Česko kvůli tomu bude muset platit astronomické částky za překročení limitů emisí

Nepromyšlená živelná těžba českých lesů postižených hynutím smrkových a borových lesů má další, dosud nediskutované důsledky. Jen v roce 2019 uniklo díky těžbě lesů do atmosféry 15 milionů tun CO2. Uvádí to podkladový materiál Ministerstva zemědělství, který Hnutí DUHA získalo. Pro srovnání – je to více, než všechna osobní auta a dodávky dohromady. Až do roku 2018 přitom lesy naopak uhlík zadržovaly a pomáhaly zmírňovat klimatické změny. Část viny na tom nesou špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí.

Podle pravidel LULUCF a klimatických závazků bude muset ČR nakoupit za tyto zvýšené emise CO2 speciální emisní povolenky, jejichž cena se může vyšplhat až na více než 26 miliard Kč. Ministerstvo zemědělství a premiér Andrej Babiš se nyní snaží vyjednat s Evropskou komisí jejich odpuštění, zatím s nejistým výsledkem. Argumentují přitom extrémně suchým počasím, které nemohli lesníci ovlivnit a nemohli postupovat jinak, než bránit šíření kůrovce vytěžením napadených stromů. Hnutí DUHA upozorňuje, že na vině není jenom sucho, ale také špatná rozhodnutí ministerstev zemědělství a životního prostředí, díky kterým byl rozsah těžby lesů a tím i emisí CO2 mnohem vyšší, než bylo nutné:

► Na skutečnost, že díky změnám klimatu budou smrkové lesy hynout a je třeba změnit druhovou skladbu, upozorňují vědci a ekologické organizace již přes 25 let. Ministerstvo zemědělství však nenaplnilo ani závazky vyplývající ze schválených politik (např. Národní lesnický program II 2008, Zásady státní lesnické politiky 2012). Očekávané hynutí lesů pak mělo MZe do odhadů emisí CO2 zahrnout.

► Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) na základě metodického pokynu Ministerstva pro životní prostředí (MŽP) vydává výjimky k plošným těžbám v chráněných územích, ve kterých zákon takové intenzivní postupy, poškozující lesní ekosystémy více než kůrovec, zakazuje. K nejvíce postiženým patří CHKO Jeseníky, CHKO Beskydy, CHKO Železné hory, CHKO Lužické hory. Výjimky na těžbu schvaluje MŽP i v přírodních rezervacích, jako je např. Národní přírodní rezervace Boubínský prales. Při dodržení zákonných ochranných pravidel péče o chráněná území by byla těžba limitovaná, nedocházelo by zde k vytváření velkých holin a velká část stromů by nemohla být vytěžená a vázala by uhlík ve dřevě a později po jeho zetlení v půdě. Hnutí DUHA opakovaně upozorňovalo, že takové udělování výjimek k intenzivní těžbě poškozuje chráněnou přírodu a je nesystémové a chaotické, protože Lesy ČR s.p. a další vlastníci přitom nestíhají včas zasahovat proti kůrovci v hospodářských lesích mimo chráněná území.

► Ministerstvo zemědělství nedokázalo vydat opatřením obecné povahy taková pravidla postupu proti kalamitě, která by omezenou kapacitu těžařských firem soustředila do oblastí, kde mají zásahy proti kůrovci ještě smysl a která by zbavila vlastníky povinnost kácet těžko prodejné dřevo tam, kde již zásahy nedokáží šíření kůrovce zastavit. Ministerstvo zemědělství zároveň nastavilo tak špatně pravidla poskytování kompenzací vlastníkům lesů, že neumožnilo podpořit vlastníky, kteří ponechali stát souše, ze kterých již kůrovec vylétal. Lesy ČR i ostatní vlastníci tak těžili souše místo kůrovcem aktuálně napadených stromů. Ponechání souší, ze kterých již není ani ekonomický užitek, by přitom emise CO2 snížilo – uhlík by zůstal vázaný ve dřevě a po jeho zetlení v půdě.

Ministerstvo zemědělství nereagovalo na aktuální doporučení Evropského lesnického institutu, jehož rozsáhlou analýzu situace pomohlo financovat. Ten upozornil na to, že dosavadní metody boje s kůrovcem jsou neefektivní, doporučil mimo jiné respektovat odlišné cíle ochrany přírody v chráněných územích a rozhodovat o postupu v měřítku krajiny a nikoliv jednotlivých porostů (tj. rozhodnout se, kde má smysl proti kůrovci zasahovat a kde nikoliv).

Ministerstvo zemědělství také odmítlo výzvu lesníků a vědců, aby přehodnotilo nastavení pravidel kompenzací a dotací a zastavilo tak zbytečnou a nerentabilní těžbu souší [7, 8]. Přitom podle odhadů odborníků by byly při ponechání souší emise z lesů o třetinu až polovinu menší.

Hnutí DUHA proto vyzve ministerstva zemědělství a životního prostředí, aby snahu o odpuštění platby astronomické sumy za těžbu lesů doprovodilo činy, které zásahy proti kůrovci zefektivní a sníží rozsah těžby našich lesů a tím i emise  CO2, zejména:

  • Přehodnotí udělování výjimek pro plošnou těžbu lesů v chráněných územích
  • Přenastaví pravidla kompenzací vlastníkům lesů a doplní je o cílené dotace, které budou motivovat vlastníky k ponechání souší
  • Ministerstvo zemědělství zajistí výše uvedené pokynem Lesům ČR, s.p., které spravují polovinu českých lesů

Jaromír Bláha, z programu Krajina Hnutí DUHA, řekl:

„Jestli chce vláda s Evropskou komisí vyjednat odpuštění platby astronomické částky za emise CO2 z nadměrné těžby našich lesů, bude muset dokázat, že napravila svá dosavadní selhání, kvůli kterým je těžba mnohem větší, než by mohla být, a přitom jsou zásahy proti kůrovci velmi neefektivní.“

„Ještě mnohem horší než emise CO2 z těžby lesů je přitom zdevastovaná lesní půda kvůli pojezdům těžkých strojů a její degradace, ke které na holinách dochází. Stojící suché stromy naopak lesní půdu a její schopnost zadržovat vodu chrání.”