Nejvyšší kontrolní úřad prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) a programu Nová zelená úsporám šlo na tato opatření přes 3,9 miliardy korun z prostředků EU i ze státního rozpočtu. To ale představuje jen zhruba třetinu peněz vyčleněných na tuto podporu. Oba programy sice přinesly úspory energie u bytových domů, jejich objem je ale malý a zdaleka nedosahuje plánovaných hodnot. Tyto energetické úspory jsou přitom součástí závazků vůči EU, které má ČR splnit v rámci strategie Evropa 2020.

Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů, jako jsou zateplení, výměna oken nebo výměna zdrojů tepla, financuje Ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím IROP. Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozděluje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. Z něj financuje i stavby nízkoenergetických bytových domů. V kontrolovaných letech vyčlenily oba resorty na tato opatření celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu. To se odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly.

U IROP měly plánované úspory dosáhnout 3,1 PJ, ve skutečnosti ale dosáhly jen 1,3 PJ, tedy 41 %. U Nové zelené úsporám byl objem úspor ještě menší. Z plánovaných 2,8 PJ se podařilo ve skutečnosti ušetřit jen 0,4 PJ, tedy pouze 13,5 %. To, že se nedaří plnit cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů, je problém i proto, že jsou součástí souboru opatření, která mají pomoci omezit dopady změny klimatu v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech a také v průmyslu, ve službách i dopravě. Kontrola NKÚ z roku 2017, která se týkala energetických úspor v průmyslu, přitom ukázala, že ani v této oblasti se nedařilo ČR plnit stanovené cíle. A lépe si stát nevede, ani pokud jde o úspory u jeho vlastních budov, jak vyplynulo z výsledků kontroly z roku 2020.

Důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nepodařilo dosáhnout plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním. Žadatelé také neměli o podporu zájem. V případě Nové zelené úsporám byla příčinou jejich nezájmu nízká míra dotační podpory, která zpočátku dosahovala jen 10–15 %. U IROP mělo vliv na malý přínos programu i to, že se několikrát snížil objem peněz vyčleněných na energetické úspory u bytových domů, a to právě kvůli malému zájmu žadatelů.

Kontroloři také prověřili, jak MMR a MŽP nastavily podmínky pro rozdělování dotací a jak probíhala administrace dotací. Zjistili například, že MMR nestanovilo u IROP příjemcům jasná a srozumitelná pravidla pro časovou způsobilost výdajů. Projekty k podpoře pak MMR nevybíralo podle jejich efektivnosti, nehodnotilo projekty podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady. Na tento nedostatek upozornil ve své kontrole v roce 2019 také Evropský účetní dvůr. U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů. Schvalování trvalo v průměru 104 dnů.

U Nové zelené úsporám MŽP nenastavilo příjemcům pravidla pro výběr dodavatelů, pouze je zavázalo, aby dodržovali zákon. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale MŽP nekontrolovalo. Administraci projektů zajišťoval pro MŽP Státní fond životního prostředí, ani ten však postup příjemců nekontroloval. MŽP také nezjišťovalo, jestli fond postupuje při administraci, jak má.

NKÚ prověřil i 14 příjemců podpory. Všichni, až na jednu výjimku, využili peníze na stanovený účel a většina z nich postupovala podle předpisů a pravidel. U několika příjemců zjistili kontroloři dílčí nedostatky.

Reakce MŽP a SFŽP ČR ke kontrole NKÚ k energetickým úsporám u bytových domů

Program Nová zelená úsporám za 7 let svého trvání přispěl více než 74 tisícům příjemců celkem 16 miliardami korun a dnes patří k nejefektivnějším a nejdostupnějším dotačním programům v Česku. Domácnosti díky němu šetří jak budoucí výdaje za energii a nově i pitnou vodu, tak i náklady na vstupní investici. MŽP se proti výtkám NKÚ, které jsou opět prezentovány zcela bez jakéhokoliv kontextu, ohrazuje.

Finanční prostředky z programu Nová zelená úsporám dosud plynuly do velmi úzkého segmentu rekonstrukcí bytových domů v Praze a program tak doplňoval Integrovaný regionální operační program (v gesci MMR), který dotačně podporoval bytové domy ve zbytku ČR s výjimkou Prahy.

Program v oblasti pražských bytových domů doposud podpořil 789 žádostí s požadavkem na dotaci ve výši 689 mil. Kč. Je tedy zřejmé, že majitele bytových domů motivuje k úsporným rekonstrukcím a stavbám a zvyšuje zájem o obnovitelné zdroje energie. Vedle jeho environmentálních přínosů, které potvrzuje ve svém nálezu i NKÚ, program přináší i přínosy ekonomické, především zvyšuje konkurenceschopnost malých a středních podniků a počet pracovních příležitostí.

NKÚ programu NZÚ vytýká nenaplněné predikované úspory energie. Program spuštěný v roce 2015 byl ambicióznější, neboť predikce jak zájmu, tak i úspor energie, byly učiněny na základě počtu podaných žádostí do programu Zelená úsporám v letech 2009 až 2012, kdy bytové domy zaujímaly 23 % vyplacené podpory. Je ovšem až nyní známo, že do doby spuštění nástupnického programu NZÚ v roce 2015 řada pražských bytových domů renovace zrealizovala bez dotace, např. s pomocí komerčních úvěrů, i proto se původní predikce programu NZÚ nemohly naplnit. Na predikované cíle měl pak vliv i opožděný start programu NZÚ, jenž byl způsoben zpožděním IROP, který se rozbíhal později, než se očekávalo. Kvůli nastavení obdobných podmínek u obou programů tak nebylo reálné spustit program NZÚ dříve. Podobné to bylo s mírou podpory. Podpora v programu NZÚ byla na přání MMR zpočátku obdobná jako v programu IROP, vzhledem k tomu, že MMR je gestorem bytové politiky v ČR. Postupně se MŽP však podařilo míru podpory výrazně navýšit.

Samo NKÚ pak tvrdí, že prostředky byly v NZÚ poskytovány účelně, efektivita jedné vynaložené koruny na přínos v energetické úspoře ve výši 1 271 Kč/GJ je jak ve srovnání s IROP, tak i dalšími programy, skvělým výsledkem.

MŽP se pak ohrazuje proti výtce NKÚ, že „jako správce programu NZÚ nenastavilo k ověření nakládání s veřejnými prostředky u příjemců žádnou kontrolu výběru dodavatelů, ačkoli zavázalo příjemce v dokumentaci programu NZÚ k dodržování základních principů při zadávání zakázek dle zákona.“ Zákon nic takového ovšem nevyžaduje a postup MŽP i SFŽP byl tak zcela v souladu s požadavky české legislativy.

Je třeba si uvědomit, že příjemci podpory v podprogramu bytové domy jsou nejčastěji Společenství vlastníků jednotek (SVJ), případně bytová družstva a velikost projektů byla v drtivé většině pod limitem stanoveným v zákoně pro zadávání veřejných zakázek. V naprosté většině případů se tak nejednalo o zakázky ve smyslu tohoto zákona. V kontextu náročnosti schvalovacích procesů kolektivních orgánů SVJ a bytových družstev, nastavených jednotkových dotací, ex post financování, dospěly MŽP a SFŽP ČR na základě analýzy rizik k závěru, že tato kontrola by příliš a zbytečně zatížila žadatele a dále zmenšovala absorpční kapacitu, což by přineslo jen snížení efektu tohoto programu.

Zateplování bytových domů z IROP splnilo účel. Nevyužité prostředky šly na rozvoj školek nebo digitalizaci

V integrovaném regionálním operačním programu (IROP) bylo v období 2014 – 2020 podpořeno dotacemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj více než 3 000 projektů zateplování bytových domů. Celkem tak bylo rozděleno téměř 8 mld. Kč a více než 80 000 domácností docílilo snížené spotřeby energie, kterou s ohledem na vývoj cen energií ocení i v dalších letech. Nevyužité prostředky se vracet nebudou. V souladu se všemi pravidly se je podařilo přesunout na rozvoj mateřských škol nebo digitalizaci stavebního řízení.

„V rámci projektů zateplování bytových domů v IROP jsme vždy vyvíjeli maximální úsilí pro zvýšení zájmu žadatelů. Přestože činila v tomto případě podpora pouze 30 až 40 % výdajů, podařilo se nám zejména zásluhou aktivní pomoci žadatelům realizovat tisíce projektů, díky kterým v této těžké době šetří náklady na vytápění přes 80 000 domácností,“ řekla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Neobvykle nízká míra financování byla nastavena především kvůli pravidlům veřejné podpory a s cílem podpořit co možná nejvíce projektů. Mezi žadateli ale byla velmi často SVJ, která nemají s žádostmi o dotaci žádné zkušenosti. Během celé doby proto MMR aktivně nabízelo konzultace prostřednictvím Centra pro regionální rozvoj v jednotlivých krajích. Přesto se část alokovaných prostředků vyčerpat nepodařilo.

O nevyčerpané prostředky ČR nepřišla. Pomohly zvýšit třeba kapacitu školek

Využití nevyčerpaných finančních prostředků ze zateplování pro jiné potřebné oblasti je zcela běžné. I v tomto případě hrozilo, že by o peníze mohla ČR v důsledku nečerpání přijít. A to se právě díky aktivnímu sledování čerpání a následným přesunům nestalo. Část peněz tak byla převedena např. na financování Digitalizace stavebního řízení a územního plánování nebo do rozvoje mateřských a základních škol. „O tuto oblast byl ze strany měst a obcí ohromný zájem a obce si pochvaly, že díky tomuto rozhodnutí bylo možné vybudovat více nových míst v mateřských škola nebo odborných učeben základních škol. Každý takový přesun alokace byl vždy řádně projednán a schválen jak ze strany Monitorovacího výboru IROP, tak ze strany Evropské komise,“ vysvětluje Dostálová.

Vyhodnocování projektů netrvalo ani polovinu času stanoveného EU

Podle pravidel EU je nutné vyhodnotit projekt do 7 měsíců od jeho podání. V případě zateplování bytových domů se jednalo v průměru o 104 dnů, tedy méně než polovinu stanovené doby. Přitom délka hodnotícího procesu je závislá i na reakční době žadatelů při vyzývání k doplnění žádosti. SVJ často nemají personální kapacity umožňující rychlou reakci jako u zkušenějších žadatelů.

Žádný problém nebyl ani u srozumitelnosti pravidel pro časovou způsobilost výdajů. Pokud by MMR informace o nejasném výkladu mělo, ihned by na to reagovalo úpravou pravidel. K tomu nebyl ale v tomto případě důvod. Efektivnosti výdajů byla nastavena prostřednictvím výše financování, kdy kvalitnější projekt s vyšší mírou úspor obdržel 40procentní podporu z EU. Projekt s nižší efektivitou pak dosáhl jen na 30procentní podporu.