Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.

Z vašeho šetření vyplynulo, že migranti vykazují lepší zdravotní stav než obyvatelstvo v hostitelské zemi. Čím si vysvětlujete tento paradox?

Zdravotní stav imigrantů lze vysvětlit teorií migrační selekce. Podle ní odcházejí ze zdrojových zemí hlavně ti migranti, kteří mohou podstoupit náročnou migrační cestu, a to jak z hlediska zdatnosti, tak i zdravotního stavu. Paradoxem pak je, že imigranti přicházející ze zemí s nižší životní úrovní, méně kvalitním zdravotním systémem vykazují pak často v hostitelské zemi lepší zdravotní charakteristiky než majoritní populace cílové země.

Má na zdravotní stav imigrantů vliv jejich životní styl?

Jistě. V současné době je zdravotní stav obyvatel vyspělých zemí, migračně cílových, velmi významně ovlivněn životním stylem, který je vyloženě zdravotně rizikový. Toto tvrzení lze doložit vysokou prevalencí kouření, nadměrnou konzumací alkoholu, drog a nízkou fyzickou aktivitou. Vše toto je bohužel typické chování vyspělých populací. Obyvatelé méně vyspělých migračně zdrojových zemí mají jiný životní styl. Častěji konzumují ovoce, zeleninu, ryby, mají více pohybu.

Ovlivňuje zdraví i podpora krajanů?

Ano, formu krajanské podpory lze doložit například tzv. „Rosseto efektem“. Rosseto je město v americké Pennsylvánii s významnou komunitou italských migrantů. Zde byla americkými výzkumníky prokázána velmi nízká úroveň úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na rozdíl od okolních místních obyvatel. Právě vysoká soudržnost, pospolitost a psychosociální podpora komunity významně snížila stres imigrantů. V Česku, obdobně jako v jiných zemích, se buď imigranti zaintegrují do místní populace a začnou přijímat místní životní styl, anebo integrace není tak hluboká, imigranti žijí v komunitách pospolu, vzájemně se podporují a zachovávají si svůj dřívější způsob života.

Ve své vědecké činnosti interdisciplinárního charakteru se zabývá zejména studiem zdravotního stavu obyvatel, kvalitou života a sociálně-patologických procesů v populacích. V současné době spolupracuje při řešení výzkumných témat v oblasti mezinárodní migrace, zdraví a integračních procesů. Je autorkou, spoluautorkou nebo editorkou čtyř monografií, 19 kapitol v monografiích a 20 publikací s impakt faktorem.

Ve svém vystoupení jste položila řečnickou otázku, jak věrohodná jsou data o migrantech. Myslela jste tím například informace o jejich zdravotním stavu?

Myslela jsem tím obecně data o migrantech. Data o zdravotním stavu migrantů, včetně determinantů zdraví a jejich přístupu ke zdravotní péči, jsou předpokladem pro poskytnutí vhodných a dostupných zdravotních služeb, ovšem i přesto jsou tyto informace zcela nedostatečné.

Takže za tvrdá data můžeme považovat rentgen plic, za měkká pak, jak se cítí migrant. Podle nálezu rentgenu může být vážně nemocný, ale sám se nemocný cítit nemusí.

Ano, řadou studií je prokázáno, že jednoduchá otázka: ‚Jak byste ohodnotil svůj zdravotní stav?‘, je kvalitním ukazatelem zdravotního stavu populace. Dokonce je srovnatelným se složitými výpočty úmrtnostních tabulek a nadějí dožití, protože vypovídá o aktuálním zdravotním stavu populace.

Nemůže odpověď souviset s kulturou?

Určitě ano. Možné ovlivnění odpovědí migranta na základě jeho kulturního zázemí se bere při výzkumech v potaz.

Čeho se týkal průzkum SHARE?

Celý název socio-ekonomického projektu Evropské unie SHARE je Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Jedná se o longitudinální studii zaměřenou na populaci osob starších 50 let a jejich rodiny ve většině evropských zemí. Soubory ze SHARE jsou poměrné velké, týkají se sta tisíc a více osob. Výhodou šetření je jednotná metodika a porovnatelnost výsledků. Databáze SHARE se používají zejména ve studiu o procesu stárnutí. Ve svém vystoupení jsem zmiňovala výsledky studie Constant A. F. a spol. z roku 2015. Ta právě na základě databáze SHARE dokládá platnost „efektu zdravého migranta“ pro současnou evropskou populaci.

Co jste se z vašich výzkumů ještě zajímavého dozvěděla?

Například jsme si ověřili, jaký vliv má na zdraví migrantů rodinný stav. Obecně platí, že sezdané osoby mají lepší zdravotní stav než osoby nesezdané. U migrantů ale toto neplatí. Z výzkumů Geomigrace víme, jak náročná je migrace pro rodiče, kteří opustí svoje dítě. Imigrantky z Ukrajiny se nám často svěřovaly, že byly nucené opustit svoje děti a přenechat je po mnoho let v péči prarodičů na Ukrajině. Zde v Česku pak tvrdě pracují a zpátky posílají remitence. Jakmile jim to ekonomická situace dovolí, tak buď pozvou rodinu z Ukrajiny do Česka, anebo se vrátí zpět. Odloučení od svých dětí a rodiny se ale pochopitelně negativně podepisuje na jejich celkové pohodě a zdraví. Takže migranti, kteří jsou sezdáni a odloučeni od rodiny, jsou na tom v migračním procesu všeobecně hůře než svobodní migranti, kteří nemají závazky a lépe se přizpůsobí novému prostředí a životu.

Je pravda, že Ukrajinky jsou u nás diskriminované?

Naše výzkumy naznačují, že ano. Ženy migrantky zastávají nejméně kvalifikovaná zaměstnání, pracují mnohdy 12 i více hodin denně sedm dnů v týdnu ve velmi špatném pracovním prostředí. Například myjí černé nádobí v podzemních kuchyních bez oken a špatným vzduchem. Zastávají nejnižší pracovní pozice, tak jsou nejvíce přetěžované. A s tím se pojí i další formy pracovní diskriminace, jako je vyšší nebezpečí úrazu apod.

Je pravda, že migranti trpí ve větší míře psychickými poruchami než my?

Výzkumy ukazují, že ano. Tato zjištění lze dávat do souvislosti s tím, že migranti v hostitelské zemi nemají rodinné zázemí a vykonávají často práce, které méně odpovídají jejich zařazení. Když migruje vysokošlolák, který je zařazen jako nekvalifikovaná pracovní síla, tak to silně ovlivňuje jeho pocit nepohody. Protože se v Česku jedná zejména o pracovní migraci, tak zdraví imigrantů u nás nejvíce koresponduje s tím, jak jsou migranti spokojeni v práci. Jestliže jsou spokojeni s pracovními podmínkami, prostředím, s ohodnocením pracovního výkonu, s možností ovlivňovat práci, tak i lépe hodnotí svůj zdravotní stav. Tedy i pro migranty platí, že čím větší pracovní stres, tím větší psychická nepohoda a horší zdraví. Důležité je také adekvátní pracovní zařazení. Nejčastěji se migrantům naskýtají pracovní pozice vyžadující nízkou kvalifikaci. Pracovní migrace vysokoškolsky vzdělaných migrantů je z hlediska jejich uplatnění v hostitelské zemi proto náročnější a častěji končí prací s nižším zařazením. Což se v důsledku opět projevuje v ukazatelích zdravotního stavu a psychické (ne)pohody. Obecně totiž platí, že osoby s vyšším vzděláním mají lepší zdravotní stav než osoby s nižším vzděláním, což opět ale u migrantů z našeho výzkumu neplatí.

Jaká je využitelnost závěrů z vašeho šetření?

To je otázka spíše na uživatele. Otázka zdraví migrantů je součástí širšího výzkumu migračního chování, kterému se věnuje tým Geomigrace pod vedením kolegy docenta Dušana Drbohlava. Výsledky výzkumu jsou jednak publikovány v řadě prestižních zahraničních časopisů, tak i prezentovány v českých masmédiích. Jde tedy zejména o základní výzkum. Je ale zřejmé, že výsledky z našich šetření jsou využitelné pro úpravu legislativy i praxe na poli migrační, integrační i zdravotní politiky Česka.

Jaká data z Českého statistického úřadu ve vašem výzkumu nejvíce využíváte?

Využíváme standardní statistiky o pobytu, které vydává ČSÚ na svých webových stránkách, data z ročenek Cizinci v ČR a také samozřejmě příležitostně pracujeme s daty o cizincích ze Sčítání lidu, domů a bytů.

Statistika&My, 6/2016