V technických kruzích bylo mnoho rozprav o tepelné energii. Výsledkem byly teoretické důkazy, prováděné tužkou na podkladě efektu výhřevnosti kalorické hodnoty paliv; pro elektrotechnika vyzněly tyto výpočty nepříznivě (1 kWh má 860 kalorií, 1 kg ostravského uhlí 7000 kalorií, 1 m3 plynu 4200 kalorií).

Nechme však jednou také promluvit hospodyni a porovnejme její zlínské skutečné měsíční účty za energii. Půjde ve všech případech o čtyřčlennou domácnost, ubytovanou ve standardním domku o kuchyni, 4 pokojích, koupelně, předsíni, spíži a příslušenství:

Měsíční účet čtyřčlenné domácnosti:

Elektrická domácnost:

kWh                         K

světlo

drobné přístroje

vaření

horká voda                            240                        112,60

nájem z elměru                                                       3,-

…………………………………………………………………………………

Celkem                                                               115,60

 

Plynová domácnost:

m2                          K

světlo

radio, žehlení, vys.                   29 kWh                29,-

vaření

horká vody, koupelna   78 m3                              62,40

nájem z elměru                                                      3,-

nájem z plynoměru                                                5,-

…………………………………………………………………………………

Celkem                                                                 99,40

 

Uhelná domácnost:

pal.                        K

světlo

radio, žehlení, vys.                  29 kWh                29,-

pomocné ohřívání                  1,5 l lihu                 7,50

vaření

horká voda, koupelna

uhlí                                       180 kg                    60,-

dřevo                                     20 kg

nájem z elměru                                                     3,-

…………………………………………………………………………………

Celkem                                                                99,50

 

Z uvedených příkladů je patrno, že skutečný měsíční účet za energii plynu jest oproti domácnosti elektrické levnější o 9 %.

Přesto však vzrůst počtu elektrických domácností nejlépe dokazuje, že elektřina je na nezadržitelném vzestupu. Tento úkaz je nutno vysvětliti tím, že elektřina má mnoho předností před každou jinou energií.

 

Elektřina je universální

Slouží ideálně pro světlo, pohon, radio, bez ní se dnes již novodobá domácnost neobejde. Koná-li elektřina neocenitelné služby uvedeným účelům, proč by stejně dobře neměla sloužit k vaření a ohřívání vody?

Sjednocením energie se prospěje celku a ušetří se značné částky na kapitálové službě a decentralizaci.

Není důvodu trpěti i nadále tužkové diskuse a přímluvy pro plyn na vaření. I laik si uvědomí, že voda vře při 100o C, poněvadž voda nemůže být teplejší. Veškeré jiné úkony v domácnosti nevyžadují vyšší teploty než 250o C.

Otevřený plamen má však teplotu daleko vyšší, 1000 – 1500o C; taková teplota pro vaření je nežádoucí, ba škodlivá. Hospodyně reguluje vysokou teplotu přidáváním většího množství vody nebo omastku.

V našem případě zdánlivě 9 % větší vydání přímých provozních nákladů za elektřinu daleko předčí úspora na potravinách, zvýšení hygieny, pohodlí a bezpečnosti.

Jednotnou výrobou odpadne drahý rozvod plynového potrubí. Jeden km plynovodu přijde na 60 000 K, tj. zbytečná větší investice, bez které se dnes každý dům neobejde.

1 km nezbytného elektrovodu se vší výzbrojí činí asi 35 000 K.

Za zmínku stojí připomenout, že v elektrovodu ve Zlíně se proinvestuje na 1 konsumenta asi 410 K a na jednoho konsumenta s plynovodem 2070 korun. Z toho plyne poučení, že se stanoviska národního hospodářství jest nutné napříště jakékoliv rozšiřování plynovodu do obytných čtvrtí úplně zakázat.

 

Šetřete národním majetkem

Domácí topeniště je po železnici největším spotřebitelem paliva. V Čechách a na Moravě jest asi 1 700 000 domácností.

Uvažujeme dále, že každá tato domácnost spotřebuje pro vaření průměrně jen 200 kg paliva, jak uvedeno v tabulce. Dnešní průměrnou cenu uhlí nebo dřeva uvažujeme cenou K 30,- za 100 kg. Při těchto cenách a průměrné spotřebě paliva přijdeme k závratnému číslu 102 000 000 K, které u nás měsíčně zaplatí hospodyně celkem za palivo potřebné pro kuchyň.

Kuchyňský sporák má velmi špatné tepelné využití; jeho účinnost je 5 až 7 %. Novodobá tepelná elektrárna má účinnost 50 až 70 %.

Příkaz doby šetřit národním majetkem jest úplně oprávněn. Jeden kilogram zbytečně spáleného uhlí se nedá již více nahradit, neboť uhelná ložiska více nenarůstají. Dřevo, které spálíme na roštu – ačkoliv je velmi cennou surovinou – přece jenom se nahraditi dá. Dorůstají nové stromy.

Teprve postupným vybudováním vodních elektráren budeme moci ještě více šetřit národním majetkem za předpokladu, že zmizí z naší kuchyně otevřený plamen a neúsporný rošt sporáku.

(Technický rádce, 1941)