Energetické vstupy do národního hospodářství České republiky se od roku 2000 až do roku 2007 trvale zvyšovaly. V roce 2008 zaznamenáváme mírný pokles prvotních energetických zdrojů (dále PEZ) a v roce 2009 výrazný pokles na úroveň roku 2002. Ve struktuře PEZ je v období 2000 až 2009 významný pokles podílu tuhých paliv z 54 % na 46 %, podíl kapalných paliv vzrostl o 4 % a podíl plynných paliv poklesl o 3 %. Celkový úbytek podílu tuhých paliv byl nahrazen prvotním teplem (takřka zdvojnásobení výroby v důsledku zahájení provozu jaderné elektrárny Temelín).

Česká republika patří mezi země s vysokou energetickou nezávislostí, pokud bereme v úvahu celkovou úroveň PEZ a tuzemských přírodních zdrojů. Míra energetické nezávislosti stanovená jako podíl tuzemských přírodních zdrojů na PEZ se ve sledovaném období pohybuje stále nad 70 % (v roce 2000 73,1 % a v roce 2008 72,1 %), zatímco průměr v EU27 poklesl z 54,2 % v roce 2000 na 46,8 % v roce 2008. V EU má ukazatel energetické nezávislosti vyšší pouze Velká Británie a Dánsko.

V palivové struktuře, jak známo, je energetická nezávislost v ČR nejednotná. Zatímco pro tuhá paliva je výrazně nad 100 % (119,5 % v roce 2009), pro kapalná a plynná se pohybuje jen mezi 2 až 3 procenty.

Energetická náročnost hrubého domácího produktu (HDP) ČR vyjádřená spotřebou PEZ na tisíc Kč HDP s výjimkou roku 2003 nepřetržitě klesá. V letech 2000 až 2009 poklesla téměř o 23 %. Za stejné období poklesl tento ukazatel v EU zhruba o 15 %.

Měrná náročnost prvotních energetických zdrojů na jednoho obyvatele vyjádřená v tunách ropného ekvivalentu je v ČR po celé sledované období nižší než průměr všech 30 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Trend v poslední dekádě byl u většiny zemí podobný – zpočátku růst a od roku 2005 pokles, pouze největší spotřebitel, USA, snižuje měrnou náročnost PEZ na obyvatele v celém období, která přesto zůstává výrazně nejvyšší.

Tuhá paliva

Těžba černého uhlí se od roku 2000 snižovala ze 14,9 mil. tun v tomto roce na 11 mil. tun v roce 2009. Dovoz černého uhlí se od roku 2000 do roku 2009 zvýšil téměř dvojnásobně, vývoz se mezi těmito roky zvýšil o 10 %. Spotřeba od roku 2000 klesala, z 10,7 mil. tun až na 6,8 mil. tun v roce 2009. Přitom spotřeba mezi roky 2005 až 2008 byla téměř konstantní okolo 9,2 až 9,8 mil. tun, takže největší pokles spotřeby byl mezi roky 2008 a 2009.

Výroba koksu v letech 2000 až 2008 se pohybovala okolo 3,4 mil. tun, v roce 2009 poklesla na 2,3 mil. tun. Spotřeba koksu mezi roky 2000 a 2009 poklesla o více než 30 %, což odpovídá poklesu spotřeby černého uhlí, které se na výrobu koksu používá.

Hnědého uhlí vč. lignitu se v roce 2000 vytěžilo 50,3 mil. tun, nv dalších letech těžba stagnovala ve výši okolo 48 mil. tun, pokles o více než 2 mil. tun nastal v roce 2009. Samotného lignitu se těžilo do roku 2008 mezi 0,4 až 0,5 mil. tun. Po poklesu v roce 2009 byla těžba v roce 2010 zastavena. V letech 2000 až 2007 byl dovoz hnědého uhlí minimální, v roce 2008 se poprvé dovezlo 35 tis. tun, v roce 2009 se dovoz ztrojnásobil. Vývoz hnědého uhlí mezi roky 2000 a 2003 poklesl téměř o 60 %, od roku 2003 je vývoz konstantní okolo 1,1 mil. tun. Spotřeba mezi roky 2000 a 2009 poklesla asi o 10 %.

Výroba hnědouhelných briket až do roku 2006 se pohybovala okolo 300 tis. tun, od roku 2007 má klesající tendenci a v roce 2010 výroba po 130 letech skončila, dále se hnědouhelné brikety jen dováží. Spotřeba v posledních šesti letech (s výjimkou roku 2008) byla kolem 140 tis. tun.

V roce 2009 bylo v činných těžebních lokalitách, podle podkladů České geologické služby – Geofond, 206 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí a 863 milionů tun hnědého uhlí. Dalších zhruba 900 milionů tun hnědého uhlí je vázáno územně ekologickými limity těžby (pramen: MPO).

Kapalná paliva

Množství dovezené ropy postupně rostlo od roku 2000 až na maximum v roce 2008 (8 109 tis. tun). V roce 2009 došlo k poklesu dovezeného množství o 11,4 % oproti roku 2008, když celkový objem dovezeného množství činil 7 187 tis. tun, tj. množství na úrovni roku 2007.

Proti roku 2008 došlo v roce 2009 ke zvýšení podílu ruské ropy o více než 4 % z celkového dovezeného množství, přičemž celkový dovoz ropy poklesl o 11,4 %. Tuzemská těžba ropy se podílela na celkové spotřebě ropy cca 2,9–4,8 % (v roce 2009 bylo v ČR vytěženo 222 tis. tun ropy, což odpovídalo 3 % její spotřeby).

Výroba kapalných paliv (motorového benzinu a motorové nafty) koresponduje s trendem v dovozu ropy, tj. až do roku 2008 dochází k nárůstu výroby. V roce 2009 pak proti roku 2008 dochází k poklesu výroby motorového benzinu o 10,5 % a u motorové nafty o 8,8 %. U výroby topného oleje je patrný trend přechodu na ekologičtější paliva (u topného a ostatního plynového oleje a topného oleje vysokosirného dochází k poklesu cca na 1/7 úrovně roku 2000). U topného oleje nízkosirného výroba v podstatě stagnuje na úrovni roku 2000.

Spotřeba kapalných paliv – u motorového benzinu rostla do roku 2003, kdy dosáhla 2 100 tis. tun a od té doby osciluje lehce nad 2 000 tis. tun; proti roku 2008 se v roce 2009 zvýšila jen o 1,1 %. Spotřeba motorové nafty se zvyšovala až do roku 2007 a od té doby se drží na úrovni lehce nad 4 000 tis. tun, přičemž v roce 2009 dosáhla své nejvyšší hodnoty 4 093 tis. tun. U spotřeby topného a ostatního plynového oleje dochází k poklesu na cca 1/6 úrovně roku 2000, u topného oleje nízkosirného spotřeba od roku 2005 postupně ročně klesá o 6,5–12,2 %, u topného oleje vysokosirného dochází k poklesu spotřeby cca na 1/9 úrovně roku 2000.

Při rostoucím dovozu ropy v období 1.–11. 2010 (o 7,26 %) proti stejnému období roku 2009 zároveň roste v roce 2010 výroba motorového benzinu (o 4,43 %), motorové nafty (o 6,09 %), topného a ostatního plynového oleje (o 7,27 %) a klesá výroba topných olejů nízkosirných a vysokosirných celkem (o 14,04 %).

Zásoby držené vládou k 31. 12. 2009 tvořily u ropy 1 016 tis. t, což bylo 74,0 % ze zásob ropy celkem patřících ČR, u hotových produktů zásoby tvořily 980 tis. tun, což je 63,4 % ze zásob hotových produktů celkem patřících ČR. Zásoby ropy a ropných produktů pro stavy krize a ropné nouze se koncem roku 2008 rovnaly 98,9 dnům, koncem roku 2009 to již bylo 99,1 dnů. K 30. 11. 2010 byly zásoby ropy a ropných produktů na 103,3 dne.

Plynná paliva

Dovoz zemního plynu v období 2000 až 2009 se pohyboval v rozmezí 8,6 až 9,8 mld. m3 (z toho dovoz z Ruska byl vždy okolo 75 % a z Norska okolo 25 %). Konečná spotřeba plynných paliv po roce 2006 poklesla z 290,9 PJ v roce 2004 na 234,6 PJ v roce 2009.

U konečné spotřeby v průmyslu nastal také v roce 2007 výrazný pokles (z 121,4 PJ v roce 2006 na 108 PJ v roce 2007 a na 99,6 PJ v roce 2009). Spotřeba zemního plynu v domácnostech se také v roce 2007 výrazně snížila (z 95 PJ v roce 2006 na 85,3 PJ v roce 2007). V dalších letech se spotřeba mírně zvýšila na úroveň kolem 86 PJ. V roce 2010 zaznamenáváme opětovný růst celkové tuzemské dodávky zemního plynu o 13,1 % v 1.–11. měsíci proti stejnému období v roce 2009 (podle podkladů ERÚ).

Domácí těžba zemního plynu je z hlediska celkové spotřeby zanedbatelná a v sledovaném období byl její podíl, podobně jako u ropy, kolem 2 % (v roce 2009 bylo v ČR vytěženo 178 mil. m3 zemního plynu).

V oblasti plynných paliv bylo v období 2000 až 2010 nejdůležitější událostí přerušení dodávky zemního plynu v lednu 2009, které prokázalo, že plynárenská soustava ČR je schopná se vypořádat i s dlouhodobým výpadkem dovozu zemního plynu uprostřed zimy, což je způsobeno především vysokou kapacitou podzemních zásobníků (2,5 mld. m3) a reverzibilitou plynárenské sítě.

Elektrická energie

Výroba elektrické energie se v roce 2009 zvýšila proti roku 2000 o 11,9 % na 82 250 GWh, v letech 2008 a 2009 v důsledku ekonomické krize poklesla, a za 10 měsíců roku 2010 opět vykázala meziroční růst, a to o 5,4 %. Rozhodujícími zdroji jsou parní a jaderné elektrárny, podíl parních elektráren (vč. plynových, paroplynových a kogeneračních) na celkové hrubé výrobě poklesl ze 78,3 % v roce 2000 na 62,8 % v roce 2009, zatímco podíl jaderných elektráren naopak vzrostl z 18,5 % na 33,1 %. Za 10 měsíců roku 2010 dosáhl podíl parních elektráren 61,9 % a jaderných elektráren 32,8 %. Zbývající část výroby připadla na zdroje využívající obnovitelnou energii – vodní, větrné a solární elektrárny.

Období let 2000 až 2009 je charakterizováno přebytkem ve výrobě elektřiny, který je v budoucnu omezen ekonomickou životností elektráren a rozsahem zásob uhlí. V současnosti je tento přebytek vyvážen do zahraničí. Nejvyšší čistý vývoz (vývoz mínus dovoz) byl vykázán v roce 2003, a to 16 213 GWh, tj. 19,5 % celkové hrubé výroby. Za 10 měsíců roku 2010 činil 12 585 GWh (17,8 % výroby). Nejpodstatnějším přírůstkem kapacity elektráren v průběhu sledovaných let bylo zprovoznění dvou 1 000 MW bloků v jaderné elektrárně Temelín v letech 2002 a 2003. Koncem roku 2009 celkový instalovaný výkon elektráren dosáhl 18 326 MW (v roce 2000 byl 15 324 MW). (Údaje za rok 2010 jsou z podkladů ERÚ).

Teplo

Centrální zásobování teplem má v ČR dlouhou tradici, přesto výroba tepla ve veřejných i závodních teplárnách a výtopnách v posledních 20 letech klesá, v letech 2000 až 2009 podle údajů ČSÚ o 16,5 %. Tento pokles byl především způsoben změnou struktury průmyslové výroby, přechodem některých spotřebitelů od CZT na lokální vytápění zemním plynem nebo obnovitelnými palivy apod.

Obnovitelné energetické zdroje

Podle údajů MPO, které od roku 2004 zajišťuje statistiku obnovitelných energetických zdrojů, měly v roce 2009 obnovitelné energetické zdroje podíl 5,83 % na primárních energetických zdrojích, přitom nejvýznamnějším zdrojem je v současnosti pevná biomasa, jejíž podíl dosáhl 4,25 %. Podíl ostatních zdrojů byl významně nižší – vodní elektrárny 0,49 %, kapalná biopaliva 0,42 %, bioplyn 0,3 %, větrné elektrárny 0,06 % a sluneční elektrárny 0,02 %. Proti roku 2003 vzrostla spotřeba energie v biomase v roce 2009 o 43,7 % a spotřeba energie v bioplynu o 214,9 %.

V roce 2007 bylo v ČR zahájeno povinné přidávání biosložek do motorové nafty a v roce 2008 do motorového benzinu zpočátku ve výši 2 %, což se projevilo růstem jejich výrobních kapacit i výroby. Od 1. června 2010 došlo k zatím poslednímu navýšení podílu povinné biosložky v motorové naftě na 6 % a v motorovém benzinu na 4,1 %. Podle údajů MPO vzrostla výroba MEŘO (metylestery mastných kyselin), které se přidávají do motorové nafty, v letech 2005 až 2009 o 22,1 % na 155 tis. tun. V roce 2009 výroba bio-etanolu (přísada do motorových benzinů) dosáhla 90 tis. tun, zatímco v roce 2006 byla jen 1 790 tun. Kromě domácí výroby bioetanolu se do motorových benzinů v roce 2009 přidalo ještě zhruba 10 tis. tun dováženého bio-ETBE (etyl-terc, butyl, éter).

Podíl vodních elektráren na celkové hrubé výrobě elektřiny v roce 2009 činil 3,6 % (v Norsku 95,7 %, v Rakousku 61,4 %, Švýcarsku 54,7 %, podle Electricity information 2010 with data 2009 – OECD/IEA 2010). V období let 2000 až 2009 byla nejvyšší výroba vykázána v roce 2006 (3 257 GWh) s nejvyšším podílem na celkové hrubé výrobě, a to 3,9 %. Výroba vodních elektráren je v podmínkách České republiky limitována povětrnostními podmínkami a hydroenergetický potenciál je stávajícími zařízeními z velké části již využit.

Na povětrnostních podmínkách jsou závislé i solární a větrné elektrárny. Ačkoliv výroba těchto zdrojů byla v roce 2000 prakticky nulová, v dalších letech došlo k jejich rychlému rozvoji. Výroba větrných elektráren, která v roce 2002 činila zhruba jen 2 GWh, se do roku 2009 zvýšila na 288 GWh a instalovaný výkon koncem roku 2009 dosáhl 193 MW (v Německu 23 895 MW koncem roku 2008 podle Energy-Yearly statistics 2008, 2010 edition Eurostat). I přes trvalý růst výroby větrných elektráren nedosáhl jejich podíl na celkové hrubé výrobě 0,4 %.

Výrazný rozvoj solárních (fotovoltaických) elektráren nastal v roce 2009 a zejména pak v roce 2010 v důsledku dotací výkupních cen. V roce 2009 vzrostla jejich výroba proti roku 2008 o 588,4 % a za 10 měsíců roku 2010 o 631,8 %. Jejich počty se v roce 2010 zvýšily z 6 032 na začátku roku na 12 109 koncem listopadu a instalovaný výkon vzrostl z 463 MW na 1 394 MW. Celková kapacita solárních elektráren již převyšuje výkon největší parní elektrárny v Česku Prunéřov 2 (1 050 MW) a přibližuje se kapacitě jaderné elektrárny Dukovany (1 830 MW). Protože podíl solárních elektráren na celkové hrubé výrobě byl v roce 2009 jen 0,11 % a v lednu až říjnu 2010–0,80 %, je patrné, že využití solárních elektráren je velmi nízké a nemohou v žádném případě velkou elektrárnu nahradit

Statistika energetiky – současný stav:

Mezinárodní energetická statistika se skládá z měsíčních a ročních statistik za pět vzájemně propojených oblastí:

  • Pevná paliva (Uhlí a uhelné plyny)
  • Kapalná paliva (Ropa a ropné produkty)
  • Elektřina a Teplo
  • Zemní plyn
  • Obnovitelné zdroje.

Statistiky jsou společné pro tři mezinárodní organizace:

  • IEA/OECD
  • Eurostat/EU
  • UNECE/EU.

Soubor statistik se vyznačuje vysokou mírou vzájemné propojenosti, to znamená, že výstup jedné statistiky je vstupem do druhé a zároveň části druhé vstupují do prvé atd. Vyvrcholení statistiky je sestavení celkové energetické bilance, do které vstupuje všech pět ročních statistik. Vzhledem k tomu, že některé tyto statistiky zajišťuje ČSÚ a některé MPO, je nezbytnou podmínkou funkčnosti celého systému velice úzká spolupráce.

Základní pojmy

Přírodní zdroje – přírodní energetický zdroj je energetický zdroj vzniklý

v důsledku geologického vývoje země a vlivem jiných přírodních pochodů

  • neobnovitelné (neobnovují se v průběhu současné geologické doby)
  • těžba paliv na úrovni odbytové těžby (uhlí, ropa, zemní plyn)
  • tepelná energie vyrobená v jaderných elektrárnách (teplárnách, výtopnách) jak pro výrobu elektřiny, tak i pro rozvod
  • teplo vznikající v exotermických chemických reakcích, které je dále využité (např. teplo vznikající při výrobě kyseliny sírové)
  • obnovitelné (průběžně se obnovují)
  • vodní energie (s výjimkou energie vyrobené přečerpáním)
  • pevná biomasa a odpady (dřevo v různých formách a další produkty rostlinného původu)
  • bioplyn
  • metylester řepkového oleje (MEŘO)
  • energie větru
  • energie z fotovoltaických systémů
  • solární energie
  • eplo z tepelných čerpadel

Prvotní energetické zdroje (PEZ) je součet energetických zdrojů vstupujících do tuzemského palivoenergetického komplexu, tj.: přírodní zdroje + dovoz – vývoz +/- změna stavu zásob

Konečná spotřeba je spotřeba energie zjišťovaná před vstupem do spotřebičů, ve kterých se využije pro finální užitný efekt a nevznikne již žádná sledovaná forma energie

Jednotky

  • Naturální jednotky
  • tuhá a kapalná paliva: tuna (t)
  • plynná paliva: tis. m3
  • elektrická energie GWh (1 GWh=1 000 MWh)  teplo TJ (1 TJ = 1 000 GJ)
  • Jednotky v energetickém ekvivalentu
  • základní jednotkou je joule (J) (energetický obsah paliva se počítá z výhřevnosti)
  • (1 GJ = 109 J, 1 TJ = 1 012 J, 1 PJ = 1 015 J)  1 GWh = 3,6 TJ
  • IEA (Mezinárodní energetická agentura) používá jednotku „toe“ – tuna ropného ekvivalentu, 1 toe = 41,868 GJ

V energetice se používala a mnohdy ještě používá, kromě výše uvedených jednotek, řada dalších, které nepatří mezi základní ani odvozené jednotky mezinárodní soustavy SI (například kalorie, BTU, kilopondmetr, aj.)

Zdroj: Statistika&My, 1/2011