Vnitřní (domovní) plynovod může být proveden pouze oprávněnou organizací v souladu se schválenou projektovou dokumentací. Svítiplyn je rozváděn ocelovými černými závitovými trubkami. Jejich spoje se těsní konopím a fermeží nebo lněným olejem (nevhodné tmelicí materiály znesnadňují v případě potřeby demontáž potrubí). Domovní rozvody zemního plynu se dělají ze svařovaného potrubí. Plynovod nesmí být nikdy spojován měkkou pájkou. Vede se buď v rýhách ve zdi, anebo se trubky na povrchu připevňují objímkami ve vzdálenosti asi po 2 m tak, aby se nedotýkaly zdi. Je-li potrubí vedeno pod stropem, upevňuje se závěsy.
Domovní rozvod se ukládá ve spádu nejméně 0,5 % u přívodu směrem k přípojce. Spád od plynoměru směřuje ke spotřebiči. Nemůže-li být tato zásada dodržena, zřídí se na nejnižších místech plynovodu odvodnění. Prochází-li plynovod dutými prostorami (např. stropem), musí být veden ochrannou trubkou, aby plyn neunikal do těchto těžko kontrolovatelných prostor. Plynovod nesmí procházet komínovým průduchem. Je-li veden rýhou, je lepší, vyhneme-li se komínovému zdivu. Plynovod nesmí být také veden v podlaze, větracími, odpadovými nebo výtahovými šachtami. Při jeho montáži nesmíme zapomínat na to, aby mohl být čištěn.
Domovní plynovod musí být od přívodu plynu z uličního řadu oddělen hlavním uzávěrem. Uzávěr bývá zpravidla ve sklepě, nejdéle jeden metr od obvodové zdi. Umístění hlavního uzávěru musí být vhodně označeno, místo musí být trvale přístupné a větratelné. V mimořádných případech může být osazení plynoměru dohodnuto s plynárenským podnikem na jiném vhodném místě. Zásadně nepřicházejí v úvahu místnosti, v nichž by mohlo dojít k výbuchu (garáž, kotelna), ke korozi (prádelna, koupelna), nebo jinak nevhodné místnosti (sklad potravin). V objektech, kterými prochází plyn pro nádvorní budovu, musí být instalován také samostatný hlavní uzávěr.
Za hlavním uzávěrem následuje horizontální domovní rozvod – tzv. ležaté potrubí. Ležaté potrubí musí být vedeno viditelně a připevněno objímkami tak, aby se přímo nedotýkalo zdi. Každé volně vedené potrubí musí být po tlakové zkoušce opatřeno ochranným nátěrem. Z ležatého rozvodu je plyn do jednotlivých podlaží objektu rozváděn stoupacím potrubím (nejvhodněji v prostoru schodiště). Jestliže musí být z mimořádných důvodů stoupací potrubí vedeno obytnými nebo provozními jednotkami, použijeme k tomu účelu dobře větratelné příslušenství. Je-li v objektu vedeno více stoupacích potrubí, musí mít každé samostatný uzávěr. Odbočky k plynoměrům minimálně Ø 1“ se zřizují v každém podlaží. Plyn nesmí být veden od plynoměru k spotřebiči prostorami, které neužívá spotřebitel.
Zásobování odběratelů propan-butanem. Přeprava tohoto plynu v tlakových obalech, převážně v ocelových lahvích, je sice pro odběratele náročnější, umožňuje ale odběr prakticky v kterémkoliv místě.
Rozvod propan-butanu a připojení spotřebičů musí provést výhradně odborník. Vzhledem ke škodám, které by mohly vzniknout neodborným zásahem, vydá plynárenský podnik souhlas k odběru pouze na základě potvrzení o řádně provedené instalaci. Výměnu prázdných tlakových lahví za plné obstarává odběratel. Manipulace se závitovým připojením je jednoduchá, ale vyžaduje, aby při ní nebyl v blízkosti otevřený oheň. U každé tlakové láhve musí být umístěn regulátor tlaku, používat lze pouze spotřebiče dimenzované pro daný tlak.
Kromě nejrozšířenějšího zásobování propan-butanem v tlakových lahvích zřizují se také pro větší domovní odběry tzv. bateriové stanice, tj. série 33 kg lahví. Jejich počet záleží na druhu a počtu připojených spotřebičů. Na některých místech, především v nové sídlištní zástavbě, kde se počítá se zavedením plynovodu, se přechodně zřizují centrální (odparníkové) stanice s přirozeným nebo nuceným vypařováním. Slouží většímu počtu odběratelů, k nimž je plynný propan-butan dopravován potrubím. Dimenze tohoto potrubí je volena tak, aby vyhovovala i budoucímu zásobování zemním plynem nebo svítiplynem.
Pro umístění a zřizování tlakových stanic propan-butanu platí předpisy pro instalaci a jeho rozvod v obytných budovách obsažené v ČSN 38 6460.
Montáží (popř. opravou) tlakových stanic propan-butanu mohou být pověřeny výhradně oprávněné organizace. Před zahájením provozu musí být tlakové stanice přezkoušeny pouze plynárenským podnikem, popř. jím zmocněnou organizací.
Zřizuje-li se tlaková stanice, v níž se bude používat jediná láhev s obsahem do 10 kg, může být instalována uvnitř budovy, slouží-li pro jedinou bytovou jednotku. Je-li umístěna na chodbě, musí být kryta uzavíratelnou skříňkou. V ostatních případech musí být láhve instalovány na volném prostranství mimo obytné prostory v uzavírací skříňce z nehořlavého materiálu, v níž jsou chráněny před poškozením a teplem. Nejvhodnější pro venkovní instalaci jsou dvory, balkony, otevřené pavlače apod., odvrácené od ulice. Pro některé spotřebiče (např. SD 10) je povoleno umístit 10 kg láhve přímo v kuchyni ve spojení se spotřebičem. Láhev musí být vzdálena nejméně 1 m od zdroje tepla a oddělena izolační deskou od prostoru vařidla. Láhev musí být zajištěna tak, aby její povrchová teplota nepřekročila 40 oC. Tlakové láhve s obsahem 33 kg propan-butanu mohou být umístěny pouze vně budovy.
Láhve nesmějí být uloženy:
– v místnostech a prostorách pod úrovní okolního terénu (propan-butan je asi 2x hmotnější než vzduch),
– mimo obvod domácnosti odběratele nebo v cizích objektech,
– ve světlíku, šachtě a v šachtě bytových jader,
– v místnostech určených ke spaní,
– v kotelnách, prádelnách a koupelnách,
– v prostorách se snadno výbušnými a hořlavými látkami a v místnostech se zvýšeným nebezpečím požáru,
– v garážích a úschovnách pro automobil,
– v půdních prostorách,
– v místnostech se stálou teplotou nad 30 oC nebo tam, kde by byly vystaveny slunečnímu záření a jiným tepelným vlivům.
U nově zřizovaných tlakových stanic smějí být použity pouze regulátory pro jmenovitý výstupní přetlak 3 kPa.
Zdroj: Robert Beránek a kol. Kalendář svépomocných prací, Polytechnická knižnice, Praha 1987
