Obce a kraje mají šanci zvýšit bezpečnost svých obyvatel před extrémy počasí. Nové dotace z Operačního programu Životní prostředí přispějí na zpracování digitálních povodňových plánů, pořízení protipovodňových varovných systémů i nápravu nebezpečných svahových nestabilit.

„Jak bohužel vidíme i dle aktuálního počasí, velká voda může přijít velmi rychle a i mírnější srážky mohou zavinit lokální povodně, což je stejně jako sucho jen odrazem klimatické změny. Protipovodňová opatření podporujeme dlouhodobě a systematicky, aktuálně proto posíláme na ochranu životů a majetku lidí bydlících v rizikových místech dalších sto milionů korun,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.

Analýzy odtokových poměrů lokalit, mapy záplavových území a povodňového ohrožení jsou základem pro správné nastavení ochrany občanů před hrozící velkou vodou. Výstražné a hlásné systémy pak zajišťují rychlý přenos informací a snižují riziko škod.

„Varovné systémy mohou obce a města vybudovat jen tehdy, pokud mají současně vypracovaný či aktualizovaný digitální povodňový plán. Celý systém pak funguje tak, že díky výstražnému systému obdrží starosta obce varovnou zprávu o překročení limitní hodnoty srážky či vzestupu hladiny a díky povodňovému plánu vyhodnotí nastalou situaci. Rozhlasem či sirénou poté občany upozorní na hrozící nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Nejen povodně ale i svahové nestability působí v souvislosti s extrémy počasí v posledních letech značné škody na majetku i životním prostředí. Přívalové deště mohou uvolňovat nestabilní svahy a způsobit sesuv skal. A i relativně malý kámen, uvolněný z velké výšky představuje značné nebezpečí. Znají to například v Úpici na Královéhradecku, kde zajistili skalní svah, který ohrožoval silnici a provoz na ní. Nebezpečnou skálu sanovali také v Úštěku na Ústecku, tam hrozilo zničení rodinných domů. V případě sanace svahů je nezbytná řádná analýza narušeného území a jeho zařazení do Registru svahových nestabilit.

Žádosti o dotace mohou kraje, obce a jejich dobrovolné svazky, veřejné výzkumné instituce, příspěvkové organizace a další subjekty podávat od 15. října do 17. prosince 2020. Jak v případě protipovodňových tak sanačních opatření dotace pokryje až 85 procent výdajů.  Výjimku tvoří pouze projekty zaměřené na vybudování varovných systémů, kde může být dotace maximálně 70procentní.