Energetická krize a růst cen energií způsobují, že lidé více topí uhlím a dřevem, často v horší kvalitě. V krajním případě i různými odpady. Část lidí uvedla znovu do provozu staré nekvalitní kotle. Velkým problém je množství emisí vypouštěných do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti.

Kromě více znečistěného ovzduší se také zvyšují hodnoty škodlivých látek v poletavém prachu. Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic.

Největším zdrojem znečištění je lokální vytápění domácností

V lokálních spalovacích zařízeních na tuhá paliva vzniká kvůli nedokonalému spalování, a to zejména při roztápění, množství tuhých částic, polycyklických aromatických uhlovodíků a dalších látek, které mají negativní vliv na zdraví obyvatel. Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit.

„V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětluje,“ vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.

ČHMÚ sleduje koncentrace znečišťujících látek a monitoruje mimo jiné výskyt polétavého prachu, rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a těžkých kovů. „V malých obcích je dominantním zdrojem benzo(a)pyrenu v ovzduší lokální vytápění domácností, které se v letech 2017 až 2021 dlouhodobě zlepšovalo ve většině sledovaných obcí. V letošním roce ale přišlo zhoršení kvality vytápění,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.

Ultrajemný polétavý prach

ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem.

Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí.

„Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká prim. MUDr. Jarmila Zipserová z Neurorehabilitační kliniky AXON a dodává: „Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí až k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.“

Polétavý prach také ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí může dále způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci.

Jak situaci zlepšit?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. „Záchytu prachu pomůže i zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.“