Komentář Pavla Urubka, jednatele  společnosti MJEnergie

Ceny elektřiny a plynu zaznamenají v dlouhodobém horizontu jen lehký pokles. Pohybovat se budou na trojnásobku až pětinásobku dřívějších cen, a to kvůli strachu ze zastavení dodávek plynu i nejistotě způsobené nestabilními zdroji elektřiny. Pro tuzemské firmy a obce to bude znamenat nárůst nákladů i o desítky milionů korun. Připravovat by se proto měly již nyní, ať už zvyšováním cen, osekáváním výdajů či využíváním alternativních zdrojů energie, například fotovoltaiky. Ve svém komentáři nastiňuje další vývoj na velkoobchodním trhu Pavel Urubek.

I kdyby se velmi brzy vyplnilo to, co si řada lidí přeje, a skončila válka na Ukrajině, ceny energií by již neklesly na hodnoty před dvěma lety. Při ukončení konfliktu by jistě ke značnému poklesu došlo, nicméně na základě našich zkušeností lze odhadovat, že ceny plynu a elektřiny se ustálí na zhruba trojnásobku až pětinásobku hodnot před dvěma lety. V případě elektřiny to bude mezi 3500 a 4000 korunami za MWh. U plynu pak odhadujeme cenu okolo 1500 – 2000 korun za MWh. Každopádně doby, kdy plyn stál za stejnou jednotku 400 korun a elektřina 1000 korun, jsou bohužel nenávratně pryč.

Strach a nejistota u dodávek plynu i elektřiny

Důvodů pouze menší korekce cen je hned několik. V případě plynu je aktuálně stále hlavním faktorem strach. Strach z toho, že nevyzpytatelné Rusko dodávky plynu zastaví. Že by k opadnutí těchto obav došlo i po skončení války, se aktuálně jeví jako nepravděpodobné. Nelze zapomínat ani na skutečnost, že řada evropských zemí se již nyní snaží přeorientovat na jiné zdroje plynu. Ty sice mohou zmírnit či do budoucna úplně eliminovat zmíněný faktor strachu, zároveň se s nimi ale budou pojit vyšší přepravní náklady.

Co se týče elektřiny, její cena stoupala už před válkou. Důvodem bylo vypnutí některých stabilních výrobních zdrojů a zároveň větší zapojení těch méně stabilních, typicky větrných elektráren v Německu. Ty se však kvůli slabšímu větru potýkaly s menší výrobou, než se původně očekávalo. A ačkoliv je nyní situace lepší, ceny se stále drží vysoko. V tomto případě není řeč ani tak o strachu, jako spíše o nejistotě, která ale i tak cenu zásadně ovlivňuje.

Ve střednědobém horizontu lze nicméně u cen elektřiny očekávat jistou korekci směrem dolů. Bude totiž spuštěna celá řada nových zdrojů produkujících stovky megawatt výkonu. Řada z nich ovšem bude stále závislá na počasí, ať už půjde o vítr či slunce. Faktor nejistoty tak do ceny bude stále vstupovat. A varianta případného spuštění jaderných elektráren v Německu je vzhledem k tamní politické situaci aktuálně ze hry.

Firmy či obce musí počítat s vyššími náklady, pomůže jim i fotovoltaika

Rostoucí ceny energií v nejbližších měsících výrazně dopadnou jak na domácnosti, tak na firmy či obce. Právě mezi těmito většími subjekty stále evidujeme řadu zákazníků, kteří mají ve smlouvě s dodavateli zafixovanou cenu na 500 korun za plyn a 1200 korun za elektřinu. Do konce roku je však čeká výběrové řízení, ze kterého mohou vyjít náklady za energie čtyřnásobně až pětinásobně vyšší. Už nyní je jasné, že cena obou komodit bude pro obce a podniky násobná. Situace je nevyhnutelná a tyto subjekty se na ni musí už nyní patřičně připravit.

Řečí čísel, pokud vezmeme firmu, která doposud platila u plynu 430 korun za MWh a nově se jí tento náklad zvedne na 2500 korun, znamená to při roční spotřebě 2 GWh nárůst nákladů o 4 miliony korun. A to je řeč pouze o plynu. U elektřiny budou nárůsty ještě vyšší, v případě větších administrativních budov, které mají spotřebu 5 GWh se jedná o desítky milionů korun. Skutečnost je přitom taková, že firmy na tyto náklady musí někde vzít. V případě výrobních provozů to znamená zdražení produktů, u administrativních komplexů zvýšení nájemného.

Jaké další kroky mohou tyto subjekty podniknout? Velmi častým řešením je instalace fotovoltaických panelů, které alespoň částečně náklady na elektřinu sníží. Častým problémem bývá u velkých provozů i nevhodně řešené osvětlení, které spotřebovává příliš energie. I to je tedy vhodné prověřit a případně řešit. Například u obcí se pak musíme bavit i o distribučních sazbách, řada z municipalit je má totiž špatně nastavené. Spolu s tím mají i předimenzované jističe. Podle našich výpočtů se tak při správném nastavení může u středně velké obce jednat o úspory v řádech statisíců ročně.

Na každý pád je nicméně nutné vnímat skutečnost, že ceny energií již neklesnou na dřívější hodnoty. Firmy a obce musí brát tento jev jako danou věc a připravit se na něj. Ideálně kombinací opatření, která zahrnují jak navýšení příjmů, tak osekání výdajů, ať už je řeč o auditu dosavadní spotřeby, cílených úsporných opatřeních či alternativách v podobě například fotovoltaických panelů. V opačném případě je v nejbližších měsících čeká velmi tvrdý náraz.