Tematická mapa základních sídelních jednotek vyšla naposledy tiskem před 25 lety. Dnes se používá v digitální podobě a s její pomocí lze sledovat sociálně-ekonomické a územně technické jevy vázané na detaily osídlení.
Mapa základních sídelních jednotek (ZSJ) z roku 1991 představovala jejich vymezení v měřítku 1:10 000 pro celá území vybraných měst. Pro nesouvislé vymezení na území ostatních obcí, které pokrývalo jen místa soustředěné či rozptýlené zástavby, bylo použito měřítko 1:50 000. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) pak vydal tematickou mapu základních sídelních jednotek nad Základní mapou České republiky v měřítku 1:50 000. Tato mapa pokrývala území České republiky 217 mapovými listy. Byla šestibarevná a společně s názvy a kódy územně technických jednotek zobrazovala administrativní hranice (katastrální, obecní, městských obvodů, okresní, krajské, státní).
Výstup z aplikace iRSO
Mapy základních sídelních jednotek byly v odborné sféře ceněny a používány minimálně do sčítání 2001. Jejich využívání v územním plánování bylo velmi nerovnoměrné, odvislé spíš od lokálních aktivit, a bylo legislativně neukotvené. Pojem ZSJ definoval až zákon o provedení sčítání lidu v roce 2001, který ZSJ označil za základní prezentační jednotku výsledků cenzu, což platí dodnes.
U příležitosti územní přípravy sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001 byla vyhlášena zrevidovaná soustava základních sídelních jednotek. Základním aspektem nové metodiky se stala skladebnost základních sídelních jednotek do katastrálních území a do městských obvodů či městských částí. Z toho následně vyplynulo zavedení celoplošného pokrytí plochy státu územími základních sídelních jednotek.
Co to je základní sídelní jednotka?
Definice zakotvená v zákoně o státní statistické službě z roku 2006 říká, že základní sídelní jednotka je územním prvkem, kterým se rozumí jednotka představující části území obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami nebo spádová územní seskupení objektů obytného nebo rekreačního charakteru.
Ve městech se tedy jedná o jednotlivé čtvrtě a areály. Na venkově jsou pak jako ZSJ často vymezeny i osady, které nemají status samostatné obce a často to dokonce nejsou ani části obce. Základní sídelní jednotka tak může nabývat podoby malé vesničky, několika bloků budov ve velkém městě, průmyslového areálu, rekreační osady nebo třeba panelového sídliště. V současnosti se jejich počet pohybuje kolem 23 tisíc.
I ZSJ se proměňují
Je třeba si uvědomit, že tato soustava není v čase neměnná a i přes potřebu udržet časově prostorovou stabilitu dochází ke vzniku nových ZSJ nebo k úpravám jejich hranic vlivem rozrůstání zástavby. Typickým příkladem takových změn jsou satelitní sídliště.
Základní sídelní jednotka je od roku 2011 součástí obsahu základního registru veřejné správy registru územních identifikací, adres a nemovitostí (RÚIAN). ČSÚ v něm z pozice editora aktualizuje číselník základních sídelních jednotek, jejich hranice, příslušnost do katastrálního území a převažující charakter území.
Soustavu statistických registrů obohatila nová aplikace s názvem Návrh změny ZSJ. Cílem této aplikace je zkompletovat změny popisných a geografických dat ze statistického informačního systému, přes rozhraní je předávat do základního registru RÚIAN a zapisovat zpětné informace o provedení zápisu v základním registru.
Aktualizace dat v registru
V registru se průběžně aktualizuje množství údajů o sídelních jednotkách: výměra, významový střed, charakter území, původ názvu, příslušný mapový list Základní mapy 1:10 000 nebo dominantní kód. Ten danou ZSJ identifikuje pro nadřazené katastrální území a určuje „hlavní“ ZSJ v daném katastrálním území a části obce. Dále jsou agregovány nové pohledy na ZSJ jako například počty budov, adres, bytů, obyvatel.
Potenciál základní sídelní jednotky není zdaleka naplněn. V budoucnu lze očekávat, i v souvislosti s celosvětovou aktivitou řízení vývoje prostorových informací a s potřebami evropských, národních a lokálních politik, skokový nárůst požadavků na analýzy a syntézy socioekonomických makro- a mikrodat pocházejících z různých zdrojů napojených na geodata. Přitom v souladu se stavebním zákonem a dalšími rozvojovými dokumenty obcí a jiných správních celků jsou ZSJ v českém národním prostředí řadu let zavedeným zdrojem informací pro tvorbu územních plánů obcí. Současné příležitosti a rozvoj mapy ZSJ vytvářejí předpoklady pro širší zahrnutí ZSJ do analytických činností a kartografických děl.
Databáze iRSO
Kromě sekce základních a pokročilých funkcí aplikace iRSO je možné vyhledávat a prohlížet různé mapové projekty. K nim patří mapy základních sídelních jednotek, v nich je možné si zobrazit administrativní a sídelní členění státu včetně velikostních charakteristik, počet budov, bytů a osob i charakter ZSJ. Dále kartogramy hustoty osídlení dle obvyklého i trvalého pobytu podle výsledků SLDB 2011. Novinkou letošního jara je mapa vývoje ZSJ od roku 1970 a územní změny ve vojenských újezdech k 1. lednu 2016. Uživatel zde najde i vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu PČR, územní vymezení PSČ, informace o územní působnosti finančních, matričních a stavebních úřadů. Nad mapou ZSJ si lze zobrazit i Statistický lexikon obcí České republiky k 1. lednu 2013.
Statistika&My, 5/2016
