Ambicí Evropské unie je být do roku 2050 klimaticky neutrální. Představitelé evropského LPG průmyslu se zavázali tento ambiciózní cíl podpořit. Podle aktuálně publikované studie „BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050“ by mohla být budoucí poptávka po zkapalněném ropném plynu (LPG) v roce 2050 zcela uspokojena produkcí bioLPG. Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů zde již existují potřebné technologie či infrastruktura a nejsou třeba žádné úpravy u stávajících zařízení. S dostatečnou produkcí tedy lze uskutečnit přechod na bioLPG doslova ze dne na den. Do Česka dorazila první dodávka bioLPG loni v červenci.

Plyny z obnovitelných zdrojů hrají klíčovou roli v ekologickém přechodu a budou doplňkem elektrifikace i dalších energetických řešení šetrných k životnímu prostředí. Evropská asociace LPG v únoru letošního roku publikovala studii BioLPG: A Renewable Pathway Towards 2050, ve které jsou nastíněny způsoby, jak by mohl LPG průmysl do roku 2050 dosáhnout 100% klimatické neutrality.

I když je LPG ekologicky příznivější než konvenční paliva, stále jde o fosilní zdroj energie: 60 % globálně vyrobeného LPG pochází z těžby zemního plynu, zbylých 40 % z rafinérského zpracování ropy. Jde nicméně o nejrozšířenější alternativní palivo. V EU jezdí na LPG asi 8 milionů vozidel a autoplyn je k dostání na 35 tisících čerpacích stanicích. V Česku je čerpacích stanic s LPG necelá tisícovka a vozidel na propan-butan jezdí asi 170 tisíc. Přestavba stávajících vozidel na LPG je pro spotřebitele cenově dostupným řešením s poměrně rychlou návratností. V loňském roce se na trhu navíc objevily i nové modely s tovární LPG zástavbou. „Počet registrací nových vozů na LPG loni meziročně výrazně rostl a stejný trend pokračuje i letos. Z alternativních pohonů sledovaných v rámci Národního akčního plánu čisté mobility bylo v lednu 2021 registrováno meziročně více vozidel pouze právě u LPG,“ říká Ivan Indráček, předseda České asociace LPG (ČALPG).

Loni aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility považuje LPG za ekologicky šetrné palivo, ovšem dodává, že do budoucna to nebude stačit. Automobily na LPG nemají podle zmíněné studie Evropské asociace LPG téměř žádné emise znečišťujících látek. Uhlíková stopa LPG je pak z pohledu celého životního cyklu paliva výrazně nižší než u nafty (‒23 %) a benzínu (‒21 %). „Emise nelze měřit jen ‚na výfuku‘, ale musíme zohlednit celý životní cyklus paliva, tedy analyzovat veškeré dopady na životní prostředí takzvaně ‚od zdroje ke kolu‘ neboli well-to-wheel (WTW). Z tohoto pohledu pak bioLPG může mít dokonce až o 80 procent nižší emise ve srovnání s již tak ekologickým LPG a z dlouhodobého hlediska má potenciál stát se v závislosti na vývoji nových výrobních procesů uhlíkově neutrálním,“ vysvětluje Ivan Indráček.

Význam LPG potažmo bioLPG ale není jen v oblasti mobility, nýbrž i pro vytápění a ohřev vody v domácnostech nebo jako zdroj energie pro firemní provozy. Aktuálním tématem je výměna starších kotlů emisních tříd 1 a 2, které by měly být na základě zákona o ochraně ovzduší vyřazeny z provozu k 1. září 2022. „Logickou volbou pro mnoho domácností může být přechod na plyn. V rámci Česka ale nejsou výjimkou lokality, kde přípojka zemního plynu není dostupná. Nejde přitom jen o odlehlé horské oblasti, příkladem slabší plynofikace je širší okolí Prahy nebo Jihočeský kraj. Řešením může být LPG, respektive čistý propan ze zásobníku nezávislého na distribuční síti, který dodavatel plní plynem zpravidla jednou až dvakrát do roka,“ popisuje Ivan Indráček.

Na evropský trh bylo bioLPG uvedeno v roce 2018 a k dispozici je podle studie sice zatím v malém, ale rostoucím množství. První dodávka do Česka proběhla loni v červenci a do konce roku se ho na čerpacích stanicích společnosti Primagas v regionu severní Moravy prodalo již 33 tun. „BioLPG je z chemického hlediska naprosto totožné s klasickým fosilním LPG – jde o směs plynů propanu a butanu. Proto jej lze použít čisté nebo libovolně smíchané s LPG ve stejných aplikacích, od vozidel až po kotle,“ vysvětluje Ivan Indráček. Z logiky věci tak vyplývá, že pokud by bylo bioLPG k dispozici v dostatečném množství, mohou na ně plynule přejít všichni stávající uživatelé LPG zařízení. „S potřebnými objemy je možné uskutečnit přechod na bioLPG prakticky ze dne na den, což znamená, že dnešní investice do dodavatelského řetězce LPG a zařízení na LPG mohou být zhodnoceny i v budoucnu. Mohou totiž nadále fungovat i na bioLPG bez dalších nákladů na modernizaci či rozsáhlých investic do zcela nových technologií,“ dodává Ivan Indráček.

V současné době produkuje bioLPG na evropském trhu šest společností: Eni (Itálie), Global Bioenergies (Francie), Neste (Nizozemí), Preem (Švédsko), Repsol (Španělsko) a Total (Francie). Ve většině případů je bioLPG stejně jako jeho fosilní varianta vedlejším produktem, například při výrobě hydrogenovaných olejů (HVO). „Evropská výrobní kapacita v tuto chvíli ještě není dostatečná pro to, aby dodala potřebný objem bioLPG. Produkce však průběžně roste,“ říká závěrem Ivan Indráček. Evropská asociace LPG předpokládá, že budoucí poptávku, která by měla na evropském trhu činit v horizontu 30 let přibližně 8 až 12 milionů tun LPG ročně, by mělo být možné zcela uspokojit díky bioLPG vyrobenému z evropských zdrojů.