Ztráty, jež způsobuje kotelní kámen, mají jak známo, svoji příčinu v jeho špatné vodivosti pro teplo. K zahřívání vody jest zapotřebí přirozeně většího množství paliva, má-li pronikati teplo stěnou kotle a vrstvou usazeniny, nežli má-li pronikati stěnou čistou. Dle nejnovějšího zkoumání má vrstva kotelního kamene silná 1,61 mm v zápětí spotřebu paliva o 15 procent větší nežli při kotelní stěně čisté. Při 6,44 mm silné vrstvě kotelního kamene obnáší ztráta na palivu 60 proc., při 12,88 mm dokonce 150 proc.; stoupá tudíž ztráta na palivu rychlejším poměrem nežli síla vrstvy kotelního kamene. Chceme-li vyrobiti páru o napějí 6 atm., musíme zahřívati vodu na 160o C, při stěně kotle 6,44 mm, zahřívá se vnější její povrch na 163o C. Je-li však stěna tato uvnitř pokryta vrstvou kotelního kamene pouze 0,5 mm silnou, musí se zahřívati vnější povrch stěny kotle na 370o C, totiž do slabého červeného žáru. Utvoří-li se prodlením 4 měsíců vrstva kotel. kamene 1,61 mm silná, a stoupá-li její síla v tomto poměru dále, obnáší ztráta na palivu za měsíc 3,25 proc. za 2 měs. 7,5 proc., atd., do roka pak průměrně nejméně 20 proc. Z toho jest zřejmo, že napájecí voda má značný účinek na hospodářskou stránku každého průmyslového podniku, pracujícího parou.
Strojník a topič č. 14/1922
