom nejedno úskalí a mnohá rizika. Nevěnuje se mu detailně ani jinak důkladný zákoník práce. Řeč je o práci z domova, kterou podle Mezinárodního měnového fondu využívá celosvětově až sto milionů lidí. Jak vyplývá z průzkumu Manpower Group, jen v Česku tento mechanismus zavedlo kolem 11 % firem napříč obory.

Zmíněná legislativní norma také uvádí, že home office nelze nařídit. Pokud s tím tedy zaměstnanec nesouhlasí a zaměstnavatel není schopen zajistit práci na pracovišti, nezbývá mu než poslat zaměstnance domů v režimu tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele. V takovém případě musí pracovníkovi hradit poměrnou část mzdy. Nejlepší je proto zvolit vzájemně prospěšnou dohodu.

Zaměstnanci ušetří, ale…

Dalším aspektem je vybavení a související náklady. Zaměstnanci sice ušetří například na dojíždění do práce, spotřebují však doma více energie, vody apod. Podle zákoníku práce je na to třeba myslet a najít spravedlivé řešení. Firma může zaměstnanci také poskytnout pracovní prostředky, jako třeba notebook, mobilní telefon nebo i nábytek. „Samozřejmě i s tím vznikají procesní a administrativní náklady a potřeba vnitrofiremní evidence. S použitím vhodných online řešení to však nebývá problém,“ říká Lucie Češpivová, majitelka poradenské a technologické společnosti SMA, a.s.

Raději v kanceláři než doma

„U kreativních činností, jako je třeba marketing, je home office problém, který s jeho délkou využívání narůstá. Chybí zejména osobní kontakty a brainstormingy při vytváření řešení. Lidé jsou po tolika měsících práce z domova už unaveni,“ shrnuje Markéta Vesecká, CEO agentury DORLAND. Ta se rozhodla v rámci epidemie home office kombinovat se zajištěním bezpečného pracovního prostředí a umožňuje svým pracovníkům „odpočinout“ si od práce z domova v kancelářích. „V DORLANDu je práce mimo kanceláře součástí firemní kultury již několik let a vždy šlo o velmi oblíbený benefit. V letošním tak trochu jiném roce se setkáváme s novými preferencemi zaměstnanců – raději v kanceláři než doma. Naštěstí máme prostory uzpůsobené tak, aby to bylo bezpečné. V open space jsme nikdy nenašli zalíbení a i když to provozně znamená vyšší náklady, tak teď jsme za kanceláře rádi.“

Home office jako firemní kultura

Ideální je, pokud je home office vyloženě součástí firemní kultury a benefitů a je na něj pamatováno ve vnitřních předpisech společnosti a ve smlouvách k pracovněprávnímu vztahu. „Důležité je uzavření dohody, která definuje podmínky pro práci mimo pracoviště, včetně místa či míst výkonu práce, vzájemného vypořádání nákladů a také bezpečnosti práce,“ vysvětluje Češpivová, která je také členkou prezidia Asociace komunikačních agentur.

Zmíněná asociace se po jarních zkušenostech s home office rozhodla úplně zrušit svoje kanceláře a převést celý svůj chod na práci z domova. Zároveň také s ministerstvem práce a sociálních věcí řeší některé sporné otázky spojené s tímto druhem výkonu práce, aby mohla členským agenturám poskytnout co nejpodrobnější návod a podporu.

„Například bezpečnost práce představuje při home office docela problém a řada firem na to vůbec nemyslí. To, že zaměstnanec pracuje mimo pracoviště, však nezbavuje zaměstnavatele povinnosti spojené s bezpečností a ochranou zdraví, “ doplňuje Češpivová.

Na kontrolu do obýváku

Největším rizikem pro firmy je však míra poklesu efektivity práce zaměstnanců. I když někdo pracuje z domova, zaměstnavatel má právo jeho činnost kontrolovat. Bez efektivních on-line nástrojů to není možné. Těžko lze vyrazit za podřízenými domů a kontrolovat, zda opravdu pracují pro firmu, nebo zrovna malují obývák. Navíc má zaměstnanec na home office sice povinnost odpracovat plný počet pracovních hodin, ale zároveň má právo si pracovní dobu rozvrhnout dle svých potřeb. Takže i kdyby zaměstnavatel vyrazit na kontrolu chtěl, těžko správně určí kdy. Bez online nástrojů a správného nastavení hodnocení efektivity ve firmě se prostě neobejdete. Což přináší své pozitivní výsledky i mimo dobu virovou.

Naše společnost se neustálým vývojem online nástrojů na zvýšení efektivity práce a správné nastavení firemních procesů zabývá již více než 10 let. A díky nim byly dopady na efektivitu u našich klientů v době covidové minimální, v jarní vlně naopak u většiny z nich efektivita rostla. Nyní se samozřejmě již projevuje únava, ale stále neklesají pod standardní hodnoty, kterých dosahovali před epidemií,“ vysvětluje Češpivová.