Politika

Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 zahrnuje cíle EU a politické cíle na období od roku 2021 do roku 2030.

Klíčové cíle pro rok 2030:

  • Nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů (ve srovnání s úrovní roku 1990)
  • Nejméně 32% podíl na obnovitelné energii
  • Nejméně 32,5% zlepšení energetické účinnosti

Rámec byl přijat Evropskou radou v říjnu 2014. Cíle pro obnovitelné zdroje a energetickou účinnost byly v roce 2018 revidovány směrem nahoru.

  • Emise skleníkových plynů – snížení alespoň o 40 %

Závazný cíl snížit do roku 2030 emise v EU nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990.

To umožní EU přejít na nízkouhlíkové hospodářství a plnit své závazky podle Pařížské dohody.

K dosažení cíle:

Odvětví systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) bude muset snížit emise o 43 % (ve srovnání s rokem 2005) – za tímto účelem bude ETS po roce 2020 revidován. Odvětví, která nespadají do ETS, budou muset snížit emise o 30 % (ve srovnání s rokem 2005) – to se promítlo do jednotlivých závazných cílů pro členské státy.

Obnovitelné zdroje – zvýšení na nejméně 32% podíl

Závazný cíl v oblasti obnovitelné energie pro EU do roku 2030 ve výši nejméně 32 % konečné spotřeby energie, včetně doložky o přezkumu do roku 2023 pro revizi cíle na úrovni EU směrem nahoru.

Původní cíl ve výši nejméně 27 % byl v roce 2018 revidován směrem nahoru.

Energetická účinnost – zvýšení nejméně o 32,5 %

Hlavní cíl ve výši nejméně 32,5 % pro energetickou účinnost, kterého má EU společně dosáhnout v roce 2030, s doložkou o revizi do roku 2023.

Původní cíl ve výši nejméně 27 % byl v roce 2018 revidován směrem nahoru.

Systém řízení

Transparentní a dynamický proces řízení pomůže účinně a soudržně plnit cíle energetické unie, včetně cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

EU přijala integrovaná pravidla pro monitorování a podávání zpráv, aby zajistila pokrok při dosahování cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a jejích mezinárodních závazků podle Pařížské dohody.

Na základě zásad lepší regulace zahrnuje proces řízení konzultace s občany a zúčastněnými stranami.

Národní energetické a klimatické plány

Členské státy jsou povinny přijmout integrované národní plány v oblasti klimatu a energetiky (NECP) na období 2021–2030. Členské státy musely předložit své návrhy plánů do konce roku 2018. Konečné plány musely být předloženy do konce roku 2019.

Národní dlouhodobé strategie

V rámci systému správy se od členských států rovněž požaduje, aby do 1. ledna 2020 vypracovaly vnitrostátní dlouhodobé strategie a zajistily soulad mezi jejich dlouhodobými strategiemi a NECP.

Výhody

Společný přístup pro období do roku 2030 pomáhá zajistit regulační jistotu pro investory a koordinovat úsilí zemí EU.

Tento rámec pomáhá řídit pokrok směrem k nízkouhlíkové ekonomice a budovat energetický systém, který

  • zajišťuje dostupnou energii pro všechny spotřebitele,
  • zvyšuje bezpečnost dodávek energie do EU,
  • snižuje naši závislost na dovozu energie,
  • vytváří nové příležitosti pro růst a zaměstnanost a
  • přináší přínosy pro životní prostředí a zdraví – např. sníženým znečištěním ovzduší

Zdroj: https://ec.europa.eu/clima/index

 

Občanská podpora pro opatření v oblasti klimatu

Podle průzkumu Eurobarometru provedeného Evropskou komisí jsou Evropané velmi znepokojeni změnou klimatu a podporou opatření na její řešení v celé EU.

Průzkum 2019

93 % považuje změnu klimatu za vážný problém;  93 % podniklo alespoň jedno opatření k řešení změny klimatu;  92 % souhlasí s tím, že emise skleníkových plynů by měly být sníženy na minimum, aby se do roku 2050 stalo hospodářství EU neutrální vůči klimatu.

Hlavní zjištění průzkumu

  • 93 % občanů EU považuje změnu klimatu za vážný problém a 79 % za velmi závažný problém.
  • 92 % respondentů si myslí, že je důležité, aby jejich národní vláda stanovila ambiciózní cíle ke zvýšení množství obnovitelné energie, 89 % se domnívá, že vlády by měly do roku 2030 poskytnout podporu ke zvýšení energetické účinnosti.
  • 84 % se domnívá, že přechodu na čisté energie by mělo být poskytnuto více veřejné finanční podpory, i když to znamená snížení dotací na fosilní paliva.
  • 92 % respondentů – a více než osm z deseti v každém členském státě – souhlasí s tím, že emise skleníkových plynů by měly být sníženy na minimum a zároveň kompenzovat zbývající emise, aby se do roku 2050 stalo hospodářství EU klimaticky neutrální.

Posílení ekonomiky a pracovních míst

Více než osm z deseti respondentů souhlasí s tím, že podpora odborných znalostí EU v oblasti čistých technologií pro země mimo EU může být pro EU ekonomicky přínosná (81 %), zatímco 79 % se domnívá, že přijetí opatření v oblasti změny klimatu povede k tomu, že společnosti v EU budou inovativnější a konkurenceschopnější.

Velká většina souhlasí s tím, že snížení dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU může zvýšit energetickou bezpečnost a hospodářsky prospět EU (72 %).

Veřejná akce

93 % respondentů podniklo alespoň jedno konkrétní opatření v boji proti změně klimatu, zejména snížení a recyklaci odpadu (75 % respondentů) a snížení spotřeby jednorázových položek, kdykoli je to možné (62 %).

Přizpůsobení se změně klimatu

Sedm z deseti respondentů (70 %) souhlasí s tím, že přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu může mít pro občany EU pozitivní výsledky.

Úplná zpráva a informace o jednotlivých členských státech a další informace jsou na:  https://ec.europa.eu/clima/citizens/support_en