Jen málo oblastí podnikání bylo pandemií zasaženo tak hluboce jako sektor budov. Obrovské posuny v našich nárocích na budovy, počínaje změnou vzorců pracovního života až po další přesun maloobchodních aktivit do online prostředí, mohou trvat roky, než se plně projeví. Zároveň však tento „bod změny“ představuje pro sektor budov příležitost udělat skutečný krok směrem k vytvoření prostředí, které je připravené pro budoucnost.
Zde je pět klíčových věcí, na které si v nadcházejícím roce dávat pozor, až se tyto změny začnou dít.
1, Staré budovy najdou nový život
Pandemie měla na sektor budov velký dopad, protože opatření v oblasti veřejného zdraví proměnila obytné domy v kanceláře, zatímco kancelářské budovy zůstaly prázdné. Přestože část těchto vlivů již možná ustoupila, způsob, jakým využíváme budovy, se změnil jednou provždy: návštěvnost kanceláří se nevrátí na úroveň před covidem, pokroky v práci na dálku a hybridní práci se též nevrátí a fyzický maloobchod nikdy plně nezíská půdu, kterou ztratil v důsledku elektronického obchodování.
Vyšší nároky, které jsou nyní kladeny na rezidenční nemovitosti – aby uspokojily mnohem více potřeb než dříve – přicházejí zároveň v době, kdy i my pociťujeme bytovou nouzi. Nedostatek materiálů, pracovních sil a půdy znamená, že nová zástavba v současnosti nemůže zaplnit propast mezi poptávkou po bydlení a stávajícím bytovým fondem.
Stručně řečeno, čelíme situaci, kdy některé typy nemovitostí, jako jsou kancelářské budovy, jsou přebytečné, zatímco roste tlak na výstavbu dalších domů a budov, které zajišťují logistické úkoly, jako je zpracování a sběr balíků. Měli bychom proto očekávat, že firmy vyvíjející skutečné úsilí k řešení problémů spojených s přeměnou budov znamenají významné příležitosti k uspokojení našich měnících se potřeb v oblasti nemovitostí.
2. Energie povede k přehodnocení využití budovy
Změny, které jsme viděli ve způsobu využívání budov za poslední dva roky, přišly v době, kdy jsme již zažívali změny ve využívání nemovitostí. Například v důsledku přechodu k online nakupování, spolu s regulačním a společenským tlakem na větší energetickou účinnost v reakci na změnu klimatu. Naléhavá potřeba opatření vyžaduje lepší přístupy k účinnosti budov, se zvláštním důrazem na navrhování a modernizaci budov pro snížení spotřeby energie. A to obvykle znamená změny v systému řízení spotřeby energie v budovách.
Rostoucí zavádění elektromobilů nahradí fosilní paliva ve vozidlech, zatímco elektrické vaření a vytápění umožňuje výrazné zvýšení účinnosti. Oba tyto trendy však prohlubují poptávku po elektrické energii. Stále přesvědčivější ekonomické argumenty pro malé obnovitelné zdroje budou současně znamenat, že střešní solární instalace se stanou běžnými. To povede k tomu, že se budovy stanou složitějšími jak ve spotřebě, tak ve výrobě elektřiny. Termín „prosumers“ se často používá k popisu způsobu, jakým majitelé budov budou tento nový vztah ke spotřebě energie řídit, proto očekávejte, že v následujícím roce uvidíte a uslyšíte ještě více zmínek o prosumers. To, jak budovy interagují s energetickou infrastrukturou, je již dlouho životně důležité. Ale s tím, jak jsou vyvíjeny a přestavovány v reakci na měnící se potřeby v nadcházejících letech, bude tato úvaha stoupat do popředí zájmu. Lze očekávat, že základní procesy v oboru, jako jsou výběrová řízení na zakázky a stavební normy, se budou stále více zaměřovat na otázky řízení spotřeby.
3. Digitalizace se stane nezbytným předpokladem
Aby byly zásadní změny ve způsobu interakce budov s elektrickou infrastrukturou životaschopné, nemůžeme se spoléhat na tradiční technologie a přístupy. Inteligentní technologie včetně inteligentních měřičů se stanou nezbytnými pro to, aby budovy mohly dodávat energii zpět do sítě a poskytly provozovatelům sítí přehled o tom, jak a proč jednotlivé budovy energii využívají.
Přístup „Buildings as a Grid“, který jsme nedávno spustili, činí mikrosíť individuální budovy všestrannější a flexibilnější díky digitální technologii. Možnosti místního i vzdáleného monitorování, poskytované jako součást přístupu Buildings as a Grid, nabízejí podrobnější přehled v reálném čase o tom, jak a kde je energie využívána. Děje se tak způsobem, který majiteli budovy pomáhá řídit energii efektivněji, a to zejména s důrazem na nižší náklady, a zároveň pomáhá vyrovnávat zatížení sítě. Chytřejší energetické systémy v budovách jsou schopny reagovat na podmínky v síti, například nabíjením elektromobilů v době nižší poptávky. Vzhledem k tomu, že celkový energetický systém pokračuje v transformaci, budou digitální systémy nabízet tolik potřebnou flexibilitu a přizpůsobivost v každé fázi výroby a využití energie.
To vše se rovná odlišnému vztahu mezi budovami a infrastrukturou, která je chytřejší, citlivější a postavená pro obousměrný přenos. Projekty demonstrující hodnotu tohoto přístupu již probíhají a tento rok bude chytřejší řízení spotřeby energie ještě více uznáváno jako základní součást naší reakce na klimatickou krizi.
4. Bude nově definována bezpečnost v budovách
Bezpečnost budov je ústřední otázkou posledních dvou let, protože orgány veřejného zdraví se předhánějí v pochopení dynamiky virového přenosu a dopadu zásahů, jako je zvýšená ventilace, na fungování systémů řízení budov. Je zřejmé, že existuje rovnováha mezi udržováním bezpečnosti lidí a udržováním každodenních činností.
I když tyto otázky budou i nadále ovlivňovat způsob, jakým jsou budovy vyvíjeny, nejsou zdaleka jedinou bezpečnostní otázkou, která musí být v roce 2022 v sektoru budov tou „prioritní“. Změna způsobu využívání budov bude mít velmi zásadní vliv na způsob posuzování rizik. Kontext bydlení má velmi odlišné požadavky na bezpečnost než kancelářské prostředí a tyto rizikové faktory budou také ovlivněny zvýšenou poptávkou po elektrické energii, která přichází spolu s elektrifikovanými přístupy ve vytápění a dopravě.
Současně s tím vzroste potřeba identifikovat rizikový profil kybernetické bezpečnosti budov, protože chytré systémy se začnou zabydlovat v životně důležitých místech ve struktuře budovy, jako jsou rozvodné desky a zařízení HVAC. Na ně je třeba pohlížet jako na součást komplexního a soudržného celkového systému, nikoli jako na samostatné problémy, které lze řešit izolovaně. Proto se zdá být pravděpodobné, že se v nadcházejících letech vyvinou nové standardy a normy pro bezpečnost budov.
5. Vazby mezi budovami a ostatními sektory se prohloubí
Změny v sektoru budov se projeví v kontextu proměnlivého regulačního prostředí, složitých úvah o klimatu a emisích, tlaku veřejnosti na plnění měnících se potřeb, obtížných finančních omezení v souvislosti s globálním zotavením ekonomiky z pandemie a též nutnosti zapojit širší skupinu stakeholderů, která čelí vlastním výzvám transformace podnikání.
V Norsku můžeme najít lekci o tom, jak změna v jednom sektoru (v tomto případě v dopravě) může mít dominový efekt jinde v ekonomice. Norsko coby dlouholetý lídr v adopci elektromobilů prošlo obdobím, kdy se prodeje elektromobilů výrazně zpomalily, protože bylo potřeba vybudovat infrastrukturu nabíjení elektromobilů, aby držela krok s poptávkou.
Norská zkušenost ukazuje, proč uvidíme více formálního úsilí o propojení průmyslových odvětví v procesu známém jako „sector coupling“. Pokud jde o energetický přechod, zásadní je pohled v širokém kontextu. Pro budovy to znamená více komunikace s provozovateli energetických sítí, více spolupráce s dodavateli v oblasti digitalizace a očekává se, že stavební sektor bude hledat větší zapojení se zákonodárci a regulačními orgány, aby zajistil implementaci vhodných regulačních rámců pro zastavěné prostředí.
Správné propojení sektoru budov s ostatními sektory podpoří a urychlí proces dekarbonizace prostřednictvím odolnější elektrické sítě, decentralizované výroby a inteligentního využívání energie, které se přizpůsobí dodávce. To je zásadní pro transformaci energie – a posun ve využívání budov nabízí stěžejní příležitost, aby se i sektor budov stal součástí tohoto procesu.
V letošním roce bychom se měli zaměřit na poučení z minulosti a pečlivě naplánovat cestu ke skutečným změnám v sektoru budov v příštím desetiletí. Více informací na www.eaton.com.