Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Toto nařízení upraví provozní podporu v energetice až do roku 2024. Návrh počítá s významnou podporou plynových i uhelných tepláren, kterým má být přiznána i zpětně za rok 2021. Naopak obnovitelné zdroje zůstanou zkrátka – větrné elektrárny budou hrát druhé housle a fotovoltaika ostrouhá úplně.

Peníze ze všech stran, ale jen pro některé

V následujících letech bude pro transformaci energetiky dostupné miliardy korun jako investiční podpora z evropských fondů. Dotační programy OPŽP pro veřejné subjekty a OPTAK pro podnikatele pro období 2021-2026 se zpožďují, stejně jako Národní plán obnovy. Čerpání peněz je již možné z Modernizačního fondu, kde by mohlo být do roku 2030 k dispozici zhruba 300 mld. Kč. I zde jsou ale zvýhodněni velcí hráči na trhu s elektřinou – jen jim jsou otevřené programy podpory pro teplárenství a průmysl. Zároveň mají i zvýhodnění v soutěžní výzvě pro solární výrobny nad 1 MW.

„Z celého mixu aktuálně dostupné veřejné podpory tak vycházejí nejlépe teplárny využívající fosilní paliva. Mohou žádat o investiční podporu v rámci Modernizačního fondu a provozní podporu a kompenzace cen povolenky dle předloženého návrhu nařízení. Celkem si tak teplárenství přijde až na sto miliard korun. Zatím přitom není jasné, jakým způsobem bude řešen souběh investiční podpory z Modernizačního fondu a provozní podpory dle návrhu nařízení vlády,” shrnuje právnička expertní skupiny Frank Bold Laura Otýpková.

Poslední slovo bude mít Evropská komise

Česká republika má povinnost plánovanou veřejnou podporu oznámit Evropské komisi, která prověří, zda tato podpora nemůže vést k narušení hospodářské soutěži na společném trhu. Komise přitom posuzuje kritéria podle nových Pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky. Pokyny přitom jednoznačně stanoví, že veřejná podpora pro uhelné zdroje je možná jen pokud jde o investici do zlepšení distribuční soustavy. U plynových tepláren by veřejná podpora musela být svázána se závazkem přechodu k novému efektivnějšímu způsobu vytápění. S takovými podmínkami ale návrh nařízení vlády nepracuje. Kompenzace ceny emisních povolenek pro uhelné a plynové teplárny tak nejsou podle Pokynů Evropské komise vůbec přípustné.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se v důvodové zprávě s tímto problémem vypořádalo pouze lakonickým konstatováním, že návrh neodporuje žádným právním předpisům Evropské unie. Je však poměrně pravděpodobné, že Evropská komise český návrh podpory fosilních paliv v teplárenství neposvětí. To povede k nutnosti schémata podpory přepracovat, a tedy i ke zdržení financování transformace energetiky. Nasměrování těchto finančních prostředků do rozvoje obnovitelných zdrojů by bylo v tomto směru sázkou na jistotu.

*

Nařízení vlády stanoví podrobnější rámec pro různé typy provozní podpory. Celkem má stát vyplatit:

  • 13,26 mld. Kč pro plynové a uhelné teplárny jako kompenzace cen emisních povolenek za roky 2021 a 2022. Následovat má dalších zhruba 8 mld. ročně v letech 2023 a 2024.
  • 8,23 mld. Kč pro provoz kombinované výroby elektřiny a tepla především z plynu, 3000 MW nových plynových tepláren a vznik pouhých 180 MW nových větrných elektráren.
  • Nové fotovoltaické elektrárny nebudou vůbec podpořeny, ačkoli to zákon umožňuje.

Zdroj: Důvodová zpráva k návrhu nařízení vlády

Laura Otýpková, právnička, expertní skupina Frank Bold