Ing. Václav Šimůnek, Výzkumný ústav energetický, VVZ, Praha, pobočka Praha

Celkové pojetí výzkumné práce

Práce v oblasti racionalizace spotřeby paliv a energie vyžadují systematickou a dlouhodobě koncepčně založenou činnost v celém řetězci výzkum, vývoj, výroba a užití.

V oblasti energetického výzkumu bylo komplexní řešení tohoto problému v široké návaznosti na technologický výzkum uloženo Výzkumném ústavu energetickému, pobočce Praha v roce 1977.

Prvá etapa prací řešená v roce 1978 se zaměřila na analýzu období 1970 až 1980 a prognózu realizace v letech 1980-1985 v oblasti výrobní sféry, tj. průmyslu, stavebnictví, dopravy a zemědělství.

Druhá etapa prací, která bude řešena v letech 1979 až 1980 s prohlubováním do r. 1982 se již zaměřuje na snižování energetické náročnosti jak ve výrobní, tak i nevýrobní sféře a období realizace 1985 až 1990. Práce jsou prováděny ve spolupráci se čtyřiceti výzkumnými, projekčními a jinými organizacemi, které zkoumají vazby mezi konkrétními technologickými procesy, jejich energetickou náročností a racionalizačními akcemi k jejímu snížení. Studie spolupracujících organizací jsou podkladem pro svodné práce Výzkumného ústavu energetického, jejichž výsledky spolu s hodnocením strukturních vlivů na energetickou náročnost výrobní sféry vyúsťují do směrů ke snížení měrných spotřeb paliv a energie, které jsou v dalším podrobněji rozebrány.

Souhrnné výsledky

Snižování energetické náročnosti našeho národního hospodářství mohou ovlivnit tyto tendence

  1. uplatňování vlivu technického pokroku celkem a vědeckotechnického rozvoje zvláště v oblasti energetického hospodářství
  2.  strukturní změny ve výrobní sféře od výrob energeticky náročných k výrobám energeticky úsporným
  3. snižování energetické náročnosti nevýrobní sféry včetně spotřeby obyvatelstva
  4.  snižování materiálové náročnosti naší výroby i nepřímo snižování její energetické náročnosti
  5. zlepšování struktury dovozu a vývozu z hlediska jejich materiálové a energetické náročnosti
  6. politickovýchovná a organizátorská činnost působící proti plýtvání energií.

Hlavním předmětem řešení úkolu v r. 1978 bylo zkoumání prvé tendence, tj. vlivu technického pokroku; doplňujícím předmětem bylo sledování druhé tendence, tj. vlivu odvětvové struktury na snižování energetické náročnosti výrobní sféry. Vliv technického pokroku byl zkoumán především v oblasti měrných spotřeb paliv, tepla, elektřiny u energeticky náročných výrobků a technologických procesů a to ve vzájemné vazbě vývoje měrných spotřeb a konkrétních racionalizačních akcí v období 1970 až 1985. U vlivu odvětvové struktury byla hodnocena skutečnost 1970 až 1975 a období 1975 až 1980 až 1985.

Relativně malý soubor 127 energeticky nejnáročnějších výrobků a technologických procesů zahrnující v sobě 238 ukazatelů měrných spotřeb paliv elektřiny a tepla je vysoce reprezentativní a podílí se z 51 % na celkové tuzemské spotřebě prvotních energetických zdrojů.

Souhrnně lze konstatovat, že výsledné snížení energetické náročnosti ČSSR vlivem shora uvedených dvou tendencí představuje v koncových letech jednotlivých pětiletých období (tab. 1) relativní úspory (pojem relativní úspora vyjadřuje skutečnost, že kdyby nebyla vyvíjena činnost v uvedených dvou tendencích, byla by spotřeba o dále uvedené hodnoty vyšší).

Vlivem technického pokroku, který byl hlavním předmětem našeho výzkumu, byly dosaženy nebo lze očekávat úspory podle tab. 2. Z tabulky je zřejmé do jaké míry jsou tyto úspory doloženy konkrétní racionalizační činností (úspory ze snižování měrných spotřeb a racionalizačních akcí souvisejících s měrnými spotřebami, ale nezahrnutými do snížení měrných spotřeb) a všemi sledovanými racionalizačními akcemi.

Z analýzy období 1970 až 1980 a prognózy do r. 1985 je možno učinit některé zevšeobecňující závěry

  1. Technický pokrok výrazně ovlivňuje snižování energetické náročnosti výrobní sféry. V přípravě 7. pětiletky začíná působit významněji i vliv odvětvové struktury.
  2. Na úsporách paliv a energie vlivem technického pokroku ve výrobní sféře se v rozhodující míře podílí soubor energeticky náročných výrobků a technologických procesů.
  3. V období 1975 až 1985 je racionalizační činnost na úrovni měrných spotřeb vlivem existující a připravovaného Státního programu racionalizace podložena z 89 až 100 % jednotlivými racionalizačními akcemi. V období 1970 až 1975 byla jen z 51 %.
  4. V období 1975 až 1985 proti období 1970 až 1975 dochází prozatím k zmenšení tempa snižování energetické náročnosti výrobní sféry, na čemž se v zásadě podílejí dva vlivy:

         – neopakovatelnost akcí spojených se změnou struktury palivo-energetické bilance směrem k spotřebě ušlechtilých druhů energie

         –  nezahrnutí menších racionalizačních akcí do plánu 6. PLP a prognózy 7. PLP, které jsou ve statistice 1970 až 1975 zachyceny ve snížení měrných spotřeb jako          množina blíže neidentifikovatelných jevů. Tento vliv je významný a je srovnatelný s vlivem pod bodem a).

Rozbor úspor z racionalizačních akcí

Podívejme se blíže na úspory vyplývající z racionalizačních akcí, jejichž realizace lze očekávat v období 1980 až 1985, které bylo hlavním předmětem našeho zájmu. Akce přinášející asi 3,7 mil. tmpp (po vyloučení úspory vlivem změn struktury oceli) úspor nejsou stejného charakteru a je možno je rozdělit do kategorií podle tab. 3.

Z tabulky je zřejmé, že na celkových úsporách z racionalizačních akcí se z 75 % podílejí akce, jejichž hlavním cílem je snížení energetické náročnosti a vedlejším cílem jiné efekty. Tyto akce si vyžádají v 7. pětiletce asi 7 mld. Kčs investic, při čemž investiční náročnost na uspořenou tmpp je poměrně nízká. Srovnáme-li jejich měrnou investiční náročnost s investiční náročností na získání 1 tmp prvotních energetických zdrojů rozvojem těžby, dovozu či výroby (tab. 4) i při velmi hrubém srovnání vynikne celkový společenský efekt racionalizace spotřeby paliv a energie.

Zbývajících 25 % úspor vzniká jako doprovodný jev při výstavbě nových technologických zařízení, popř. závodů, kde hlavním cílem není racionalizace spotřeby paliv a energie, ale rozvoj výroby. Tyto akce jsou spojeny s vysokou investiční náročností a není zde možné ji rozdělit na složku přinášející úspory paliv a energie a složku vyvolávající ostatní vlivy. Investiční náročnost takto vzniklých úspor je vysoká a činí asi 31 tis. Kčs/tmpp. Přesto však je nutno i tyto akce sledovat, neboť nám dávají obrázek o úrovni nových investičních celků z hlediska racionálního využívání paliv a energie.

Z tab. 5 je vidět porovnání úspor, investičních nákladů a investiční náročnosti na uspořenou tmpp v 6. a 7. pětiletce. Porovnání je provedeno pouze pro soubor akcí, kde se podařilo vyjádřit investiční náročnost. Z porovnání je zřejmé, že celý soubor výrazně ovlivňují vzájemný poměr investic a úspor u souboru nových závodů a ostatních akcí.

Nejvýznamnější jmenovité racionalizační akce reprezentující asi 75 % úspor celého souboru sledovaných 130 významných racionalizačních akcí (nebo dílčích souborů akcí) jsou uvedeny v tab. 6.

Rozbor vývoje měrných potřeb

Celkových 2,1 mil. tmp (2,3 mil. tmpp) relativních úspor v 7. pětiletce vyplývajících z vývoje 250 měrných spotřeb paliv, tepla a elektřiny u 127 sledovaných energeticky náročných výrobky je tvořeno ve 141 případech klesáním, v 63 případech stoupáním a 46 případech stagnací měrných spotřeb. Klesání měrných spotřeb přináší – 2,8 mil. tmp relativních úspor a stoupání 0,7 mil. tmp zvýšení spotřeby. Největší relativní úspory lze očekávat u výrobků podle tab. 7.

Hlavní výrobky, u kterých lze očekávat stoupání měrných spotřeb (zápornou relativní úsporu), jsou zřejmé z tab. 8.

Celkový pohyb analyzovaných měrných spotřeb je zřejmý z tab. 9.

Závěr

Při přípravě 7. pětiletky bude nutno zintenzívnit racionalizační činnost v těchto základních směrech

V oblasti měrných spotřeb energeticky náročných výrobků a technologických procesů

  1. Dále zkoumat tempo poklesu měrných spotřeb s cílem jejich rychlejšího snižování a tak dosáhnout relativních úspor vyšších než dokládaných 2,8 mil. tmp.
  2. Zkoumat příčiny růstu měrných spotřeb, a to zejména u paliv. Tento jev je zvlášť výrazný u některých hutnických technologií a v dopravě.
  3. Vytvořit systém sledování vývoje měrných spotřeb na všech řídicích úrovních, počínaje energetickým agregátem.
  4. Pro energetické agregáty zavádět postupně technicky zdůvodněné normy paliv a energie a na jejich dodržování a zpevňování zainteresovat spotřebitele

V oblasti konkrétních racionalizačních akcí

  1. Vytvořit podmínky na úrovni centrální sféry pro realizaci souboru velkých racionalizačních akcí. Pro tyto akce vydělit plánem finanční prostředky i výrobní kapacity. Tento soubor trvale rozšiřovat.
  2. Pro realizaci drobných racionalizačních akcí, které nelze sledovat na úrovni centra, vytvořit atraktivní politickoekonomické stimuly pro jejich maximální realizaci.

V oblasti vědeckotechnické přípravy snižování energetické náročnosti národního hospodářství ČSSR

  1. Pro snížení energetické náročnosti národního hospodářství ČSSR v období 1985-1990 a po roce 1990 prohlubovat systematický výzkum snižování energetické náročnosti ČSSR jako celku (systémový svodný přístup).
  2. Kromě toho je třeba zakládat systematický výzkum snižování energetické náročnosti jednotlivých odvětví národního hospodářství se zvláštním zaměřením na černou a barevnou metalurgii, strojírenství, chemický průmysl, výrobu stavebních hmot, skla, keramiky, porcelánu, potravinářsko-zemědělský komplex a dopravu. Pozornost je třeba věnovat energetické náročnosti dovozu a vývozu.
  3. Organicky spojovat výzkumné práce svodného a odvětvového charakteru.

Zdroj: Energetika č. 7, 1979