Vozy třídy SUV, neboli sportovně-užitkové vozy, si v červenci (2019) upevnily svoji dominanci na českém trhů nových osobních aut. Jejich podíl mezi všemi registrovanými novými osobními auty za období od letošního ledna do července činí podle dnešních čísel Svazu dovozců automobilů 31,6 procenta. Pro srovnání, za prvních sedm měsíců loňského roku činil tento podíl 29 procent a třeba v prvních sedmi měsících roku 2016 jen necelých dvacet procent.

Podobný trend je patrný i mnohde jinde v Evropské unie. Environmentalistům dost vadí. Tak třeba podle Výboru pro klimatickou změnu, což je britský environmentální úřad, nárůst popularity vozů SUV ruší příznivý efekt, který na emise oxidu uhličitého mají obecně hospodárnější a šetrnější technologické postupy.

Samozřejmě, vozy SUV nabízejí vyšší posed, jednodušší nastupování, pocit bezpečí i vizuálně větší prostor. Daní za jejich robustnost je však poměrně vysoká hmotnost a spotřeba paliva. A poměrně vysoké emise. Zatímco průměrné SUV emituje zhruba 141 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr, malý rodinný vůz, jako je Volkswagen Golf, jenom 116 gramů, plyne z čísel britského sdružení automobilového průmyslu.

Pokud by byla paliva dražší, atraktivita SUV by rychle vzala za své. Rostoucí popularita sportovně-užitkových vozů signalizuje, že paliva prostě z hlediska podstatné části spotřebitelů – ať v Česku či jinde v EU – zase tolik drahá nejsou. To vede k intuitivnímu závěru: paliva je třeba zdražit, tedy uvalit na ně vyšší daň. Takto uvažují například němečtí sociálnědemokratičtí politici, kteří podle jednoho z návrhů chtějí uhlíkovou daň 35 eur za každou emitovanou tunu oxidu uhličitého, přičemž tato daň by se do roku 2030 zvýšila na 180 eur. Míní, že zdaněním, a tedy zdražením paliv přimějí veřejnost k environmentálně šetrnější spotřebě.

Lukáš Kovanda