Na konci července Evropská komise oficiálně přijme standardy pro reporting o udržitelnosti, podle kterých budou povinně vykazovat svá ESG data stovky českých firem (podle směrnice CSRD). V návrhu legislativního aktu provedla Komise na poslední chvíli několik zásadních úprav oproti původním návrhům z listopadu minulého roku. Přinášíme shrnutí hlavních změn, u kterých jsme přímo v Bruselu.

Hlavním cílem úprav bylo umožnit menším společnostem se na reporting lépe připravit. Komise proto zavádí postupnou aplikaci některých reportingových požadavků, zejména u menších firem. Navíc pro všechny firmy byla zmírněna striktní povinnost reportovat vybraná ESG data, pokud firma správně posoudí, že v dané oblasti nemá materiální dopady nebo rizika. Oficiálně budou změny zveřejněny po skončení interní konzultace tento týden.

Co se mění?

Pro všechny společnosti platí roční odklad pro detailní reporting finančních efektů plynoucích například z klimatické změny, sucha nebo úbytku biodiverzity. První rok bude platit pouze povinnost příslušná finanční rizika identifikovat a finanční efekty obecně popsat. Pro společnosti s méně než 750 zaměstnanci (bez ohledu na to, zda mají cenné papíry obchodované na burze či nikoliv, a tudíž zda již podléhaly stávající povinnosti tzv. nefinančního reportingu) zároveň přijala Komise následující odklady:

► roční odklad vykazování emisí skleníkových plynů Scope 3 – tzn. nepřímých emisí z dodavatelského řetězce, produktů a služeb, jako je uhlíková stopa materiálů, emise spojené s finančními investicemi, nebo koncem života produktů

► roční odklad pro reporting podrobných informací o vlastních pracovnících

► dvouletý odklad pro reporting dat k tématu biodiverzity

► dvouletý odklad pro vykazování indikátorů souvisejících se sociálními otázkami v hodnotovém řetězci firem (např. informace o pracovnících dodavatelů)

Odklad se však netýká povinnosti identifikovat materiální dopady, která vychází přímo ze směrnice CSRD. Pouze firmám poskytuje čas pro nastavení nebo úpravu stávajících reportingových politik a procesů, aby pak dokázaly splnit detailní požadavky standardů na formu a obsah zveřejněných ESG informací – tzv. datapointů. V tomto ohledu je důležité upozornit na to, že splnění požadavků standardů podléhá povinnosti auditu.

Speciálně zkušenosti s výpočtem emisí Scope 3 ukazují, že nastavení sběru podkladových dat zabere firmám delší dobu, zejména těm, které využívají větší množství materiálů. V prvním reportingovém cyklu se většinou seznámí s metodikou a teprve ve druhém cyklu jsou schopny zajistit data pro auditovatelný reporting.

Odklad v ostatních oblastech dává firmám příležitost se soustředit na správné nastavení a provedení posouzení materiality. Tato analýza se týká identifikace podstatných dopadů, rizik a příležitostí a určuje, které informace by o nich měla firma zajistit, včetně standardizovaných indikátorů, které je povinna reportovat.

Nově bude na tomto posouzení záviset reporting úplně všech ESG témat, včetně například spotřeby energií, emisí skleníkových plynů, spotřeby vody nebo zaměstnaneckých dat, které byly v původních návrzích povinné za všech okolností.

V praxi ale bude reportování těchto dat stále nezbytné pro všechny, i proto, že tato data potřebují investoři shromažďovat o firmách a projektech, do kterých investují. „Emise skleníkových plynů všech okruhů nebo zaměstnanecká data jsou témata významná pro drtivou většinu firem. Výjimek bude jen nepatrné množství a budou muset být založeny na správně provedené analýze materiality,” vysvětluje Filip Gregor, vedoucí Frank Bold Advisory, který se na vývoji standardů podílel jako člen Sustanability Reporting Boardu EFRAGu, poradního tělesa Evropské komise, jež bylo přípravou návrhu standardů pověřeno směrnicí CSRD .

Firmy potřebují zvládnout analýzu materiality, EFRAG chystá návod

Ulehčení reportingu v některých oblastech by měly firmy s méně než 750 zaměstnanci využít k tomu, aby dokázaly analýzu materiality správně provést. Dosud totiž společnosti i konzultanti přistupovali k analýze spíše nahodile. Evropské standardy pro reporting udržitelnosti ale přesně definují, co musí obsahovat a jak o ní mají společnosti reportovat. „Standardy vyžadují analýzu, která je založena na objektivních kritériích týkajích se ESG dopadů a rizik, nikoliv na průzkumu toho, co si myslí stakeholdeři nebo jak co firma vnímá. Stávající praxe i mezi velkými firmami však požadavky na objektivní analýzu materiality nesplňuje a řídí se zastaralými „CSR” principy, jak ukazuje i analýza více než tisíce společností, kterou provedl Frank Bold pro mezinárodní platformu Alliance for Corporate Transparency,” objasňuje Gregor.

Jelikož je pro fungování celého povinného ESG reportingu zásadní, aby společnosti provedli analýzu materiality správně, poradní těleso Evropské komise EFRAG nyní za účasti našeho experta Filipa Gregora vytváří návod, který společnosti procesem analýzy provede. Návod bude k dispozici již během léta a kromě analýzy materiality vysvětlí také jak reportovat o hodnotovém řetězci.

Zdroj: Frank Bold Advisory