Náklady na bydlení rostou úměrně s velikostí obce, kde domácnosti žijí. Nejvíce za bydlení vydaly v roce 2018 domácnosti, v nichž žije jeden dospělý s dětmi. Nejvyšší položkou bylo nájemné, resp. úhrada za užívání bytu.

Jedním z cenných výsledků každoročního šetření Životní podmínky domácností jsou údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení. Význam jejich sledování spočívá mimo jiné v tom, že náklady spojené s bydlením bývají zpravidla pro domácnosti nejvýraznější položkou rodinného rozpočtu.

Za rok 2018 činily průměrné měsíční výdaje domácností za bydlení 5 706 Kč. Do těchto výdajů se zahrnuje nájemné (v pronajatých bytech), resp. úhrada za užívání bytu (v bytech v osobním vlastnictví a v družstevních bytech), platby za dodávky energií (elektřina, plyn, teplo a teplá voda), vodné a stočné, odvoz odpadků, paliva a ostatní služby spojené s bydlením. Naopak do kategorie výdajů za bydlení nespadají náklady na pořízení bydlení, splátky hypotéky či úvěru na dům či byt ani náklady na běžnou údržbu či rekonstrukci.

Příjmy domácností rostly v průměru rychleji než náklady na bydlení

Podíl z čistých peněžních příjmů, které domácnosti vydávají za bydlení, činil v roce 2018 průměrně 15,9 %. V posledních pěti letech tento podíl klesal, neboť příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich náklady na bydlení. Mezi jednotlivými typy domácností nalezneme výrazné rozdíly, které souvisejí do značné míry se složením konkrétní domácnosti.

Nejmenší částku na bydlení měsíčně (4 357 Kč) vynaložily domácnosti jednotlivců starších 65 let. Vůči jejich čistým příjmům to byl významný podíl – dosáhl až 30 %. Nejvíce za bydlení vydaly domácnosti, v nichž žije jeden dospělý s dětmi, jedná se o 6 994 Kč. Vzhledem k menším výdělkům takových domácností to představuje 26,7 % jejich příjmů. O něco nižší náklady pak vycházejí na úplné rodiny s dětmi, a sice 6 282 Kč, ale z rodinného měsíčního rozpočtu tato částka odkrojuje pouze 13 %.

Z hlediska ekonomické aktivity vykázaly vyšší náklady na bydlení domácnosti s pracujícími členy, a to průměrně 6 098 Kč. Oproti tomu domácnosti bez pracujících členů, tj. zejména důchodci, vydaly pouze 4 920 Kč. Zatímco pro pracující tento náklad představuje průměrně jen 13,7 % z jejich čistých příjmů, pro nepracující to znamená až dvojnásobnou zátěž.

Náklady se u všech kategorií domácností zvyšují s velikostí obcí, v nichž žijí. Ve městech s více než 100 tis. obyvateli vydaly domácnosti s pracujícími členy v průměru 7 523 Kč měsíčně (16,5 % příjmů), domácnosti bez pracujících členů pak zaplatily 5 866 Kč (29,7 % příjmů). Náklady na bydlení se směrem do malých obcí snižují podstatně rychleji, jelikož se v nich vyskytuje větší část domácností žijících ve vlastních rodinných domech. Zde jsou výše uvedené výdaje za bydlení nižší. V obcích do 2 tis. obyvatel činily náklady na bydlení 4 726 Kč (resp. 12,5 % čistých příjmů).

Z nákladů na bydlení bylo u většiny domácností nejvyšší položkou nájemné, resp. úhrada za užívání bytu. Nejvíce platily opět domácnosti jednoho rodiče s dětmi (2 310 Kč), nejméně domácnosti starších dvojic bez dětí (1 052 Kč).

Pozitivněji než dříve vnímaly jednotlivé skupiny výdaje za bydlení coby zátěž rodinných rozpočtů. Zatímco v roce 2017 považovalo náklady na bydlení za velkou zátěž 21,7 % domácností, meziročně klesl tento podíl na 18,9 %. Ještě před pěti lety připouštělo velkou zátěž více než 27 % českých domácností. Za velkou zátěž považovala své náklady na bydlení stále více než čtvrtina jednotlivců starších 65 let a 37,5 % samoživitelů s dětmi. Určitou zátěž připouštěly více než dvě třetiny domácností, nejvíce (74,6 %) domácnosti důchodců se dvěma a více členy. Podíl domácností, které vůbec nepovažovaly náklady na bydlení za zátěž, vzrostl na 11,4 %.

Pro téměř desetinu českých domácností představují podle výsledků šetření za rok 2018 výdaje na bydlení včetně energií více než 40 % z jejich čistých peněžních příjmů. Jednoznačně nejvíce takových domácností, více než čtvrtina, je mezi samotnými nepracujícími důchodci. Takto vysoký podíl příjmů vydává na bydlení ještě zhruba 14 % pracujících jednotlivců. Naopak třetina úplných rodin s dětmi a čtvrtina dvoučlenných s alespoň jedním pracujícím průměrně měsíčně vydává na bydlení méně než 10 % ze svých příjmů. U osamělých důchodců se takto příznivý poměr mezi příjmy a náklady na bydlení vyskytuje pouze výjimečně.

Výši pravidelných výdajů za bydlení významně ovlivňuje také fakt, zda domácnost žije ve vlastním (rodinném) domě, či v bytě. Není přitom důležité, jaká je právní forma užívání tohoto bytu. Z pohledu průměrně vynaložených měsíčních nákladů (4 858 Kč) vycházelo bydlení v rodinném domě o více než čtvrtinu levněji než v bytovém domě. Domácnosti žijící v bytech totiž v roce 2018 utratily v průměru 6 342 Kč měsíčně. Nejmenší pravidelné výdaje související s bydlením zaznamenaly domácnosti žijící u příbuzných či známých (průměrně 4 164 Kč). Ovšem z hlediska podílu těchto výdajů k čistému příjmu zaostávají o 5 p. b. za domácnostmi s vlastním domem.

V rodinných domech, v nichž mimochodem dlouhodobě žije skoro 40 % českých domácností, představovaly loni největší zátěž výdaje za elektřinu a plyn. Dohromady tvořily téměř dvě třetiny celkových nákladů na bydlení. Významnou složkou byly též výdaje za paliva. Naproti tomu v bytových domech šla více než třetina podílu na nájemné (úhradu za užívání bytu) a zhruba stejný podíl vynaložily domácnosti za elektrickou energii a teplo.

Češi jsou národem vlastníků

Domácnosti v Česku v roce 2018 bydlely převážně ve vlastních bytech či domech. Zejména pro venkov je vlastnictví typické, navíc je tu i vyšší podíl vícečlenných domácností. Nezanedbatelnou roli také sehrál vývoj na přelomu tisíciletí, kdy se původně družstevní byty převáděly do osobního vlastnictví. Vlastníků rovněž výrazně přibývalo po roce 2005 díky zásadnímu rozšíření nabídky hypotečních úvěrů. Oproti tomu podíl domácností žijících v bytových domech se v čase téměř nezměnil. V bytech v osobním vlastnictví momentálně žije necelých 30 % domácností a v nájemních bydlí téměř pětina domácností České republiky.

Jiří Pekárek, Statistika&My  6/2019