Energetická účinnost jako řešení vedoucí ke snížení emisí CO2

Zpráva „Global Carbon Budget 2019” prezentována na klimatickém summitu OSN v Madridu (COP25) je prvním dokumentem uvádějícím celoroční odhady emisí CO₂. Z tohoto dokumentu je patrné, že celosvětové emise oxidu uhličitého neustále rostou, i když výrazně pomaleji. Ačkoli z nejnovější zprávy výzkumné skupiny Global Carbon Project vyplývá, že emise oxidu uhličitého v Polsku jsou nejvyšší za posledních více než 20 let, polská vláda se nemíní uhlí vzdávat. Odtud vyvstává o to naléhavější potřeba dosáhnout energetické účinnosti za účelem co největšího snížení emisí a provedení bezpečné, účinné a spravedlivé energetické transformace.

Zpráva zpráva předpokládá, že globální emise CO₂ z fosilních paliv budou letos pravděpodobně o více než čtyři procenta vyšší než v roce 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda o změně klimatu. Poslední zpráva výzkumné skupiny Global Carbon Project hovoří o tom, že Polsko se nachází na 18. místě na světě, pokud jde o emise oxidu uhličitého a je třetí v unijním žebříčků největších emitentů.

Musíme se zaměřit na energetickou účinnost, která nám umožní snížit emise. Ohromný potenciál energetické účinnosti dřímá v budovách, ale i v mnoha jiných oblastech. Společnost Danfoss vyrábí širokou škálu produktů a řešení umožňujících optimalizaci využití energie a snižování její spotřeby v místních elektrických a tepelných sítích a budovách, včetně rozvoden, součástí tepelných čerpadel, výměníků tepla, monitorovacích zařízení a vyrovnávacích a termostatických ventilů. Hotová řešení významně podporující energetickou účinnost, a tím i snižování emisí CO₂ existují a jsou široce dostupná – níže uvádíme některá z nich.

Elektromotory spotřebují cca 50 % elektrické energie na světě. 80 % z nich nepracuje s frekvenčními měniči, což znamená, že i když to není nutné, pracují na plný výkon. Použitím frekvenčních měničů a dalších systémů zvyšujících energetickou účinnost, by bylo možné snížit energetickou spotřebu elektromotorů až o 40 %, což by znamenalo snížení celosvětové spotřeby energie o 8 %. (Doba návratnosti těchto investic je asi 2–4 roky).
Optimalizace provozu systémů vytápění, klimatizace a ventilace zajišťuje snížení spotřeby energie v budově v průměru o 22 % s dobou návratnosti přibližně dva roky. Regulace teploty na radiátorech a vyvažování rozvodů tepla je klíčová – více než 50 % radiátorů v měřítku EU má stále pouze manuální ventily, což znemožňuje regulaci teploty v místnosti a spolu s tím i dosažení významných úspor. Instalace funkce regulace teploty na každém spotřebiči by v měřítku EU mohla přinést 10–15 miliard EUR úspor ročně. Dynamické vyvažování rozvodů může přinést dalších 20 % úspor. V Polsku je potenciál úspory energie v důsledku instalace termostatů 6 miliard kWh, což znamená snížení emisí CO₂ o 1,5mln tun ročně, tj. tolik kolik vypustí 745 000 aut ročně (doba návratnosti: 1–2 roky)
Podniky spravující vodovody a kanalizace (např. čističky odpadních vod) tvoří asi 30–50 % celkové spotřeby energie v obcích, a tedy asi 4 % světové spotřeby elektřiny. Díky technologiím zvyšujícím energetickou účinnost a umožňujícím zpětné využití energie se tyto podniky mohou stát energeticky neutrálními. V dánském městě Aarhus se místní čistírna odpadních vod díky investicím do tohoto typu technologií transformovala z významného spotřebitele energie v jejího výrobce. (doba návratnosti investice: 5 let).
Datová centra spotřebovávají v celosvětovém měřítku více elektrické energie než Velká Británie, a jsou odpovědná za stejné množství emisí CO₂ jako celý sektor letecké dopravy. V případě datových center je elektřina největší složkou nákladů – tvoří kolem 25–60 % celkových nákladů. Ve Švédsku pomohl Danfoss snížit náklady na energii pro datová centra Facebooku o téměř 50 %.
Využití tepla z chladicích systémů. Malý supermarket v dánském Sonderborgu dosáhl díky zpětnému využití energie ročních úspor 30 000 EUR a snížil emise CO₂ přibližně o 34 %. V Německu, kde se na chlazení v supermarketech vynakládá asi 1,4 % spotřeby elektrické energie, by zavádění obdobných postupů mohlo vést k úsporám 2,6 Mtoe ročně a 1,8 miliardy EUR. (doba návratnosti 1,5 roku).
Využití nízkoenergetického odpadního tepla (získaného z tepla generovaného datovými centry, průmyslovými procesy, čištěním vody, ale také chladničkami v supermarketech) v topných sítích. Využitím veškerého odpadního tepla v evropském měřítku by mohla být pokryta poptávka po teple v celém sektoru stavebnictví.
Nevyužitý potenciál kompresorů umístěných v chladničkách supermarketů lze použít jako tepelná čerpadla pro výrobu tepla během přebytku energie z obnovitelných zdrojů energie, například při nadměrné výrobě energie z větru. Díky tomuto řešení by supermarkety v měřítku EU mohly poskytnout dalších 150 TWh tepelné energie. Chladicí systém lze také použít k řízení spotřeby energie – 500 supermarketů může během krátké doby poskytnout flexibilitu na úrovni 26,5 MW.
Síťové vytápění a chlazení může zajistit rovnováhu pro nestabilitu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Přebytečná elektrická energie může být použita k výrobě tepla pomocí tepelných čerpadel. Skladování tepelné energie je 100 krát levnější než té elektrické.
Inteligentní systémy řízení a regulace vytápění, klimatizace a větrání mohou zdvojnásobit tempo rozvoje digitalizace. Díky těmto technologiím může být spotřeba energie v budově snížena v průměru o 38 %. Inteligentní automatické technologie mohou sledovat a upravovat spotřebu energie, informovat uživatele o množství spotřebovávané energie a zároveň optimalizovat využití energie z obnovitelných zdrojů vyrobené pro vlastní potřebu a pomáhat integrovat budovy do společného energetického systému a systému síťového vytápění a chlazení. (doba návratnosti: 3–5 let)
Můžeme sledovat potravinářské výrobky v celém chladicím řetězci. Díky tomu dokážeme zajistit vyšší kvalitu potravin, minimalizujeme jejich ztráty a šetříme energii i vodu nezbytnou pro celý proces výroby a skladování potravin.