Firmy vidí úspory energie pozitivně a čím dál více jich zvažuje implementovat energeticky efektivní opatření. Přibližně 10 % společností se domnívá, že dosahování úspor by však mělo fungovat na čistě dobrovolné bázi. Většina respondentů také nepovažuje povinnost provádět opakovaně energetický audit za funkční cestu k dosažení úspor. Přesto uvádějí, že jim audit ukázal cestu, kudy se v úsporných opatřeních ubírat nebo potvrdil jejich správné směřování. Cílem průzkumu mimo jiné bylo větší propojení regulátora a těch, na které povinnost dopadá.    

Z průzkumu vyplynulo, že 70 % respondentů se rozhodlo splnit minimální požadavek novelizace zákona, tedy provedení energetického auditu. Zbylých 30 % se pak regulaci rozhodlo dostát zavedením a certifikací environmentálního (19 %), nebo energetického managementu (11 %).

„Ohledně efektivity regulace v podobě energetického auditu panují mezi firmami velmi rozdílné názory. Někdo ji vnímá pouze jako administrativní záležitost, někdo jako nesmyslnou zátěž, dalším naopak otevřelo provedení auditu oči. To samé platí i u obou systémů energetického, respektive environmentálního managementu. I v jejich případě respondenti hovoří o formální administrativně náročné záležitosti,“ říká Petr Lux, manažer KPMG Česká republika. „Platí, že většina firem energetické úspory řeší sama od sebe, někde jim umožňují snižovat náklady, jinde se s vyšší efektivitou automaticky počítá u nových investic. V jiných, zejména nadnárodních společnostech, jsou bez ohledu na současnou regulaci energetické úspory nedílnou součástí průběžné optimalizace výrobního procesu, i jejich firemní kultury,“ dodává.

Nejvyšší potenciál úspor mají budovy

Nejvyšší potenciál pro úspory vidí společnosti ve spotřebě elektrické energie, a to až 14 %. U spotřeby zemního plynu pak odhadují potenciál úspor na 10 %. Z pohledu „spotřebiče energie“ mají nejvyšší potenciál úspor budovy, přibližně 16 %, provozní technologie pak 12 %. Na spotřebě ostatních technologií dokáží společnosti ušetřit až 6 % energie.

„Zajímavé zjištění z průzkumu bylo, že společnosti, které provedly energetický audit, vidí vyšší potenciál pro úspory v budovách. Naproti tomu firmy s energetickým managementem předpokládají, že dokáží uspořit více než u budov v provozních technologiích,“ říká Petr Lux.

Nejvíce firem podle zjištění průzkumu plánuje v následujících letech rekonstrukci osvětlení (22 %), dalších 18 % chystá investice do efektivnějších výrobních technologií, 17 % chce lépe využívat odpadní teplo a 14 % plánuje zateplovat objekty. 12 % firem také chystá zavést automatickou regulaci energetických zařízení a pouze 5,5 % plánuje investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie.

Firmy by v oblasti energetických úspor ocenily více informací od státu a sdílení know-how mezi firmami

Z kvalitativní části průzkumu mimo jiné vyplývá, že za největší nedostatek regulace v oblasti energetických úspor firmy pokládají nedostatek informací ze strany státu. Firmy také uvedly, že mají většinou negativní zkušenosti s čerpáním dotací na úspory energií.

Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě toho, že poskytlo záštitu provedenému průzkumu, spolupracovalo při jeho přípravě. V poslední době věnuje MPO oblasti snižování energetické náročnosti stále větší pozornost, což prokázalo i zřízením samostatného odboru energetické účinnosti a úspor v sekci energetiky.

„Úspory energie jsou pro nás velkým tématem a máme zájem v této oblasti své aktivity dále rozvíjet. Chceme více informovat spotřebitele energie o jejich možnostech zvyšovat energetickou účinnost, komunikovat o potřebách na straně spotřebitelů energie a podporovat přípravu a realizaci energeticky úsporných projektů, zejména neinvestičními dotacemi v podobě pobídek a dalších nástrojů, které motivují k úsporám. To je vidět například ve vyhlášeném programu EFEKT, kde jsou vyhlášené nové aktivity i pro podnikatelský sektor. Povinnost provádění energetických auditů a zejména jejich alternativu v podobě zavedení energetického managementu u velkých podniků je velmi vhodné využít a zjistit, jaká úsporná opatření se vyplatí připravit a realizovat,“ řekl Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor z MPO.

Rovněž Státní energetická inspekce se, i přesto, že je dozorový orgán, podílela na přípravě tohoto průzkumu. SEI prošla v poslední době významnou transformací a snaží se nebýt v této oblasti pouze četníkem, i když to je její hlavní role, ale spolupracovat s MPO a dalšími dotčenými subjekty v oblasti snižování energetické náročnosti a nabyté informace předávat dále.

„SEI si od tohoto průzkumu slibovala dostupnost informací, kterých by bylo možné využít pro vyhodnocení situace v naplňování zákonných povinností, a to se stalo,“ uvedl ústřední ředitel SEI Ing. Pavel Gebauer. „Obrací se na nás stále řada podnikatelů s dotazy týkajících se povinnosti zpracovat energetický audit či implementace a certifikace příslušných norem ISO. My se jim samozřejmě snažíme poskytovat co nejlepší informační servis o tom, jak povinnosti chápeme jako kontrolní úřad. Pokud ovšem někdo energetický audit chápe jen jako další nesmyslnou zátěž ze strany státu, je těžké něco vysvětlovat. A to je problém v oblasti úspor energie. Velmi často platí představa, že když budu chtít ušetřit za energii, tak to udělám a nepotřebuji k tomu žádný energetický audit nebo jiný energetický dokument. S tím není možné souhlasit. Osoba zpracovávající energetický audit je oprávněná k tomu, aby našla ekonomické možnosti uspořit energii i tam, kde je neškolené oko těžko najde. Je opravdu cítit, že oblast energetických úspor je stále ještě něco nového a zatím není zvykem takto investovat do budoucnosti. I když se situace postupně zlepšuje, je stále potřeba osvěty a vysvětlování benefitů z úspory energie tak, abychom o tom všichni začali uvažovat nejen při řízení firem, ale i při běžných každodenních činnostech,“ dodal Gebauer.

O průzkumu:

Průzkum, jehož cílem bylo zmapovat energetickou efektivitu a budoucnost českého průmyslu v této oblasti, oslovil přes dva tisíce firem z České republiky. Více než 10 % z nich se do průzkumu zapojilo, přičemž čtvrtina z nich uvedla své odpovědi a údaje neanonymně. Kvantitativní část průzkumu probíhala v roce 2016 on-line na adrese www.usporyprumysl.cz a kvalitativní část pak formou osobních a telefonických rozhovorů. (14.4.2017)