Z dat Eurostatu za rok 2011 vyplývá, že se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší nakládání s komunálním odpadem. Zatímco na východ od naší republiky většina odpadu vyprodukovaného obyvatelstvem končí na skládkách, směrem na západ dávají přednost recyklaci a kompostování. Skládkování je zde minimální nebo dokonce nulové.

Česká republika se v porovnání s ostatními státy Evropské unie řadí svou produkcí komunálního odpadu mezi ty, které mají nižší hodnotu tohoto ukazatele. Zatímco u nás se podobně jako na Slovensku a v Polsku produkce stabilně pohybuje kolem 300 kg na obyvatele, Rakousko a Německo vykazují produkci téměř dvakrát vyšší. V roce 2011 bylo v Evropské unii podle dat Eurostatu průměrné množství vyprodukovaného komunálního odpadu 503 kg na obyvatele. Přestože komunální odpad tvoří pouze malou část z celkového objemu produkovaných odpadů (v České republice je to 14 %), patří tento ukazatel do soustavy indikátorů udržitelného rozvoje, a proto ho Eurostat dlouhodobě sleduje.

Komunální odpad v České republice

Český statistický úřad nedávno publikoval data o komunálním odpadu za rok 2012. Vloni u nás bylo vyprodukováno 3,2 mil. tun komunálního odpadu. Oproti roku 2011 klesla jeho produkce o 3,7 %. V přepočtu na jednoho obyvatele tedy činila 308 kg. Většinou se jednalo o odpady kategorie ostatní. Nebezpečný odpad činil pouze 6,8 tis. tun.

Z celkově vyprodukovaného množství komunálních odpadů pocházela většina odpadů (68 %) z běžného svozu (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů). Jednu desetinu komunálních odpadů tvořil objemný odpad (koberce, nábytek apod.) a 7 % činil ostatní komunální odpad, který například pocházel ze zahrad a parků. Pouhá 2 % připadala na odpady z komunálních služeb (odpady z čištění ulic, odpadkové koše).

ČR patří mezi země, kde většina směsného komunálního odpadu míří na skládky. Množství skládkovaného komunálního odpadu v roce 2012 činilo 1,8 mil. tun, což je 57 % z celkového nakládání s těmito odpady.

Podíl energetického využití činil 20 %, ve spalovnách tak skončilo 651,6 tis. tun komunálního odpadu. Recyklováno bylo dalších 665,3 tis., což představuje 21 % z jeho celkového množství. Asi 3 % připadají na kompostování.

I přes stále poměrně vysoký podíl skládkovaného komunálního odpadu je třeba konstatovat, že se situace zlepšuje. V roce 2012 v porovnání s rokem 2002 vytřídil každý občan třikrát více odděleně sbíraných odpadů (43 kg). Tomu odpovídá i nakládání s komunálním odpadem, recyklace vzrostla téměř čtyřikrát a došlo k poklesu skládkování o 20 %.

Evropská legislativa určuje hierarchii nakládání s odpady, která na první místo staví předcházení vzniku odpadu. Pokud však již vznikne, měl by se dále využívat, recyklovat, a teprve v případě, že toto není možné, používat jako zdroj pro výrobu energie. Skládkování komunálního odpadu by se mělo omezit na co nejmenší možnou míru. Měla by tomu u nás napomoci i dlouho očekávaná novela zákona o odpadech. Například v Německu a ve Švédsku legislativa zakazuje skládkovat biologicky rozložitelný odpad již od roku 2004, resp. 2005. Holandsko a Rakousko přijaly legislativní opatření, která zakazují skládkování směsného komunálního odpadu bez předchozího vytřídění už v letech 2003 a 2004. Rezervy u nás jsou v podobě podpory výstavby zařízení na třídění a zpracování komunálního odpadu.

Švýcarsko neskládkuje

S odkazem na ostatní evropské státy se u nás v poslední době hovoří o nutnosti budovat další spalovny komunálního odpadu. Nikdo ale doposud nespočítal, jaké kapacity budou potřeba. Obecně platí, že 48 % směsného komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad. Proto by se mělo spíše upřednostňovat jeho kompostování než jej spalovat. Při stavbě velkokapacitních spaloven s energetickým využitím tepla (v současné době jsou v provozu tři zařízení) by mělo být primárním účelem odstraňování jinak nevyužitelného odpadu a nikoli výroba energie. Řada evropských zemí, které vykazují vysoký podíl spalování vlastního komunálního odpadu, ještě další odpad dováží. Otázku, zda je na tom Švýcarsko, Norsko nebo Dánsko s 50 a více procenty komunálního odpadu použitými k výrobě energie skutečně lépe, musí zodpovědět někdo jiný než statistika.

Co všechno patří do komunálního odpadu

Podle platné legislativy ČR se komunálním odpadem rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob zařazený do skupiny 20 Katalogu odpadů. Dále je za komunální odpad považován i odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, pokud jsou tyto osoby zapojeny do systému obce k nakládání s komunálním odpadem (např. školy, úřady, drobní živnostníci…), včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu.

Statistika&My, 10/2013

Obr. Produkce komunálního odpadu na osobu v kg v roce 2012