Německo se dostává kvůli svým až příliš ambiciózním cílům do těžko řešitelné situace u zateplování budov a modernizace jejich topení. Pokud by skutečně chtělo dosáhnout úspor CO2 u budov, stanovených pro roky 2030 a poté 2045, bylo by zapotřebí ztrojnásobit rychlost sanací a celkově investovat přinejmenším 3 biliony eur, tedy přes 70 bilionů korun. To odpovídá asi 90 procentům ročního HDP Německa! Autorem tohoto odborného odhadu je společnost Ernst & Young (EY) a jedná se podle ní o „velmi konzervativní“ odhad, skutečnost bude asi vyšší. Informaci zveřejnil nejpopulárnější německý zpravodajský server WELT. Jsou tedy cíle snižování emisí ohroženy? Jak se v sanacích projeví válka na Ukrajině, energetická krize a nová opatření německé vlády?
Podívejme se tedy na tu problematiku blíže. Úvodem je třeba konstatovat, že zastavení dodávek plynu z Ruska se v Německu projevilo velmi negativně. Německo podobně jako naše republika patří k zemím s nejhustší plynovou infrastrukturou v Evropě. Dlouhodobé dodávky levného ruského plynu z podstatné části zajišťovaly vytápění obytných a dalších budov i vysokou prosperitu německého hospodářství. V Německu existuje zhruba 14 milionů plynových kotlů na vytápění budov. Jejich nahrazení jinými druhy topení bude neobyčejně drahý a časově náročný proces. Také rychlá náhrada dodávek ruského plynu v plném rozsahu není možná a dodávky hlavně tekutého zemního plynu ze vzdálených zemí se realizují za enormně vysoké ceny. Vše se ještě vyostřuje vysoce ambiciózním německým závazkem zajistit svou klimatickou neutralitu do roku 2045, jak je zakotveno v novele německého zákona o ochraně klimatu, platné od 31. srpna 2021.
Význam sanace budov roste
Přerušením dodávek plynu z Ruska důležitost energetické efektivnosti budov jako základního kamene moderní energetické politiky Německa ještě vzrostla. Dokonce se o ní hovoří jako o „spícím obrovi“. Zatím se totiž u Energiewende zdůrazňuje hlavně zvyšující se podíl OZE na výrobě elektřiny, který v roce 2021 dosáhl chvályhodných 41 procent. Jenže elektřina tvoří pouhou pětinu německé konečné spotřeby energie. Skutečným ‚bumbrlíčkem‘ jsou právě budovy, které v Německu spolykají více než třetinu konečné spotřeby energií, hlavně na vytápění, resp. chlazení budov a teplou vodu, ale také na elektřinu. Přitom podíl OZE u výroby tepla a chladu zatím dosáhl v minulém roce jen skromných 16,5 procenta.
Zateplování starších budov a důraz na energetickou efektivnost nových staveb tak získává význam z hlediska šetření nedostatkovými a drahými energiemi. A přínosy jsou významné. Podle některých německých studií při zateplení vnějšího pláště budov včetně výměny oken a izolací střech i sklepů a souběžné modernizaci topení může úspora energií dosáhnout v závislosti na stáří a stavu budovy i 30-40 procent. Například majitelé rodinných domů tak mohou každoročně ušetřit několik stovek eur na nákladech za vytápění.
Obr. Nejvíce tepla uniká z budov přes okna a fasádu. Foto: Lutz Weidner via Wikimedia Commons
Náklady rostou, efekt úspory emisí ale je stále menší
V letech 1990 až 2018 klesly emise skleníkových plynů v sektoru budov téměř na polovinu: z 210 mil. tun na 120 mil. tun. V roce 2030 by měly odpovídat ekvivalentu okolo 70 mil. tun. To vypadá poměrně jednoduše, ale hlavní úsporný potenciál už byl vyčerpán a další snižování emisí je nejen pracné, ale také mimořádně drahé. Bude dokonce asi nutné přistoupit i k novým sanacím již jednou zateplených domů. V letech 2010 až 2018 nateklo do energetických modernizačních opatření v Německu 342 miliard eur (asi 8,2 bilionů korun) – což je pouhá asi desetina částky, která by byla zapotřebí podle EY do roku 2040. Spolkový svaz německých bytových a nemovitostních společností (GdW) však dospěl ke znepokojivému zjištění: za stejné období 2010-2108 nedošlo k žádné změně spotřeby tepelné energie v budovách v Německu, která po celou dobu činí nezměněných 130 kW/m². Bilance CO2 se v tom období zlepšovala díky rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů – hlavně tepelných čerpadel a fotovoltaiky. Ale pokud by měla dále klesat samotná spotřeba energie, vyžadovalo by to enormní úsilí – tempo sanace by se muselo přinejmenším ztrojnásobit.
Nová opatření spolkové vlády
Spolková vláda aktuálně přistupuje ke zvyšování energetické efektivnosti budov z několika směrů. Především s účastí Zelených usiluje o zjednodušení a větší spolehlivost celého systému státní podpory. Cílí zejména na kompletní sanace starších budov a výměnu plynových topení optimálně za tepelná čerpadla. Do konce letošního roku také hodlá upřesnit podmínky další podpory energeticky efektivní nové výstavby. U zateplování starších domů platí od července 2022 sice trochu nižší sazby státní podpory, ale zároveň byla navýšena celková k tomu účelu rezervovaná částka. Mělo by tedy být uspokojeno mnohem více zájemců. U systému spolkové podpory energeticky efektivních budov (BEG) se tak letos počítá s celkovou částkou 13–14 miliard eur povětšinou na sanace budov. Pro srovnání: v roce 2021 bylo na tento účel vynaloženo zhruba 8 miliard eur a rok předtím dokonce jen 5 miliard.
V souladu s letošní reformou BEG má být dále dokončena kompletní kontrola plynových kotlů nejpozději do září 2024. Odhaduje se totiž, že jen asi pětina z uvedených 14 milionů plynových kotlů je nastavena na optimální provoz. Zároveň se ruší veškerá zbývající finanční podpora plynových kotlů a naopak se zavádí bonus pro jejich výměnu za ‚nefosilní‘ alternativy.
Graf. Přání a skutečnost: vývoj cílů snižování emisí v sektrou budov – vyjádřeno v mil. tun ekvivalentů CO2 v období 2020 – 2030. Černá přímka představuje cílovou hodnotu, modrá prognózu. Pramen: Welt/EY
Kritika plánů ministra Habecka u tepelných čerpadel
Plán ministra hospodářství Roberta Habecka výrazně rozšířit využívání tepelných čerpadel a od roku 2024 jich instalovat nejméně půl milionu ročně vyvolal poměrně hlasitou veřejnou diskuzi. Kritikové projektu mu vyčítají nereálnost s ohledem na nedostatek tepelných čerpadel (dodací lhůta se aktuálně pohybuje okolo šesti měsíců až jednoho roku), a také odborných řemeslníků na jejich montáž (2021 bylo instalováno v Německu jen přibližně 180 tisíc tepelných čerpadel). Tepelné čerpadlo navíc není optimální pro každou budovu. Například u starších a nezateplených domů může instalace tepelného čerpadla přivodit extrémní zvýšení spotřeby elektřiny. A nakonec také není jasné zajištění zdrojů elektřiny potřebné pro chod tepelných čerpadel zejména po postupném odchodu od jádra a uhlí a při souběžném růstu její spotřeby v souvislosti zejména s elektromobilitou a digitalizací. Další překážkou pro expanzi tepelných čerpadel představuje složitá a časově náročná byrokracie. Společnost Vonovia – majitel desetitisíců bytů v Německu – si v té souvislosti například stěžuje na povolovací řízení. Při něm musí Vonovia jednat až s 900 různými provozovateli elektrických sítí a každý z nich používá na žádost jiný formulář. V polovině letošního roku byla schválena jen asi desetina všech žádostí o instalaci tepelného čerpadla, které Vonovia předložila během roku 2021.
Habeck zůstává optimistou
Aktuálně připravované zastropování cen elektřiny snižuje – kvůli růstu její spotřeby – atraktivnost tepelných čerpadel. Habeck chystá úlevy pro zájemce o tuto politicky preferovanou tepelnou techniku formou zvláštní regulace.
Už v roce 2021 byla tepelná čerpadla nejhojnějším typem topení, instalovaným v nově stavěných budovách (hlavně rodinné domy a dvojdomy) v Německu s celkovým nadpolovičním podílem. Ještě v roce 2015 činil tento podíl jen 31 procent. Výrobci chtějí záměr instalovaných 500 tisíc tepelných čerpadel ročně v Německu od roku 2024 „učinit proveditelným“ jak prohlásil Jan Brockmann – šéf Bosch Thermotechnik a zároveň příslušného spolkového svazu výrobců tepelné techniky. Předpokladem jsou ale jasně definované a státem garantované rámcové podmínky zaručující návratnost potřebných mnohamilionových investic výrobců. Ministr je optimistický i pokud jde o potřebné řemeslníky. Počet řemeslnických provozů, které mohou instalovat tepelná čerpadla, neustále roste, vzdělávací a doškolovací programy již byly zahájeny a navíc se předpokládá podpora i ze strany příbuzných branží jako jsou kominíci. Tyto trendy politikové podpoří dalšími podpůrnými programy. Aktuálně je v Německu instalováno okolo 1,4 milionů tepelných čerpadel a pokud se podaří realizovat Habeckovy záměry, má země našlápnuto k tomu stát se největším trhem s tepelnými čerpadly v Evropě. Z dlouhodobějšího pohledu se podle Habecka poměrně vysoká investice do tepleného čerpadla vyplatí i při zvýšené spotřebě elektřiny, zvláště když je tato elektřina ‚zelená‘. Tlak vytvářejí také razantně rostoucí ceny plynu a elektřiny. Například společnost EnBW oznámila v těchto dnech průměrné zvýšení ceny elektřiny na výrobu tepla (Wärmestrom) v průměru o více než 60 %, tedy zhruba stejně jako u zbývající elektřiny pro domácnosti. Podle výpočtu společnosti toto zvýšení představuje např. u domácnosti (vybavené tepelným čerpadlem) s typickou spotřebou přibližně 6.500 kWh ročně růst nákladů o zhruba 66 eur měsíčně.
Znázornění efektu zateplení fasády. Foto: Ingo Bartussek/stock.adobe.com
Všechny alternativy musejí být na stole
Jestli je ambiciózní klimatický závazek Německa v dnešní době vůbec uskutečnitelný ukáže až čas. Ale je pravdou, že stále silněji zaznívají zejména ze strany průmyslu, řemesel, ale i měst a obcí výzvy k široké technologické otevřenosti s ohledem na aktuální zcela mimořádně těžkou situaci v souvislosti s válkou i nedostatkem a vysokou cenou energií, nebývalou inflací a kvapně rostoucím zadlužováním Německa.
Diskutovat by se mělo podle těchto výzev o všech dostupných energetických alternativách – včetně těch takzvaně fosilních, které pomohou překonat současnou krizovou situaci, a to bez ohledu na stranické zájmy případně ideologii například Zelených. Nemělo by prostě existovat žádné tabu a všechny dostupné možnosti by měly být svobodně diskutovatelné a na přechodnou dobu přijatelné.
Zdeněk Fajkus, Mnichov
Pramen: Bundesanzeiger, BMWK, Welt
Zdroj: časopis CzechIndustry 4/2022
