Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyhlásila rok 2016 Mezinárodním rokem luštěnin. Navázala tak na rok 2013, který byl Mezinárodním rokem quinoy. Akce tenkrát zpopularizovala pseudoobilovinu tak důkladně, že světový trh s quinoou téměř zkolaboval. Podaří se i letos podpořit pěstování luskovin a dostat více luštěnin na talíře strávníků?
Od začátku 60. let minulého století se produkce základních potravin, jakými jsou pšenice, kukuřice a rýže, zdvoj- až ztrojnásobila. U sóji došlo k nárůstu dokonce na osminásobek. Avšak ostatních luskovin se dnes na světě pěstuje jen asi o 60 % více než před 50 lety, kdy jejich produkce dosahovala 44 mil. tun. V Asii jsou dominantními luskovinami fazole a cizrna, v Severní Americe jsou na poli nejčastěji hrách a čočka, ve Střední a Jižní Americe převažují fazole a v Austrálii lupina a cizrna. V Evropě jsou nejvíce pěstovanou luskovinou hrách a bob.
Sója, sója, sója
Vůbec nerozšířenější luskovinou je sója, která se však z hospodářského hlediska často řadí mezi olejniny. Celosvětová výměra sóji by podle odhadu ministerstva zemědělství USA z října 2015 měla v letošním roce meziročně mírně stoupnout, a to téměř o 3 % na 121,4 mil. ha. Produkce dosáhne rekordních 320,5 mil. tun, což představuje nárůst o 0,5 % oproti loňskému roku. Světová spotřeba sóji letos přesáhne 310 mil. tun. Zásoby sóji tak překročí hranici 85 mil. tun a dosáhnou nového rekordu. V současné době produkují nejvíce sóji USA, Brazílie, Argentina, Čína a Indie.
Čtvrtina luskovin roste v Indii
Dlouhodobě největším pěstitelem luskovin (bez sóji) je Indie, odkud pochází více než čtvrtina (18 mil. tun) celosvětové produkce. V Indii vyroste téměř třikrát více luskovin než v Myanmaru, kterému patří druhé místo. Zemědělci se na indickém subkontinentu zaměřují především na pěstování cizrny, která představuje téměř polovinu produkce. Tato země se zároveň řadí i na první místo ve spotřebě luštěnin. Indie je tak i jejich největším světovým dovozcem při celkovém objemu dovážených luštěnin okolo 4 mil. tun, z toho polovina připadá na hrách. Ten se přitom dováží zejména z Kanady, která je hlavním světovým vývozcem nejen hrachu ale i čočky, fazolí a cizrny.
Naopak Čína své pozice na trhu s luštěninami postupně vyklízí. Zatímco na začátku 60. let minulého století byla čínská produkce 8,5 mil. tun, v roce 2014 už to byla méně než polovina. A přestože se s rostoucí životní úrovní mění stravovací návyky jejích obyvatel, kteří místo bílkovin rostlinného původu stále častěji volí masitou stravu, dostala se Čína z pozice čistého exportéra luštěnin do pozice čistého importéra. Zatímco v Číně jejich spotřeba klesá, v Evropě se opět stávají moderní potravinou. V Evropské unii je s více než polovičním podílem nejvíce pěstovanou luskovinou hrách, následuje bob s necelým desetiprocentním podílem. V menší míře se pak pěstují lupina, fazole, čočka a vikev.
A jak nám chutnají?
Podle FAO se průměrná roční spotřeba luštěnin v různých oblastech světa pohybuje od 2 kg do 20 kg na osobu. Světový průměr se pohybuje dlouhodobě okolo 7 kg.
Údaje o spotřebě luštěnin v České republice jsou k dispozici v časové řadě od roku 1948. Na konci 40. let snědl každý obyvatel ČR průměrně téměř 2,5 kg luštěnin. Poté měla spotřeba klesající tendenci a na začátku 70. let dosahovala pouze 0,6 kg na osobu. Poté se luštěniny začaly zase na českých talířích objevovat častěji a od přelomu tisíciletí se už trvale jejich spotřeba na osobu pohybuje nad 2 kg. Podle posledních dostupných údajů dosáhla v roce 2014 spotřeba luštěnin v České republice úrovně 2,7 kg na obyvatele. To je historicky nejvíce.
Statistika&My, 2/2016
