Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ

Ačkoliv se řada nadnárodních výrobců potravin snaží zdůrazňovat svoji péči o životní prostředí, opak je ve finále pravdou. Obrovskou ekologickou stopu představuje zejména jejich nadbytečná logistika a závozy. Konkrétně se jedná o zapojení centrálního skladu výrobce a přímé závozy na prodejny konkrétním výrobcem. Nadbytečnost těchto prvků znamená nejen obrovskou ekologickou zátěž, ale také zbytečné náklady a administrativu navíc pro jednotlivé prodejny na tradičním trhu s potravinami.

Pokud konkrétní výrobce zapojí do procesu logistiky svůj centrální sklad, zboží putuje z výrobního závodu nejprve sem. Hlavní sklad se přitom zpravidla nachází v Praze, výrobky tedy až poté putují do jednotlivých velkoobchodů po republice. Celý proces by však výrazně zjednodušilo, pokud by výrobci umožnili možnost zásobování do velkoobchodu přímo z výrobního závodu. Znamenalo by to tisíce kamionů, které by nemusely jezdit zbytečně po republice.

Dobře to ilustruje příklad jednoho nadnárodního výrobce, jehož závod se nachází doslova pár kilometrů od velkoobchodu CBA v Šumperku. Místo toho, aby se celý proces urychlil a zboží se mezi těmito dvěma místy přesunulo v řádu minut, putuje nejprve do centrálního skladu v Praze a až poté zpět do Šumperka. Celkové roční náklady na dopravu jsme přitom u pouhých dvou položek vyčíslili na 2 miliony korun. Nemluvě o ekologické zátěži, která je u desetitisíců takových kamionů zbytečně brázdících republiku enormní.

Problém je přitom ze strany obchodníků velmi těžko řešitelný. O logistice totiž zpravidla rozhodují centrály nadnárodních společností v západních zemích. V tomto konkrétním příkladu se jedná o Švýcarsko, které je mnohdy dáváno za vzor z hlediska ekologie. Pro tamní centrálu však položka za dopravu představuje náklad. Centrála v Česku však z možného ušetření na této položce žádný profit nemá.

Přímé závozy na prodejny jsou cestou do minulosti

Druhý výrazný ekologický problém představuje snaha některých velkých výrobců zavážet své zboží přímo na prodejny, namísto toho, aby byly obchody zásobovány přes velkoobchod. Právě ten přitom zajistí prakticky kompletní sortiment zboží. Výrobců, kteří prosazují zpátečnický způsob distribuce v podobě přímých závozů, je v případě tradičního trhu hned několik. Jedním z příkladů je největší český výrobce piva, který tento způsob logistiky dlouhodobě praktikuje.

Pokud má takový subjekt nasmlouvaných například 10 tisíc prodejen, které zaváží jednou týdně, znamená to 40 tisíc závozů za měsíc. Jeden automobil přitom zvládne zhruba 20 závozů denně, celkově tak lze hovořit o 24 tisících automobilů za rok. To je obrovská ekologická zátěž, která se navíc zpravidla týká jen několika málo položek. V případě, že tento způsob logistiky upřednostní více výrobců, počet samozřejmě dále exponenciálně roste.

Zátěž pro životní prostředí i prodejny

Kromě životního prostředí je to přitom naprosto zbytečná administrativní zátěž i pro samotné prodejny. Pokud by totiž během dne přijížděli jednotliví výrobci do obchodu se svými produkty, vedoucí prodejny by nedělal nic jiného, než přebíral zboží. O naceňování, výpočtu měrných cen či uvádění alergenů nemluvě.

V ideálním případě by měl vedoucí ráno přebrat pouze noviny, cigarety a pečivo, veškerý ostatní sortiment by pak zajistil velkoobchod. Toto je jednoznačný trend budoucnosti. Někteří výrobci však z nepochopitelných důvodů stále zůstávají v 90. letech, kdy v Česku existovaly stovky velkoobchodů specializovaných pouze na určité druhy zboží. Tradičnímu trhu však takovým přístupem brání v možném rozvoji. Po započtení nákladů na objednávky, fakturace, logistiku či příjem hotovosti tento způsob nemůže mít ani ekonomické opodstatnění.

Praktiky některých nadnárodních výrobců spojené s logistikou a zásobováním prodejen tradičního trhu ukazují, že řada z nich naprosto zbytečně zatěžuje životní prostředí. Paradoxem přitom je, že se velmi často jedná o subjekty, které proklamují aktivní přístup k ekologii. Nutný je proto zásah státu, který by znamenal nejen zásadní omezení stovek tisíc automobilů zbytečně jezdících po Česku, ale také výrazné snížení administrativní zátěže pro prodejny. Zlepšilo by to tak i současnou situaci, kdy zejména menší obchody na venkově v posledních letech postupně zanikají.