Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do České republiky zejména v období ohraničeném lety 1995–2003.

Je v České republice přímých zahraničních investic za tři a čtvrt bilionu korun anebo o šest set miliard méně? Proč v nich nejsou zahrnuty jen samotné kapitálové vstupy, ale i reinvestované zisky a také peníze, které si mezi sebou půjčují, resp. přesouvají, mateřské a dceřiné společnosti? Jak je možné, že zemí, odkud k nám dosud proudilo nejvíce přímých zahraničních investic, je Nizozemsko, jehož váha je v ekonomice Evropské unie v paritě kupní síly jen dvojnásobně větší než váha ČR, a nikoli Německo, které je dvanáctkrát výkonnější? Jaká je vůbec v těchto přílivech role daňových rájů? Jsou zahraniční investice opravdu „zahraniční“? A jaké procento z nich představuje fakticky český kapitál přeložený do zemí daňových rájů a odtud zde jako „přímá investice do České republiky“ vydělává, aby byl zdaněn podstatně mírněji právě v zemích, které si z těchto důvodů zvolil jako sídlo firmy?

Zahraniční firmy v ČR…

Na některé otázky přesnou odpověď neznáme, protože globalizace „zatemnila“ věrný obrázek pohybu peněz a kapitálu. Na jiné odpovědět můžeme, nicméně po předchozím relativně složitém metodickém exkurzu. Nový manuál platební bilance z dílny Mezinárodního měnového fondu analytikům práci neulehčil, ale o vnějších ekonomických vztazích dané země umožnil získat více informací.

Soustřeďme se však na data z reálné ekonomiky z produkce Českého statistického úřadu ovlivněné právě přímými zahraničními investory. Analyzujme jimi ovládané firmy-přímé investice, v terminologii národních účtů podniky pod zahraniční kontrolou, jejich váhu v ekonomice ČR a její vývoj v čase.

… tvoří dvě pětiny produkce…

Poslední data za rok 2013 ukazují, že se firmy ovládané zahraničními investory podílely na produkci České republiky z téměř dvou pětin (39,8 %); na produkci samotného firemního sektoru (nefinančních podniků) ale více než polovinou (51,9 %). Jejich podíl v čase výrazně sílil. Zatímco v roce vzniku České republiky tvořily firmy ovládané zahraničními investory necelých pět procent vytvořené produkce (4,6 %), v roce 2000 už pětinu (20,6 %). Silný impuls pro rostoucí váhu zahraničních firem v ekonomice ČR přišel v letech ekonomické konjunktury. Hlavně v roce 2006 vzrostl prudce i podíl firem ovládaných zahraničními investory a přiblížil se hranici 40 % (38,9 %). Šlo o výrazný meziroční skok (z 31,7% podílu v roce 2005). Na úrovni blízké dvěma pětinám už jejich podíl na produkci setrval až do roku 2013. Byl zhruba tentýž i v krizovém roce 2009 (39,1 %) stejně jako v letech recese 2012 (39 %) a 2013 (39,6 %), kdy byla jeho participace nejvyšší.

V roce 2013 docílily firmy pod zahraniční kontrolou působící v ČR produkce ve výši téměř čtyř bilionů (3 816,1 mld. Kč), což byl nadpoloviční podíl produkce firemního sektoru (7 352,5 mld. Kč) a významná část produkce celé ekonomiky ČR (9 635,3 mld. Kč). Za dvě dekády tak jejich váha stoupla velmi významně – v roce 1993 šlo totiž ve srovnatelných datech o produkci pouhých 123,7 mld. Kč, za firemní sektor a za ekonomiku celkem pak o 1 860,2 mld. Kč, resp. 2 664,7 mld. Kč.

Jenže podíl zahraničních firem na nově vytvořené přidané hodnotě byl oproti podílu na produkci v roce 2013 podstatně menší. Proč?

… ale jen čtvrtinu přidané hodnoty

Disproporce mezi podíly na produkci a na hrubé přidané hodnotě svědčí o přepracovatelském charakteru firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice ČR. Jak je z grafu 2 zřejmé, během let se sice váha zahraničních firem na výkonnosti české ekonomiky podle hrubé přidané hodnoty zvyšovala, a to z 2,9 % v roce 1993 na 25,3 % v roce 2013 (pětinový podíl překročila poprvé již v roce 2004). Je však třeba mít na paměti, že „silnými“ odvětvími s působením zahraničních investorů jsou ta, kde je z podstaty věci relativně nižší podíl práce oproti výsledné hodnotě produkce, jako třeba v automobilovém průmyslu. Takové poměry mají pak vliv na skutečnost, že v ČR tvoří podle dat za rok 2013 firmy pod zahraniční kontrolou dvě pětiny produkce, ale jen čtvrtinu hrubé přidané hodnoty. Roli však hrají i jiné vlivy, například zastoupení firem pod zahraniční kontrolou ve sféře průmyslu a ve sféře služeb aj.

Již zmíněný přepracovatelský charakter firem pod zahraniční kontrolou v ekonomice ČR je zřejmý i z jejich podílů na mezispotřebě, a to jak za ekonomiku celkem, tak zejména u samotných nefinančních podniků, tj. ve firemním sektoru.

Vysoká váha ve firemním sektoru

I přes silný podíl zahraničních investic ve finančních institucích ČR, tj. především u komerčních bank a pojišťoven – v nichž tvoří subjekty ovládané ze zahraničí přes 95 % veškerých aktiv a zhruba stejně vysoký podíl na jejich kapitálu –, je váha firem pod zahraniční kontrolou významná i v nefinančních podnicích. Do nich také, zejména do zpracovatelského průmyslu ČR, vstupoval z „historického hlediska“ zahraniční kapitál dříve než do firem z oblasti služeb. Podle posledních dat za rok 2013 se zahraniční firmy podílely na produkci sektoru nefinančních podniků z 51,9 %, ale na hrubé přidané hodnotě, kterou vytvořily, jen ze 45,5 %. Nejvyšší byl jejich podíl na mezispotřebě – což je opět potvrzením charakteru zastoupení zahraničního kapitálu v ekonomice ČR – stejně jako tomu bylo v každém roce v posledních dvou desetiletích počínaje rokem 1993.

Co dál?

Impuls, který daly české ekonomice přímé zahraniční investice zejména po roce 2000, ovlivnil výrazně dosud nejdelší hospodářskou konjunkturu ČR z poloviny předchozí dekády.

Ovšem jako všechno, i jejich působení na českou ekonomiku má svůj rub a líc. Odpovězme si na otázky z úvodu článku: podle dat o stavech investic z publikovaných údajů ČNB umístili přímí zahraniční investoři v ČR do konce března 2015 přes tři a čtvrt bilionu (3 293 mld. Kč). Zpět si stáhli v podobě dividend (podle dat do konce roku 2014) 1 954,4 mld. Kč – téměř 60 % vložených peněz tedy již „mají doma“. Česká republika se nachází ve třetí fázi přímých zahraničních investic, kdy odliv výnosů převyšuje zisky určené k reinvesticím v tuzemsku. Tato fáze tak podstatně redukuje růstový potenciál, který přinesly zahraniční investice do ČR zejména v období ohraničeném lety 1995–2003. Tehdy se mohutné přílivy přímých investic soustřeďovaly velkou měrou na prodeje státních podílů v největších firmách anebo bankách.  Kde hledat nový růstový potenciál pro českou ekonomiku nyní?

Statistika&My, 11-12/2015