Evropa bude muset změnit způsob, jakým vytápí a chladí domy, aby odvrátila klimatickou krizi a snížila svou závislost na fosilních palivech. V současné době nejsou energeticky neúčinné budovy renovovány dostatečně rychle a Evropa uspokojuje většinu své poptávky po vytápění fosilními palivy, přičemž nejpoužívanější technologií vytápění jsou plynové kotle.

Elektrifikace a renovace evropských obytných budov může snížit dovoz plynu a přinést obrovské výhody pro hospodářství, uvádí souhrnná zpráva s názvem „Budování budoucnosti Evropy s nulovými čistými emisemi: Proč přechod na energeticky účinné a elektrifikované budovy posiluje evropské hospodářství“ Evropské klimatické nadace a Evropské aliance pro úsporu energie (EU-ASE) na základě studie Cambridge Econometrics.

Zpráva je výsledkem celoročního procesu diskusí a analýz mezi Cambridge Econometrics a expertním panelem, který poskytoval poradenství ohledně vstupních dat, vývoje scénářů a předpokladů. Výzkum se zaměřil na zkoumání environmentálních, sociálních a ekonomických přínosů různých scénářů snižování spotřeby fosilních paliv v obytných budovách v EU a Ve Spojeném království.

Zavedením vlny renovací šetrných ke klimatu a tepelných čerpadel v domácnostech může Evropa do roku 2030 ušetřit ekvivalent čtvrtiny současného ruského dovozu plynu, čímž se výrazně sníží její závislost na dovozu těkavých plynů a zvýší se její energetická bezpečnost. V důsledku toho se předpokládá, že roční výdaje na dovoz plynu klesnou během deseti let o 15 miliard EUR a v roce 2050 o 43 miliard EUR.

Modernizace domů by také mohla přinést významné sociální a hospodářské výhody, neboť Evropa se zotavuje z krize COVID-19 a domácnosti jsou zatíženy vysokými cenami plynu. Přechod na energeticky účinné a elektrifikované domy by vytvořil mnoho tisíc nových pracovních míst, zvýšil evropský HDP, snížil účty spotřebitelů za energii a zvýšil disponibilní příjem nejchudších domácností.

Existuje jasný vztah mezi zaváděním tepelných čerpadel a socioekonomickými přínosy ve scénářích; čím větší je využívání tepelných čerpadel, tím větší jsou socioekonomické přínosy. Předpokládá se, že přechod na energeticky účinné a elektrifikované budovy přinese větší výhody než přechod na zelený vodík pro vytápění.

Klíčová zjištění

Dovoz energie: Ekvivalent 25 % (nebo 1,45 EJ) současného dovozu fosilního plynu z Ruska do EU (~5,5 EJ v roce 2020) lze do roku 2030 uspořit renovací a elektrifikací evropských obytných budov. V důsledku toho by Evropa mohla snížit své roční výdaje na dovoz plynu o 15 miliard EUR v roce 2030 a o 43 miliard EUR v roce 2050, a tím přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti Evropy.

Klima: Očekává se, že velké využívání tepelných čerpadel (jak v jednotlivých systémech vytápění, tak v sítích dálkového vytápění) dekarbonizuje evropské budovy rychleji než spoléhání se na zelený vodík pro vytápění. Tepelná čerpadla jsou vyspělou technologií, kterou lze rozšířit dříve než nové vodíkové kotle.

Zdraví: Přechod na tepelná čerpadla by vedl k více než desetinásobnému snížení emisí NOx do roku 2050 ve srovnání s dneškem. To pomůže snížit znečištění ovzduší NOx, které v současné době způsobuje 40 400 předčasných úmrtí v EU. Použití zeleného vodíku pro vytápění zvýší znečištění ovzduší NOx ve srovnání s elektrifikací, protože vodíkové kotle emitují NOx, zatímco tepelná čerpadla ne.

Účty za energii: Průměrné účty za energii za vytápění mohou být do roku 2050 sníženy na polovinu, až budou budovy renovovány a tepelná čerpadla se stanou dominantní technologií vytápění. Spoléhání se na domácí zelený vodík povede k účtům za energii, které budou vyšší než v základních hodnotách.

Celkové náklady na vlastnictví topného systému: Pro spotřebitele jsou tepelná čerpadla, dálkové vytápění a solární termální energie nákladově konkurenceschopnými možnostmi díky sníženým výdajům na energii, zatímco kotle na zelený vodík jsou nejdražší technologií kvůli vysokým nákladům na energii.

Dopady na spotřebitele: Očekává se, že domácnosti s nejnižšími příjmy budou mít z přechodu na tepelná čerpadla největší prospěch. Ve scénářích spoléhajících se na domácí zelený vodík pro vytápění téměř všechny střední třídy a vysokopříjmové skupiny ztrácejí disponibilní příjem kvůli vyšším nákladům na energii. Dovoz vodíku za nižší ceny by mohl negativní dopad poněkud snížit, ale prodloužil by závislost Evropy na dovozu energie.

Ekonomika: Elektrifikace dodávek tepla a snížení potřeby vytápění prostřednictvím renovací vykazuje nejpříznivější dopady na HDP, což vede k 0,8% nárůstu ročního HDP v roce 2030 a 1% nárůstu do roku 2050. Přechod na ekologické vytápění vodíkem a nižší míra renovací povede k nižším dopadům na HDP.

Zaměstnanost: Renovace evropského fondu budov a elektrifikace dodávek tepla pomůže do roku 2050 vytvořit 1,2 milionu dodatečných pracovních míst, zejména ve stavebnictví a energetice. Předpokládá se, že spoléhání se na vytápění zeleným vodíkem a nízkou energetickou účinnost povede k dalším pracovním místům, ale desetkrát méně než v případě elektrifikace s vysokou energetickou účinností.