Ceny automobilů každým rokem rostou o tři až čtyři procenta. Důležitý vliv na cenu aut s konvenčním pohonem mají opatření Evropské komise, která požaduje v letošním roce snížení emisí CO2 v průměru o 21 % na jeden vůz oproti roku 2018. V opačném případě hrozí automobilkám pokuty v celkové výši 36 miliard eur. Příznivější situace je u vozů s alternativním pohonem, jejichž cena má v budoucnu naopak klesat. O konečné podobě mobility v Česku budou rozhodovat fleetoví manažeři, kteří jsou zatím v elektromobilitě opatrní. Vliv bude mít také rozšiřování počtu dobíjecích stanic, státní podpora a další faktory. Vyplývá to z údajů společnosti Arval, která poskytuje operativní leasing k vozům, a z dat analytiků České spořitelny.

Emisní limity nutí automobilky ke zdražování

„Na automobilovém trhu očekáváme v budoucnosti dva protichůdné trendy. Na jednu stranu budou zdražovat vozy s konvenčními pohony z důvodu nutnosti plnění emisních limitů vyžadovaných ze strany EU. Ty lze splnit buď elektrifikací pohonných jednotek, nebo čím dál nákladnějším vývojem úsporných motorů. Druhým trendem bude postupné snižování cen elektrifikovaných vozidel, jakmile se vyřeší aktuální nedostatek dostupných baterií,“ říká Jiří Havel, obchodní ředitel společnosti Arval. 

Největší rozdíl v cenách vozů bude ve druhém čtvrtletí

Rozdíl mezi cenou konvenčních aut a vozů s alternativním pohonem bude výraznější ve druhém čtvrtletí letošního roku. „Očekávám, že cena tradičních aut se zvýší dle kvalifikovaného odhadu o tři až čtyři procenta, což v reálu znamená zdražení o padesát až sedmdesát tisíc korun na jedno vozidlo. Na druhou stranu musím zmínit, že operativní leasing může být cestou pro firmy i soukromé uživatele v době, kdy cena aut roste. Už za první platbu získají nové auto a úspory investují do podnikání, nikoli do nákupu vozu. V ceně splátky je financování vozidla, pojištění, údržba a oprava vozidla, zajištění letních i zimních pneumatik, dálniční známka, daně a poplatky,“ upřesňuje Jiří Havel. 

Průzkum: 64 % českých manažerů nezohlední nová pravidla pro emise CO2

Rozvoj elektromobility v Česku ovlivňuje mnoho faktorů – vedle ceny vozů je to existující poptávka jednotlivců i firem, počet dobíjecích stanic nebo dosavadní převaha motorů na benzín a naftu. Svoji roli sehrává i výrazně odlišný přístup českých fleetových manažerů, kteří dávají přednost konvenčním pohonům, jak ukazuje průzkum společnosti Arval. „Oproti evropským kolegům se Češi liší i v přístupu k novým pravidlům pro testování spotřeby a emisí CO2. Pouze 36 % tuzemských manažerů odpovědělo kladně na otázku, zda jejich firemní car policy bude zohledňovat nová pravidla pro testování spotřeby a emisí CO2 vozidel – tzv. test WLTP,“ tlumočí výsledky průzkumu obchodní ředitel společnosti Arval. Upravovat úroveň vozů, které svým zaměstnancům poskytují, je kvůli hodnotám naměřeným podle WLTP připraveno 18 % firem v Česku a 37 % firem v ostatních zemích. Pokud dotazovaní manažeři připouštějí změny v autoparcích způsobené WLTP, spočívají tyto změny nejčastěji ve volbě jiných modelů nebo značek s nižšími emisemi, případně ve volbě jiných typů pohonů.

Automobilky, snižování emisí a miliardové investice do elektromobility

V letošním roce musí automobilky dodávající do EU v průměru snížit emise CO2 na jedno auto o 21 % oproti roku 2018. Pokud neuspějí, hrozí jim pokuty v celkové výši 36 miliard euro, které připraví výrobce vozů o velkou část zisků. „Automobilky se budou chtít pokutám vyhnout. Budou do své nabídky zařazovat vozy s nižšími emisemi a vozy na alternativní pohony. Dle zaměření a velikosti investic automobilek zvítězí elektromobilita. Automobilky mají v tomto ohledu velké plány. Například Škoda má investovat 52 miliard korun do vývoje aut na alternativní pohony a 10 nových elektromodelů do roku 2022,“ informuje analytik České spořitelny Radek Novák. Ani Volkswagen nestojí stranou. V roce 2025 by měly 15 až 25 % prodejů značky tvořit vozy na elektrický pohon. Automobilka chce navíc ukončit do šesti let vývoj spalovacích motorů a plánuje v příštích pěti letech investice do elektrovozů ve výši 30 miliard eur.