GasNet otevřel v jihočeské Kaplici svou již čtvrtou veřejnou plnicí stanici zkapalněného zemního plynu. Pokračuje tak v podpoře rychle rostoucího rozvoje využití LNG v nákladní dopravě u nás.

Zkapalněný zemní plyn, nebo také LNG, se v Evropě jako palivo v nákladní dopravě používá běžně. České republika však za zbytkem Evropy dlouho zaostávala, a to zejména kvůli chybějící infrastruktuře v podobě veřejných plnicích stanic. Situace se však pomalu zlepšuje a postupně přibývají nové LNG stanice. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by se měl do roku 2030 jejich počet zvýšit až na tři desítky.

Výrazně se na zvyšování počtu LNG stanic podílí provozovatel největší české plynárenské distribuční sítě GasNet, který v prosinci v jihočeské Kaplici zprovoznil svou již čtvrtou veřejnou plnicí stanici. Ta vyrostla v areálu společnosti Egal v těsné blízkosti silnice E55, klíčového dopravního koridoru mezi Českou republikou a Rakouskem. Síť stanic LNG se tak rozrostla o další strategický směr pro českou i evropskou logistiku. Kromě Kaplice provozuje GasNet plnicí stanice také v Klecanech u Prahy u dálnice D8, v Nýřanech u dálnice D5 a v Mladé Boleslavi u dálnice D10.

„Mobilní LNG stanice v Kaplici je vybavena nejmodernější technologií a čerpat u ní proto mohou oba aktuálně používané typy plnicí technologie. Samotné tankování je jednoduché a bezpečné. Do budoucna plánujeme naši síť veřejných plnicích stanic dále rozšiřovat,“ říká Filip Dostál, Head of Business Development GasNet.

Co je to vlastně LNG?

Zkapalněný zemní plyn je stejně jako zemní plyn, z nějž přeměnou skupenství vzniká, tvořen převážně metanem. Kromě metanu obsahuje i zbytky etanu, propanu, vyšších uhlovodíků, dusíků a dalších plynů. Průmyslově se vyrábí ochlazením a kondenzací zemního plynu do kapalného stavu. Během tohoto procesu klesá jeho teplota až na -162 °C. V kapalném skupenství zaujímá zemní plyn přibližně 600krát menší objem než ve skupenství plynném. Stejným poměrem vzrůstá jeho energetická hustota. Kromě zřejmých výhod v přepravě a skladování se tak LNG stává ideální pro využití v nákladní dopravě.

Oproti klasickým palivům nabízí zkapalněný zemní plyn řadu výhod. Tou hlavní jsou nízké emise škodlivin. Oproti svým dieselovým protějškům se nákladní vozy s motory spalujícími LNG pyšní až o 20 % nižšími emisemi oxidu uhličitého. Jsou také méně hlučné, díky čemuž tolik nepřispívají k hlukovému znečištění ve městech. Kromě toho díky vysoké energetické hustotě nabízejí delší dojezd na jedno natankování a z dlouhodobého hlediska výrazně levnější provoz. Zemní plyn má zároveň velmi nízké emise oxidu dusnatého a neprodukuje prakticky žádné saze.

„Provoz na zkapalněný zemní plyn představuje v oblasti dálkové nákladní dopravy budoucnost. Je to jediné okamžité řešení snížení emisí oxidu uhličitého. Pokud chceme snížit emise a být odpovědnější vůči planetě, LNG nabízí jediné skutečně dostupné řešení,“ vysvětluje Filip Dostál.

Jde to i zeleněji

Tématem několika příštích let bude postupný přechod k bioLNG, který nabízí ještě výraznější snížení emisí oxidu uhličitého. Jak jeho název napovídá, jedná se o ekologicky vyprodukovanou alternativu LNG. Ta vzniká zkapalněním biometanu vyráběného ze zemědělského odpadu a zbytků potravin v gastronomii. Biometan má téměř identické složení jako běžný zemní plyn, díky čemuž je možné při jeho použití nadále využívat stávající infrastrukturu.

„BioLNG má v dopravě bezpochyby obrovský potenciál. Jeho emisní stopa je oproti dieselu nižší dokonce o 95 %, což je důležité i vzhledem k přísným požadavkům Evropské unie. Logistické firmy vidí v nákupu LNG kamionů příležitost, jak svým zákazníkům nabízet své služby udržitelně a získat tak konkurenční výhodu,“ říká Filip Dostál z GasNetu.