Evropská zelená dohoda by mohla snížit účty za energie domácností s nejnižšími příjmy o jednu třetinu a zvýšit jejich disponibilní příjem ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Uvádí to studie Institutu pro evropskou energetickou a klimatickou politiku (IEECP), zahrnující 10 zemí s nejvyšším podílem energetické chudoby v EU. Mezi ně patří i Česká republika.

Podle studie by standardy energetické náročnosti budov ke zvýšení renovací domů a postupné ukončení prodeje kotlů na fosilní paliva (především zemní plyn) v kombinaci s chytrou recyklací příjmů z emisních povolenek u topných paliv vedly k nižším nákladům na energii (-34 % v průměru) a nejvyšší disponibilní příjmy v roce 2050 pro nízkopříjmové domácnosti ve srovnání s realizací pouze jednoho nebo druhého opatření.

V Česku by kombinace těchto dvou opatření znamenala snížení nákladu na energie o 34 % a investici cca 11,8 miliardy EUR. Tyto prostředky přitom Česku zajišťují transformační fondy, jako jsou například Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace či Národní plán obnovy.

Pro modernizaci domů nízkopříjmových domácností analýza odhaduje náklady 140 miliard EUR pro 10 zemí do roku 2040. Studie zahrnuje Bulharsko, Řecko, Maďarsko, Rumunsko, Česko, Slovensko, Polsko, Itálii, Portugalsko a Španělsko.

Evropský parlament a členské země v současné době vyjednávají o řadě opatření a legislativ, jak snížit do roku 2030 60 % emisí skleníkových plynů z budov. Tyto opatření, tzv. EU Renovation Wave, se také dostaly do centra pozornosti pro svůj potenciál při zvyšování úspor energie a snižování závislosti na ruském dovozu energetických surovin.

Toto je první studie, která ukazuje, jak navrhnout taková opatření, aby přinesla sociálně spravedlivou vlnu renovace a prospěch skupinám s nejnižšími příjmy, které jsou nejvíce postiženy prudce rostoucími cenami plynu a mají tendenci žít v budovách s nejhoršími parametry.