Díky modernizaci čističek spolufinancovaných z evropských fondů se za posledních dvacet let zlepšila kvalita čištění komunálních odpadních vod o 80 procent. Pro zlepšení vodního hospodářství podniků je pro období 2021 až 2027 připravena celá řada dotačních programů, které můžou tuzemské firmy využít.
Ministerstvo průmyslu a obchodu bude v programu OPPIK podporovat audity vodního hospodářství průmyslových podniků a přispěje na technologie recyklace vody. V operačním programu OPTAK je novou prioritou průmyslové nakládání s vodami a využití odpadních vod. S financováním projektové dokumentace rozvoje vodohospodářské infrastruktury firmám také pomůže operační program Životní prostředí.
MPO aktuálně připravilo katalog technologií vhodných pro recyklaci vody v průmyslu a energetice. Procesy a technologie roztříděné podle typu procesu a znečištění slouží firmám pro orientaci v možnostech řešení. Zpracování konkrétního projektu by mělo být na odbornících.
Mezi technologicky poměrně nenáročné metody, jak zvýšit kvalitu čištění, patří aplikace čistého kyslíku do biologické části čistírny odpadních vod. „Čistý kyslík se v nádržích s aktivovaným kalem rozpouští několikanásobně rychleji než vzduch. Ten navíc obsahuje 78 procent balastního dusíku, který naopak procesy brzdí. Kyslíkem lze řídit optimální prostředí pro aktivitu mikroorganismů a urychlit tak procesy nitrifikace, denitrifikace a odbourávání rozpuštěných nečistot. Tím je docíleno zvýšení kapacity komunálních čistíren až o 20 procent bez nutnosti zvětšování nádrží. U průmyslových čistíren, kde je voda více znečištěná, může nasazení kyslíku navýšit kapacitu až o 50 procent,“ popsal Jan Král, Specialista na aplikace pro odpadní vody ze společnosti Air Products, výhody použití čistého kyslíku.
Odpadní vody v průmyslu navíc obsahují více chemikálií a často vykazují značnou zásaditost. Pro kvalitnější řízení chemických procesů je vhodná úprava stupně pH pomocí oxidu uhličitého. S jeho pomocí je neutralizace vysoce efektivní, přesně řiditelná a je šetrnější k životnímu prostředí, oproti použití jiných chemikálií. Manipulace s oxidem uhličitým je bezpečnější a mimo jiné se snižuje riziko předávkování, což hrozí při použití kyseliny sírové nebo jiných minerálních kyselin.
„Technologie se díky tomu vyplatí. Výsledná kvalita výstupní vody splňuje nejpřísnější normy a náklady na instalaci a provoz nepřesahují horní hranice možných pokut, které by firma zaplatila v případě vypouštění špatně vyčištěné vody,“ upozornil Jan Král na poměr ceny a výkonu nasazení plynů do úpravy vody.
Sycení plyny se dá se aplikovat do všech stávajících čističek, bez nutnosti úprav. Pouze je potřeba instalovat stacionární zásobník plynu a panel s řídící jednotkou, která čidly snímá informace o vlastnostech odpadní vody a podle potřeby dávkuje množství plynu probublávajícího vodou.
Moderní procesy čištění vody umožňují většinu vody recyklovat, a tím šetří její přírodní zdroje, které se dlouhodobě snižují. „Kromě šetření vodou je hlavním důvodem k inovacím ochrana životního prostředí. Bez modernizace může stále docházet k únikům kontaminovaných vod, jako se již několikrát stalo do našich řek,“ vysvětlil Král nezbytnost nasazení nových postupů ve vodohospodářství.
Kvalita vody z čističek se za posledních 20 let významně posunula. Ještě v roce 2000 se téměř dvě třetiny odpadních vod z českých domácností ošetřovalo pouze sekundárně, což je snížení rozpuštěných a suspendovaných organických sloučenin. Přes osm procent odpadních vod se nečistilo vůbec. Dnes se tři čtvrtiny odpadních vod čistí terciárně, což znamená zejména snížení obsahu živin. Sekundárně se ošetřuje už jen osm procent odpadní vody.
Firemní vodohospodářství ve srovnání s obecními čističkami zaostává. Přitom průmysl je po energetice druhým největším odběratelem vody a zároveň vodu znečišťuje více než domácnosti.
Obr. Stacionární zásobník CO2 s řídící jednotkou ČOV
