Význam elektrotechnické normalizace

Základní poslání normalizace je hospodárnost, bezpečnost a jakost. Normalizace nekončí na prahu výrobního závodu, ale naopak začíná působit na místě spotřeby, nebo užití. Význam normalizace lze rozdělit na dvě části. V první části se normalizace projevuje všeobecně, v druhé části působením normalizace přímo ve výrobě, oběhu a na místě užití (spotřeby).

Vliv normalizace se projevuje různým způsobem, usnadňuje nebo umožňuje různé úkoly, opatření, uspořádání, to znamená úsporu, zlepšení atd. Uvedeme aspoň hlavní ukazatele charakterizující vliv normalizace:

Normalizace zajišťuje nejvýhodnější ukazatele provozní, technické, hospodářské a bezpečnostní. To znamená zlepšení nebo zaručení funkcí (účinnosti, výkonu, trvanlivosti, spolehlivosti) předmětu, jeho konstrukce, hledíc k současnému rozvoji vědy a techniky. U materiálů nebo u jednoduchých předmětů to znamená zlepšení nebo aspoň zaručení fyzikálních vlastností (tvrdost, pevnost, magnetičnost atd.). Dále to znamená úsporu na materiálu, zmenšení ztrát ve výrobě, zajištění bezpečnosti a užití všech jiných opatření, která mají příznivý vliv na ukazatele.
Normalizace umožňuje navrhovat nové výrobky na základě hlavních údajů (parametrů jako řady normálních jmenovitých hodnot, normálních velikostí) a co možná zmenšit počet druhů výrobků.
Normalizací se zmenšuje nejen počet hlavních předmětů výroby, ale ještě ve větší míře počet druhů částí a součástí, materiálů, výstroje; tyto pomocné předměty dostávají při normalizaci vhodnější a úspornější tvar, šetří se materiálem, zmenšuje se plocha opracovaného povrchu nebo jinak upraveného, volí se vhodnější úprava apod., to má dalekosáhlý vliv na úsporu materiálu a pracovních sil.
Normalizace dává předpoklad pro dokonalejší a hospodárnější výrobu, jakož i pro hospodárnější a dokonalejší kontrolu výroby.
Normalizace umožňuje užívat co možná v největší míře normalizovaných částí, součástí, materiálů a výstroje, a tím zkrátit čas při rekonstrukci výrobků nebo při konstrukci nových výrobků; zkrátit čas při vypracování technologických postupů pro výrobu, snížit náklady na přípravu výroby, počítajíc v to i zkrácení doby přípravy.
Normalizací se zvětší zaměnitelnost součástí, částí apod., neboť nejenže na tomtéž výrobku je méně druhů, ale užívá se týchž částí nebo součástí u různých výrobků.
Normalizace usnadňuje hmotné zásobování závodů, a to na základě zmenšení skladovacích ploch, zmenšením druhů částí, součástí, materiálu a nářadí.
Normalizace zmenšuje sklady a pomocné prostory jak pro suroviny a pomocný materiál, tak pro výrobky, části, součásti, výstroje a nářadí.
Normalizace zvětšuje výrobní kapacitu podniku, v důsledném zmenšení počtu předmětů, jejich částí a součástí, zavedení hospodárné výroby, užitím normalizovaných součástí a částí, uvolnění pracovních sil a zařízení, usnadnění hmotného zásobování a zmenšení skladů.
Normalizace urychluje obrat následkem zmenšení druhů výrobků, jejich částí, součástí, materiálu a výstroje. Vyjadřuje se v hodnotách fondů a ve zvýšení počtu zhotovených výrobků.
Normalizace zlepšuje organizaci výroby, a to přímo vypracováním norem pro pracovní postupy a nepřímo vytvořením předpokladů jako zmenšením počtu druhů, zavedením hospodárnější výroby, usnadněním hmotného zásobování a zmenšením skladů, zmenšením druhů výrobních zařízení a prodloužení životnosti.
Normalizace zmenšuje počet druhů, výrobních zařízení a pomůcek jako jsou modely, upínadla, měřidla, nástroje atd. a při zlepšení jakosti prodlužuje jejich životnost.
Při normalizaci se zvyšují výkony dělníků a tím i produktivita práce (zvyšuje se počet výrobků připadajících na jednoho pracujícího za jednotku času).
Normalizace usnadňuje kontrolu výrobků i kontrolu ve skladech a tím snižuje počet pracujících ve skladech. Výrobky jsou označeny, je jich méně druhů (typizace) atd.
Normalizace usnadňuje kalkulaci, tj. stanovení výrobní hodnoty výrobků, neboť je přesnější a rychlejší.
Výroba i konstrukce opírající se o normalizované výrobky, části, součásti, materiál, výstroj atd., soustředí se více na vlastní výrobu nebo na zvláštní konstrukce, neboť odpadá starost o předměty již normalizované.
Normalizace urychluje dodávku náhradních částí nebo součástí a opravy, neboť není třeba zvláštních úprav.
Normalizace znamená často skladnost zboží, důležitou pro dopravu, prodej, skladování apod., která je důsledkem změněné konstrukce, předepsaným balením atd.
Normalizace zvyšuje součinitele využití zařízení, který se vyjadřuje v hodnotách fondů.

O uvedených ukazatelích zvláště platí, že všechno souvisí se vším, a proto nesmí čtenáře zmást, že jsou uvedeni i takoví ukazatelé, kteří by tu vůbec nemuseli být, neboť jsou naprostým důsledkem ukazatelů jiných. Přesto však pro hodnocení významu normalizace, jakož i při hodnocení nebo při stavbě je nutné všechny tyto ukazatele uvažovat. Tak například v další části poukážeme na důsledky vlivu normalizace a uvidíme, že všechno bude pouhou dedukcí z uvedených ukazatelů a přece bez tohoto rozboru by nám unikal pravý význam normalizace.

Důsledky normalizace

a) Výroba

Ve výrobě se projevuje důsledek normalizace v hospodárnosti, která znamená buď snížení výrobních nákladů, a tím buď snížení ceny výrobků, nebo zvýšení akumulace; v každém případě přínos pro stát nebo odběratele.

Hospodárnost vyjadřují tyto čtyři položky:

Šetření materiálem, a to vhodnou změnou materiálu nebo dokonce změnou konstrukce, užíváním levnějšího materiálu, zmenšením přídavků na opracování apod.
Šetření pracovními silami, zejména kvalifikovanými (šetření konkrétní prací), potřebnými pro vlastní výrobu předmětu, což znamená úspory na mzdách, a to zaváděním produktivnějších pracovních metod (např. pásovou výrobu, masovou výrobu, mechanizaci práce apod.), zdokonalením výroby, takže lze užívat méně kvalifikované práce, zmenšením práce při navrhování, zkrácením doby přípravy výroby (tím, že se užívá normalizovaných částí, normalizovaných podkladů jako tiskopisů, výkresů apod.).
Snížení režie, zvětšením výroby (zaváděním produktivnějších pracovních metod, zdokonalením výroby apod.), zmenšením skladů v důsledku typizace vyráběných předmětů, jakož i typizace event. normalizace nářadí apod., zmenšením skladu surovin i výrobků apod., úsporou na energii, na pomocných provozech, nástrojích, dopravě apod., zdokonalením výrobních procesů, zkvalitněním práce (sníží se počet zmetků).
Snížení speciálních nákladů na amortizaci a odpisy, a to snížením výdajů na mimořádné zkoušení, na speciální nástroje, obaly apod., pokud nejsou v režii, zmenšením plochy skladní i výrobní (přímou typizací event. normalizací, zvýšením výroby atd.), čímž se sníží amortizace zdokonalením výroby a vhodnou volbou nejen strojů, ale i zařízení, čímž se sníží odpisy, odprodejem ušetřeného zařízení atd.

Hospodárnost vyjadřuje:

Zlevnění normalizovaného výrobku. Toto zlevnění se však projevuje ve výrobě a o něm jsme se již zmínili.
Hospodárnost provozu, tj. zejména v účinnosti, účiníku, trvanlivosti (době života), která je dána dimenzováním mechanickým, popřípadě elektrickým, volbou materiálu, odolnosti proti vlivu prostředí, oteplením, ztrátami, spotřebou různého pomocného materiálu aj. Zmenšují se i zásoby na skladě u odběratele, neboť náhradní části lze snadno a rychleji objednat. Styk s dodavatelem je prostší, rychlejší a jednoznačný. Platí tu obdobně to, co bylo uvedeno při oběhu zboží. Důležitým činitelem je tu však důvěra odběratele v normu, neboť obvykle není s předmětem tak obeznámen, aby mohl posoudit jeho jakost; norma mu ji zaručuje.
Hospodárnost při navrhování, stavbě a údržbě zařízení, v objednávání, plánování atd. Místo desítek různých katalogů jsou tu normy výrobků v měřítku celostátním. Je to prakticky jakoby jeden katalog, v němž jsou všechny předměty skloubeny jmenovitými údaji a parametry, takže odpadá nákladné a někdy nemožné přizpůsobování různých typů a soustavy v harmonický celek. Normalizace dále určuje, aby soustavy byly ucelené, čímž se zlevňuje nejen práce, ale i zařízení samo, neboť není třeba zavádět speciální výrobu chybějících částí, nehledíc k tomu, že se tím kvalita zařízení obyčejně snižuje. Co znamená normalizace pro údržbu, zejména pro náhradní součásti, pro jejich objednávání apod., není třeba zdůrazňovat.

Jakost výrobků se projevuje:

V hlavní funkci výrobků, tj. výrobky mají zaručený, často i zlepšený výkon, ať již dodávaný (hnací) nebo užitkový (zpracované množství, dopravované množství, průtočné množství atd.).
Ve vlastnostech a údajích doplňujících hlavní funkci, tj. výrobky mají požadovanou přetížitelnost, točivý (záběrný) moment, přesnost, spolehlivost, nevýbušnost, nehlučnost, sací výšku, dopravní výšku, setrvačnost, regulaci hodnot.

Bezpečnost

Zmenšení počtu úrazů a nemocí. Normalizace omezuje podstatně počet úrazů nebo nemocí, které může vyvolat nebo způsobit výrobek.

Posuzujeme-li tento vliv normalizace jen z hlediska hospodářského, pak, člověk jako pracovní síla znamená 80 000 pracovních hodin a průměrná ztráta způsobená smrtí člověka je 40 000 pracovních hodin. I když nemoc nebo úraz nekončí smrtí, nutno počítat se ztrátou pracovních hodin. Nemoc sama, jakož i úraz znamená podle velikosti vždy ztráty na pracovních hodinách, ale často ještě větší národohospodářské ztráty jsou způsobeny léčením (nemocnice, lékaři, léky atd.). Také nutno počítat s menší výkonností po nemoci nebo úrazu.

Zmenšení škod. Dále je tu vliv normalizace na zmenšení národohospodářských škod způsobených požárem, výbuchem, poruchami atd. Jde tu o zlepšené provedení z hlediska mechanického a elektrického, které vyžadují normy pro bezpečnost jak lidí, tak majetku.

Jaké úspory tu vzniknou, můžeme soudit ze statistických čísel. Tak např. škody, které nadělají požáry způsobené elektrickým zařízením, činí ročně téměř 1 miliardu. A to je cena zničeného zařízení. Daleko větší ztráty pak vznikají tím, že zařízení nebo závod nepracuje třeba rok nebo dvě léta, než se obnoví, bez ohledu na to, že tím trpí i jiné závody nebo práce, které byly na této výrobě závislé.

Poznámka. Normy předpisové znamenají především bezpečnost (lidského zdraví i majetku). Ovšem i hospodárnost tu hraje rozhodující úlohu. Např. předpisy obsluhovací znamenají menší náklady na zaučování personálu, úsporu času přednášejících, méně personálu pro obsluhu, lepší a pravidelnější chod zařízení, méně škod na zařízení, jakož i v okolí zařízení (požáry, výbuchy apod.) způsobených špatnou obsluhou, zvýšení bezpečnosti obsluhujícího atd. Totéž v zásadě platí i pro jiné předpisy (zařizovací, provozovací, pro údržbu zařízení, pro kontrolu zařízení apod.), pro předpisové normy pro různé práce, pro výpočty, navrhování atd. V zásadě jde o úsporu lidské práce, o bezpečnost a správnou funkci zařízení apod.

Normy zvláštní znamenají rovněž úsporu lidské práce, avšak převážně po stránce duševní. Jsou to normy značek, znaků, kreslení, názvosloví, třídění atd. Úspora je zejména ve sdělování, ať ústním nebo písemném, v knihách, časopisech, při studiu, přednáškách.

Nejdůležitější je to ve výrobě a v obchodě, kde nesprávným porozuměním mohou vzniknout i značné škody, kromě ztrát drahocenného času.

Zvláštní význam normalizace

Kromě uvedeného má normalizace, jakož i jednotlivé normy zvláštní význam, neboť pohnutka pro normalizaci má jiné důvody nebo je to význam samovolný, který se při tvorbě normy neuvažuje.

Zvláštní význam vyjadřuje:

Potřeba normalizace pro obranu státu, hledíc zejména k nutnosti normalizovaných (vyměnitelných) předmětů pro vojenské zařízení, stroje, přístroje, zbraně, náboje atd.
Nutno udržet nebo vybudovat hospodářskou nezávislost na kapitalistických státech.
Úspora deficitního materiálu.
Normalizace znamená pokrok a vývoj ve výrobě, neboť norma musí být progresivní.
Normalizace znamená výrobu na principech odborných a ne pouze na tradici a osobních názorech.
Normalizace je účinným podnětem k bádání a k technickému výzkumu.
Norma v dnešní úpravě a s dnešním obsahem je nejen výrobní pomůcka, ale ve veliké míře učebnicí, vědeckým dílem, důležitým pro studium ve školách, pro zaškolování kádrů.
Normy mají velikou cenu dokumentační.
Normy jsou obecně pro celé hospodářství ukazatelem jakostních výrobků. Tak např. výrobní plán celostátní je úplný teprve tehdy, je-li spojen s normami (technickými podmínkami) pro příslušný program.
Normalizace učí technologické disciplíně, tj. pořádku, přesnosti, šetrnosti, odpovědnosti, smyslu pro povinnost atd. a má proto hodnotu výchovnou, estetickou, etickou.

Závěr

Není možné v krátkosti popsat význam normalizace v socialistickém hospodářství, v hospodářství, které je na prahu bouřlivého vývoje. Snad stačí, kdy si uvědomíme mohutnou frontu normalizace a její náplň, tj. hospodárnost, jakost a bezpečnost, aby nám byl jasný její dalekosáhlý význam. Promítneme-li toto do dnešního dění vidíme, že normalizace je zárukou hesla „vyrábět lépe, více a levněji“.

Zdroj: Elektrotechnická příručka 1967/1968