Podle referentky komunikace Státního fondu životního prostředí Stanislavy Beyerové roste zájem o podporu vegetačních střech z dotačního programu Nová zelená úsporám každoročně o více než polovinu. „Výstavbu zelených střech podporujeme především z programu Nová zelená úsporám, a to u rodinných i bytových domů. V letošním roce evidujeme o tyto dotace mimořádný zájem, jen za první polovinu tohoto roku jsme obdrželi téměř tolik žádostí jako za celý minulý rok,“ uvádí Beyerová a doplňuje: „Každým rokem se zájem zvyšuje o více jak polovinu. Celkově jsme doposud v programu přijali 335 žádostí s požadovanou podporou 23 milionů korun, přičemž v letošním roce jsme zaevidovali 100 žádostí v objemu 7,5 milionů korun. Vzhledem k nedávnému navýšení dotace se dá očekávat růst zájmu i nadále.“ Výše dotace byla přitom letos zvýšena o 300 Kč na metr čtvereční. To podle Beyerové znamená, že v závislosti na zvoleném typu střechy, vegetace a způsobu realizace může dotace pokrýt i plnou výši způsobilých nákladů.

Z rostoucího zájmu o zmíněný dotační program lze číst i rostoucí zájem o životní prostředí, s nímž souvisí i jedno ze současných nejpalčivějších témat, kterým je hospodaření s vodou. Vegetační střechy jsou součástí plánu, jak rozšířit zelené plochy v městských betonových džunglích, které omezují přirozený koloběh vodních srážek. „Rozšiřování betonu a asfaltu ve městech může i za špatné hospodaření s dešťovou vodou. Obě tato umělá prostředí jsou nepropustná, takže dešťová voda pouze steče po jejich povrchu a vlije se do kanalizační sítě,“ popisuje stav mnoha českých měst Milan Majerčík ze společnosti M2C, která se zabývá integrovaným facility managementem.

Najít však prostor pro vybudování zelených ploch ve městech není snadný, proto se jejich vybudování na střechách přímo nabízí. S podporou vegetačních střech počítá dlouhodobě i ministerstvo životního prostředí. „Do novely vodního zákona jsme navrhli novou povinnost u jakékoliv nové výstavby dešťovou vodu buď akumulovat a následně využívat, vsakovat na pozemku nebo umožnit její výpar,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Podle Antonína Žáka z experimentálního centra DERIC, kde Stavebniny DEK testují své materiály, technologie, a kromě toho i řešení vegetačních střech, lidé pociťují změnu klimatu, a proto hledají cesty, jak se s nimi vyrovnat. Zvládnout konstrukci vegetační střechy přitom není již dnes nijak složité. Například Stavebniny DEK nabízí hned několik typových řešení vegetační střechy. „Díky mnoha měřením neustále zdokonalujeme metodiku pro spolehlivý návrh vegetační střechy tak, abychom maximalizovali schopnost zadržování vody v konkrétních podmínkách, ve kterých bude stavba stát. V průměru dokáže vegetační střecha zachytit až 50 % srážek. Někdy lze u podkladů různých dodavatelů, při snaze o prosazení svého produktu, nalézt nereálné parametry. Nevhodné a přehnané požadavky by však v budoucnu mohly způsobit zklamání u těchto systémů, a to by byla velká škoda.“ dodává Žák.