Schválená novela zákona o odpadech představuje velkou nejistotu pro obce. Zákon je platný od ledna příštího roku a na první pohled už probouzí méně rozbrojů než před rokem. Z praktického hlediska ale řeší mnoho věcí pouze v obecné rovině. Spousta detailů bude jasná až v prováděcích vyhláškách – ty zatím neexistují.
Zásadní změnou oproti předchozím návrhům zákona je výpočet zákonného poplatku za ukládání odpadu na skládku, takzvaný skádkovací poplatek, a na něj navazující třídicí sleva. Výše skládkovacího poplatku se změní postupně od roku 2021 do roku 2030 z 500 až na 1850 korun. Cílem je snížit množství odpadu, který by mohl být využit recyklací či energeticky.
V praxi to znamená, že každá obec bude moci po podání žádosti uplatnit slevu na zákonný poplatek, kdy určitá hmotnost veškerého skládkovaného odpadu bude zpoplatněna jako odpad zbytkový a další produkce nad stanovený limit bude podléhat výši poplatku odpovídajícímu využitelnému odpadu.
„Pro rok 2021 je stanovena cena za ukládání využitelného odpadu 800 korun za tunu – za tunu zbytkového odpadu ale obce zaplatí pouze pět set korun. Podmínka pro ukládání odpadu na skládku za nižší cenu je jednoduchá: Směsný komunální odpad musí být pod dvě stě kilo ročně na občana. Tato hranice se bude každý rok o deset kilogramů snižovat. To má obce motivovat k vyšší míře třídění odpadu a tím i k dosažení závazných hodnot, které vyplývají z legislativy Evropské unie,“ uvedl Aleš Choutka z poradenské společnosti Obcejinak.cz
Zákon o odpadech stanovuje neodvolatelné cíle pro recyklaci komunálních odpadů, pro omezení skládkování využitelných komunálních odpadů, pro třídění odpadů na úrovni obcí a upravuje také nastavené ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství. Výrazným nedostatkem navržené legislativy je prodloužení skládkování využitelných odpadů až do roku 2030.
Skládkování je ten nejhorší způsob nakládání s odpadem, přesto je zatím pořád nejlevnější. V zákoně se navrhuje pokračovat ve zvyšování poplatků za skládkování pro obce. Tím se jeho cena postupně přiblíží ceně energetického využití komunálního odpadu v zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO), eventuálně začne být rentabilní samostatné využití vytříděných složek.
„Jak tedy naložit s miliony tun odpadů, které dnes končí na skládkách? Řešením jsou ekologické spalovny, takzvané ZEVO. Nabízí se dánská cesta, která kombinuje recyklaci právě s energetickým využitím odpadu. Ekologicky ho spaluje a poté uvolněným teplem zásobuje celé čtvrti měst. Například v Kodani loni otevřeli spalovnu, která nezaujala jen tím, že na střeše vznikla sjezdovka, ale také prostým faktem, že dokáže zásobit až 150 tisíc domácností teplem,“ okomentoval situaci Aleš Choutka.
Největším tématem zákona o odpadech je termín, kdy končí zákaz skládek. Ten je přesunut z roku 2024 na 2030. Tato problematika je ale mnohem širší, než se zdá. Zákon původně počítal s rokem 2024, s čímž souvisela výstavba velkých spaloven a příprava na další stavby a aktivity obcí. „S posunutím termínu na rok 2030 se všechny stavby a aktivity zastavily, protože do té doby nejsou investoři pro výstavbu motivovaní. V podstatě došlo k zastavení vývoje – je to úplně zbytečné. Reálná výstavba ZEVO trvá minimálně šest let, spíš déle. Například plzeňský Chotíkov se reálně stavěl tři roky, dva roky trvalo získat EIA a rok trval ze zákona zkušební provoz. Jak to dopadne? Situace bude za pár let stejná jako teď – vše se zase bude honit na poslední chvíli a v posledních čtyřech letech,“ vysvětlil Choutka.
Zatímco v Česku se skládkuje více než dvě pětiny komunálního odpadu, v Dánsku jde o pouhé jedno procento. „V Dánsku se všechen odpad spaluje už od ropné krize v sedmdesátých letech, je to tradice, národní věc, která není vnímána jako neekologická,“ řekl František Šimánek z dánské společnosti Marius Pedersen, která má v Česku zásadní tržní podíl na svozu odpadů. Mnohem lepší bilanci mají také další evropské země včetně sousedních států.
V Česku se mnozí staví ke spalovnám poněkud odtažitě. Nejen severské země, které jsou vzorem v ekologii, však ukazují, že jde o zastaralý názor. Ve velkém spoléhají na ZEVO při řešení odpadové otázky také Němci či Francouzi, právě tam stojí nejvíce takových zařízení na starém kontinentu. „Dnešní ZEVO jsou vybaveny tak účinnými filtry, že z nich mnohdy vychází čistší vzduch, než je ten okolní,“ shrnul Aleš Choutka.
Postavením ZEVO a energetickým využitím odpadů by mohlo zároveň dojít k odstavení některých uhelných elektráren, což by bylo jistě přínosem pro životní prostředí, protože spaliny ze ZEVO jsou velice pečlivě čištěny.